Farid Šafijev: My už Česko objevili. Teď vy objevte Baku! | E15.cz

Farid Šafijev: My už Česko objevili. Teď vy objevte Baku!

Farid Šafijev: My už Česko objevili. Teď vy objevte Baku!
Farid Šafijev
• 
ZDROJ: Tomáš Železný

Alexandra Malachovská

Velvyslanec Ázerbájdžánu je původním povoláním historik. V rozhovoru nám řekl, že Česko vnímá jako „historikův ráj“. Řeč přišla i na Baku, kde se potkává stará Asie s novou Evropou, a na nedořešený konflikt v Náhorním Karabachu. A věděli jste, že čtvrtina ropy plynoucí do Česka pochází z Ázerbájdžánu?

Řízení zastupitelského úřadu v Praze se Šafijev ujal po pětiletém pobytu v Kanadě, kde také působil jako velvyslanec. S potěšením přiznává, že má plné ruce práce. Série oficiálních kontaktů nedávno vyvrcholila návštěvou prezidenta Miloše Zemana v Baku, jenž tamní podnikatele vyzval, aby investovali do českých lázní a realit. Ujistil je, že se jim peníze v Česku neztratí. „Ázerbájdžán přitahuje český byznys díky spolehlivosti a včasným platbám. V současné době to není tak docela běžná praxe,“ říká Šafijev.

Nynější obchodní obrat mezi oběma zeměmi je zhruba 1,4 miliardy eur. Více než čtvrtina ropy, která plyne do Česka, je právě z Ázerbájdžánu. Ta je ovšem největší komoditou ve vzájemném obchodu a tvoří téměř 90 procent. Nyní se rýsují nové příležitosti třeba v dopravní infrastruktuře, jak dokládá i lukrativní kontrakt firmy Moravia Steel – Třinecké železárny, která získala v Ázerbájdžánu zakázku na výstavbu železniční trati za 15 miliard korun. České firmy by mohly uspět také při rekultivaci znečištěných území, čištění vod, spalování odpadu, v oblasti alternativních zdrojů energie, potravinářství i turistice.

Česko má zájem i na dovozu plynu. To však bude záviset do značné míry na EU. „Jde spíše o geopolitickou otázku. V současné době se ázerbájdžánský plyn dodává do Turecka. O dodávkách z Turecka do Evropy vedeme jednání s Evropskou komisí,“ říká Šafijev. Jde o dva konkrétní projekty: Transanatolský plynovod TANAP, který zvyšuje kapacitu pro dodávky do Turecka a umožňuje dodávky do Řecka, a Transjadranský plynovod TAP, který je zaměřen na dodávky do Itálie.

„Projekt Nabucco, který předpokládal dodávky z Turecka přes Bulharsko a Maďarsko do Rakouska, ekonomická a politická konjunktura vyřadila. Nyní se ale zvažuje jeho oživení. V této souvislosti by se Česko mohlo možná zapojit,“ uvedl. Šafijev zdůrazňuje, že plány se nijak nekříží s ruskými plány. „Nevidíme Rusko jako konkurenta. Pro Moskvu jsou překážkou spíše problémy s EU, které se týkají Ukrajiny. Když budou tyto otázky urovnány, pak nebudou ani překážky pro dodávky jeho plynu,“ míní.

Baku a kaspické pláže

Přestože má Ázerbájdžán velký turistický potenciál, prakticky se o něm neví. „Kaspické moře je unikátní a máme spoustu jedinečných pláží. Velký zájem ze strany turistů ale není. Dosavadní orientace byla na luxusní pětihvězdičkové hotely. Pro masový příliv turistů chybí nezbytná infrastruktura. Vládní program počítá s budováním resortů, které by mohly konkurovat tureckým, řeckým nebo španělským. Zapojit se do těchto projektů mohou i české firmy,“ míní Šafijev.

Země v číslech

Ázerbájdžán leží na pomezí Evropy a Asie na pobřeží Kaspického moře. Hlavním městem je Baku. Země má něco přes 9,5 milionu obyvatel, její rozloha je 86 600 km2 a HDP/obyv. (kupní síla) je 17 500 dolarů.

Ázerbájdžán v posledních letech mohutně investuje do modernizace. Metropole Baku je přirovnávána k Dubaji a chlubí se architektonickými skvosty. Světoznámá britská architektka Zaha Hadidová tam postavila obdivuhodné kulturní středisko Heydar Aliyev Center, které získalo londýnskou cenu Design roku. Další chloubou „kaspické perly“, jak je metropole označována, jsou mrakodrapy Flame Towers ve tvaru obřích plamenů, vyprojektované americkými architekty. Spolu s šarmem starého města, které je na seznamu UNESCO, to vytváří působivý obraz. „V Baku můžete hodiny přecházet ze starého asijského města, jež vznikalo ve středověku, do evropských čtvrtí postavených v době prvního ropného boomu ve stylu baroka, rokoka i gotiky,“ říká diplomat. Tato rozmanitost může podle něj oslovit české turisty, kteří Ázerbájdžán hojně navštěvovali za sovětských časů, avšak nyní jej prakticky neznají.

„Přál bych si, aby bylo více projektů, které by se netýkaly jen energetiky, aby lidé více věděli o mé zemi díky kultuře, turistice, vědeckým a vzdělávacím kontaktům,“ uvedl. Upozornil, že na českých vysokých školách je nyní přes 200 ázerbájdžánských studentů a o studium bohemistiky je také zájem na Slovanské univerzitě v Baku. Velvyslanec však připouští, že zpráv o Ázerbájdžánu je v Česku poskrovnu. Pakliže se objevují, jsou mnohdy kritické a zaměřují se především na dodržování lidských práv, korupci či omezování svobod. Naposledy pozornost vzbudilo odsouzení opoziční novinářky Chadídži Ismailové, proslulé odhalováním korupčních praktik, která má strávit ve vězení 7,5 roku za údajné daňové úniky a nezákonné podnikání.

„Samozřejmě to negativně ovlivňuje image země. To je přirozené,“ říká diplomat. Podle něj si média málo všímají úspěchů, třeba toho, jak se mění životní úroveň. „Můžeme se pochlubit, že se hranice chudoby v Ázerbájdžánu snížila ze 48 na 8 procent,“ uvedl Šafijev. Země si také značně polepšila v žebříčku Doing Business, který ročně zveřejňuje Světová banka a který sleduje podmínky pro podnikatelskou činnost. Pozitivní ohlasy ve světě má také vznik státní agentury ASAN, která je zaměřena na potírání korupce ve státní správě a získala dokonce cenu OSN. „Vyřešila četné problémy, které se týkaly licencí, povolení a vydávání dokladů. Vytvořili jsme tuto službu na základě kritiky. Teď už o tom ale nikdo nechce psát,“ posteskl si velvyslanec.

Pro úspěšný byznys v Ázerbájdžánu je důležitá znalost mentality i tradic. „V Ázerbájdžánu je velká pozornost věnována osobním vztahům. V jiných zemích to může hrát menší roli,“ říká diplomat. Výhodou může být i znalost ruštiny, kterou se v Ázerbájdžánu stále snadno domluví.

Islám a Náhorní Karabach

Významnou událostí, která otevřela Ázerbájdžán světu, byly první Evropské olympijské hry, jež se konaly letos v červnu. „Pro nás byly hry důležité z několika hledisek. Když se taková událost koná, přitahuje to turisty. Hry byly úspěšné a Ázerbájdžán se představil jako zajímavá destinace.“

Připustil, že i zde je rozdmýchávání islámského radikalismu aktuální problém. Pronikání vnějších vlivů se vláda snaží zamezit omezením činnosti duchovních z cizích zemí. „Nedovolujeme duchovním z jiných muslimských zemí, aby šířili jakékoli náboženské proudy. Vyvolává to kritiku, avšak tuto činnost mohou vykonávat pouze ázerbájdžánští občané,“ zdůraznil.

Farid Šafijev vystudoval dějiny a právo v Baku a později pracoval jako chargé d’affaires v Kanadě. Snímek je pořízen na ambasádě v Praze.Farid Šafijev vystudoval dějiny a právo v Baku a později pracoval jako chargé d’affaires v Kanadě. Snímek je pořízen na ambasádě v Praze.Autor: Tomáš Železný

V zemi jsou podle něj synagogy, pravoslavné chrámy, protestantské či katolické kostely. „Ázerbájdžán není místem, kde by se odehrávaly nábožensky motivované války. Máme konflikt s Arménií, který ale nemá náboženský charakter. Je to územně politická otázka,“ zdůraznil. Spor o Náhorní Karabach, který leží na jihozápadě Ázerbájdžánu a byl vojensky obsazen sousední Arménií, je národní tragédií. Trvá přes čtvrt století a vyžádal si desítky tisíc mrtvých. Příměří vyhlášené před více než 20 lety je neustále porušováno a přestřelky pokračují i v současné době. Přístup k tomuto problému je podle velvyslance rozporuplný.

„Naše pozice spočívá v tom, že toto území musí být osvobozeno. Pokusy o územní uzurpaci jsou nepřípustné. Pozice evropských zemí, které mluví o celistvosti Gruzie, Moldavska nebo Ukrajiny, ale snaží se vyhnout otázce arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, není zcela pochopitelná. Kritéria by měla být jasná. Žádná území se nesmějí získávat pomocí síly,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že Ázerbájdžán je spokojen s pozicí Česka. „Česko uznává územní celistvost Ázerbájdžánu. Jednotliví čeští politici se pokoušejí pod vlivem arménské lobby o nekonstruktivní přístup. Smlouva o strategickém partnerství nicméně potvrzuje, že navzájem respektujeme územní celistvost.“

Pravidelná linka Baku–Karlovy Vary

České lázně podle něj Ázerbájdžánci vnímají jako optimální příležitost pro dovolenou v Evropě. „Zájem je velký. Ázerbájdžáncům se líbí servis, pohostinnost i možnost spojit léčbu s odpočinkem. Není mnoho takových míst, kde se můžete léčit a zároveň rekreovat. Navíc je nabídka i cenově výhodná,“ zdůraznil. Usnadnit cestování by měla i přímá letecká linka mezi Karlovými Vary a Baku, která letos v létě byla zkušebně zavedena. Ázerbájdžáncům se prý v Česku líbí a mnozí zde také zůstávají natrvalo. Místní diaspora má kolem 600 lidí a je poměrně aktivní. Svou zemi se Čechům snaží přiblížit mimo jiné přes gastronomii, která je díky rozmanité chuti považována za jeden ze symbolů Ázerbájdžánu.

Autor: Alexandra Malachovská
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!