V muzeu vycpaných žab aneb Nejpodivnější muzea Evropy | E15.cz

V muzeu vycpaných žab aneb Nejpodivnější muzea Evropy

V muzeu vycpaných žab aneb Nejpodivnější muzea Evropy
Muzeum vycpaných žab v malebném švýcarském městečku Estavayer-le-Lac
• 
ZDROJ: Libor Budinský

Libor Budinský

Na světě najdete desítky muzeí, jejichž expozice se předhánějí v neskutečných bizarnostech. V Evropě můžete navštívit muzeum velrybích penisů, expozici plnou vycpaných žab či sbírku předmětů dokumentujících rozpadlé lidské vztahy.

V centru islandského Reykjavíku funguje už pár let malé muzeum, které vystavuje sbírku několika set zvířecích, především velrybích penisů. Včetně dva metry dlouhých a 70 kilogramů těžkých pohlavních údů největších savců na zemi.

Podivná velrybí sbírka vznikla vlastně náhodou. Jejím autorem je Sigurdur Hjartarson, který léta pracoval jako učitel historie a španělštiny v přístavu Húsavík. Jeho žáci mu čas od času přinášeli penisy velryb, které jejich otcové ulovili na moři. Tak trochu z recese, možná ho chtěli jenom provokovat, ale učitel začal zvláštní exponáty sbírat. A tak se zrodila idea konzervovat je a vystavit. První sbírka byla zpřístupněna už v roce 1980, ale tehdy měla jen dvacet exponátů.

Muzeum velrybích penisů v centru islandského ReykjavíkuMuzeum velrybích penisů v centru islandského ReykjavíkuAutor: Libor Budinský

V muzeu nejsou vystaveny jen samotné penisy, ale také předměty, které se z nich vyráběly. Penisy obrovských velryb se totiž na Islandu po staletí běžně zpracovávaly – jejich kůže se vydělávala a šily se z ní nejrůznější předměty, třeba váčky na drobné, či dokonce kravaty. A z kostí, které jsou u kytovců součástí penisu, se zhotovovaly vycházkové hole.

Muzeum velrybích penisů v centru islandského ReykjavíkuMuzeum velrybích penisů v centru islandského ReykjavíkuAutor: Libor Budinský

Nejpodivnějším exponátem jsou ovšem stínítka na lampy zhotovená z kůží zvířecích, především beraních šourků. Ty si ostatně můžete i zakoupit domů, stejně jako malé penisové kůstky drobných savců. Prý pro štěstí.

http://www.phallus.is

Kopačky v mnoha podobách

Naopak zcela novým projektem je další zvláštní muzeum, které vzniklo před čtyřmi lety v chorvatské metropoli Záhřebu. Jmenuje se Muzeum rozpadlých vztahů a vytvořili ho dva mladí výtvarníci Dražen Grubišić a Olinka Vištica. Původně byli životní partneři, ale když se rozešli, začali přemýšlet o tom, jaký předmět symbolizuje okamžik, kdy se vztah rozpadne. A tak požádali přátele, aby jim poslali jakási hmotná mementa vztahů (dalo by se říct, že jde vlastně o jakési fyzické „kopačky“), samozřejmě i s konkrétními příběhy. Z malé sbírky vytvořili expozici na záhřebském bienále.

Muzeum rozpadlých vztahůMuzeum rozpadlých vztahůAutor: Libor Budinský

Jejich úspěšná výstava obletěla svět a autorům začaly chodit další a další předměty. Sbírka se rozrůstala, a tak Dražen a Olinka brzy otevřeli v centru města vlastní muzeum, v němž je vystaveno zhruba sto z celkových osmi set předmětů, které se jim zatím podařilo shromáždit. V několika místnostech najdete spousty oblečení, plyšových medvídků, kusů nábytku či sexuálních hraček, jako jsou erotická tanga či pouta.

Muzeum rozpadlých vztahůMuzeum rozpadlých vztahůAutor: Libor Budinský

Jedním z nejzvláštnějších exponátů jsou falešná prsa, která koupil jakýsi muž své manželce a vyžadoval, aby si je brala při sexuálním styku. Zatímco on jen díky velkým ňadrům dosáhl vzrušení, ženě tato pomůcka úplně zničila sebevědomí a po několika měsících muže opustila. Později poslala osudová prsa do muzea.

http://brokenships.com

Potetovaný pes

Jednou z nejzajímavějších „muzejních“ destinací je bezesporu Amsterodam, kde sídlí několik desítek poutavých muzeí, ať už je to muzeum bible, muzeum života na hausbótu či muzeum marihuany, které dokumentuje dlouhou tradici amsterdamských coffee shopů a volného prodeje této lehké drogy ve městě.

Unikátní muzeum tetování v AmsterodamuUnikátní muzeum tetování v AmsterodamuAutor: Libor Budinský

Nejpodivnějším muzeem je ovšem unikátní muzeum tetování, které návštěvníky zasvěcuje do tisíce let dlouhé tradice zdobení kůže. Přízemí prostorné budovy je věnováno tetování přírodních kmenů a představuje překvapivou sbírku působivých fotografií i děsivých artefaktů, kde nechybí kousky kůže, či dokonce lebky pokryté ornamenty.

Unikátní muzeum tetování v AmsterodamuUnikátní muzeum tetování v AmsterodamuAutor: Libor Budinský

Expozice v prvním patře pak popisuje moderní dějiny tetování v Evropě, přičemž velký důraz se klade na vězeňské tetování. Muzeum nabízí také celou řadu výstřelků – ať už je to „celoplošně“ tetovaný člověk, který si na svou kůži nechal vymalovat puzzle, či poněkud absurdně potetovaný pes.

Unikátní muzeum tetování v AmsterodamuUnikátní muzeum tetování v AmsterodamuAutor: Libor Budinský

A zájem návštěvníků samozřejmě přitahují i fotografie s tetováním intimních partií. Muzeum tetování otevřel před čtyřmi lety slavný nizozemský tatér Henk Schiffmacher, který se tetování věnuje již desítky let a napsal o něm také populární knihy Tetování či Tisíc kérek.

http://tattoomuseum.wordpress.com/

Na kuráž jelení krev

Unikátní muzeum v malé rakouské vesničce St. Pankraz je pravděpodobně jediné muzeum pytláctví na světě. Právě v Alpách byli sedláci vždycky zvyklí sem tam si něco ulovit a striktní zákazy lovu pro neurozené v 18. a 19. století nesli velmi těžce. Není divu, zatímco rolníci lovili jen pro svou potřebu, aby si ve špatném ročním období pomohli trochou zvěřiny či aby si zpestřili jinak nudný jídelníček, šlechta lovila především pro radost a pobavení. A třeba následník trůnu, „náš“ arcivévoda Ferdinand, jak připomíná tamní expozice, byl vášnivým lovcem a historici spočítali, že během svého života zastřelil neuvěřitelných 270 tisíc kusů zvířat. Naopak na rolníky čekal za jednu srnku těžký trest: mohli jim vydloubnout oko, uříznout prsty či je přivázat na jelena a shodit do propasti.

Unikátní muzeum v malé rakouské vesničce St. Pankraz je pravděpodobně jediné muzeum pytláctví na světěUnikátní muzeum v malé rakouské vesničce St. Pankraz je pravděpodobně jediné muzeum pytláctví na světěAutor: Libor Budinský

V zajímavém muzeu uvidíte třeba spoustu pytláckých pušek s upilovanou hlavní a další vybavení. Nejlepší jsou ale zdejší zábavné historky, třeba ta o slavné pytlačce Aschinger Nandl, která začala lovit v kopcích nad Mondsee už jako mladá dívka a své zálibě zůstala věrná až do své osmdesátky. Za pevné zdraví prý vděčila, jak mnohokrát dávala k dobru, svému oblíbenému rituálu, při němž pila čerstvou krev právě zabitých jelenů. A ještě jeden příběh stojí za zmínku: v roce 1918 zde dokonce proběhla pytlácká válka mezi pytláky a myslivci, při které zahynula řada mužů na obou stranách barikády.

Unikátní muzeum v malé rakouské vesničce St. Pankraz je pravděpodobně jediné muzeum pytláctví na světěUnikátní muzeum v malé rakouské vesničce St. Pankraz je pravděpodobně jediné muzeum pytláctví na světěAutor: Libor Budinský

Dnes se však pytlačit – jak připomíná text na závěr výstavy – rozhodně nevyplatí, neboť pokuty jdou do tisíců eur, a tak je lepší zajít si na daňčí guláš či srnčí kotletu do „pytlácké“ restaurace spojené s muzeem, kde vás oblíbená pochoutka vyjde mnohem levněji.

http://www.urlaubsregion-pyhrn-priel.at

Když žába jede na koni

Další bláznivou expozici najdete v malebném švýcarském městečku Estavayer-le-Lac. V místním historickém muzeu, které je jinak plné předmětů z běžného života 18. a 19. století, je zvláštní místnost skrývající jeden z nejbizarnějších pokladů světa. Jedná se o sbírku 108 vycpaných žab, které jsou předvedeny v nejrůznějších lidských pozicích – od holení břitvou až po polykání špaget. Tucet žab sedí jako děti v předpotopních školních lavicích, další žáby hrají karty u piva v hospodě a jiné zase představují vojáky na cvičení či návštěvníky holičství. A jedna z nich dokonce jede na koni, tedy v tomto případě pouze na vycpané veverce.

Expozice muzea vycpaných žab v malebném švýcarském městečku Estavayer-le-LacExpozice muzea vycpaných žab v malebném švýcarském městečku Estavayer-le-LacAutor: Libor Budinský

Podivuhodnou sbírku vytvořil před sto padesáti lety François Perrier, vysloužilý kapitán švýcarské gardy, který se z Vatikánu vrátil do rodného Estavayer-le-Lac, a protože neměl nic na práci, začal sbírat žáby, které preparoval a pak z nich sestavoval scény parodující lidský život.

Muzeum vycpaných žab v malebném švýcarském městečku Estavayer-le-LacMuzeum vycpaných žab v malebném švýcarském městečku Estavayer-le-LacAutor: Libor Budinský

Vymyslel si zvláštní techniku: aby nemusel porušit kůži malých obratlovců, vnitřnosti či kosti žab jim vytahoval ústy, takže mu nakonec zůstala jen kůže, kterou vyplnil pískem. Takto připravené žáby pak tvaroval do nejrůznějších poloh tak, aby znázornily nejrůznější lidské činnosti. Žabí přehlídka vznikla mezi léty 1853 až 1860, kdy pan Perrier zemřel.

http://www.museedesgrenouilles.ch

Článek vyšel v časopisu Lidé a Země

Autor: Libor Budinský
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!