Eliška Judová: Olalá, Ela! | E15.cz

Eliška Judová: Olalá, Ela!

Eliška Judová: Olalá, Ela!
Eliška Judová
• 
ZDROJ: Ivy E. Morwen
10. března 2016 • 05:00
Tak trochu nesmělá debutantka v módním průmyslu, která přiznává, že v něm ještě chodit neumí. Zato kabelky umí zatraceně dobře.

Sedmadvacetiletá návrhářka a kunsthistorička Eliška Judová o své práci mluví s charakteristickým zájmem někoho, kdo miluje to, co dělá. Momentálně vyrábí propracované kožené brašny a městské batohy připomínající retro aktovky ze začátku 20. století. Za sebou má i několik vlastních kolekcí oblečení jako třeba Ghiaccio nebo Luce.

Americká herečka Lauren Hutton kdysi řekla, že móda je to, co vám návrháři nabízejí čtyřikrát do roka, a styl je to, co si sami vyberete. Ela, inspirovaná Valentinovou výšivkou, jde svou vlastní cestou. Sbírá oblečení a starožitnosti po blešácích a secondhandech a uvádí je do života. „Za poslední dva roky jsem si koupila tak leda basicové věci jako trička a obyčejné džíny, pro které chodím do Zary nebo H&M. Většinu věcí tvořím ze starších kousků, které přešívám nebo upravuji pomocí výšivek a různých aplikací. Stejně to dělám i se šperky,“ říká Ela, která všude chodí se svým italským chrtem Jedim, jenž svou existencí výrazně přispěl k názvu značky Elajediova. „Jediho mám 8 let a tak nějak od té doby se začaly věci v mém životě hýbat tím správným směrem.“

V redakci jsme si lámali hlavu nad tím, jak vlastně jméno vzniklo, jestli je Ela třeba vášnivou milovnicí Hvězdných válek. „Jedi se ke mně dostal, až když mu bylo rok a půl, a slyšel právě na tohle jméno. Z vlastní vůle bych mu ho asi nedala, ale celé se to ve výsledku obrátilo a teď mi to vyhovuje. Hvězdné války jsem viděla až s ním a teď vím, že jestli si jednou pořídíme fenku, bude se jmenovat Leia.“

S kůží na trh

Jako malá začínala s látkovým penálem a jednoduchou taškou do školy, před 5 lety začala vyrábět propracované kožené aktovky, kterých už vyrobila víc než 50, a svá psaníčka z kolekce Carciofo prezentovala například v rámci přehlídky Daniely Peškové na pražském MBPFW. Nejtěžší na samotné práci pro Elu není skutečnost, že zatím vše vyrábí úplně sama, ale marketing. „Já jsem vždycky ke všemu přistupovala tak nějak emotivně a teď najednou vidím, jak moc je umění se prodat důležité.“

Ela ve svém pracovním koutě na pražské Letné. Po boku má vždy svého osmiletého psíka Jediho.Ela ve svém pracovním koutě na pražské Letné. Po boku má vždy svého osmiletého psíka Jediho.Autor: Ivy E. Morwen

Samotné ušití jedné brašny jí trvá zhruba den a půl a předchází mu proces nákupu kůží, pro které jezdí do jedné malé moravské koželužny. „Nemám ráda kožešiny a výrobky z nich, odmítám chování zvířat kvůli jejich srsti. Sama pracuji s českou hovězí kůží zvířat chovaných primárně pro maso. Neznamená to ale, že bych se nad etickou rovinou nezamýšlela. Problém je v tom, že kůže je velmi specifický materiál s velmi specifickými vlastnostmi a zatím neexistuje nic, co by ji plnohodnotně nahradilo. Jakákoli alternativa má bohužel vždy určité nedostatky. Ale hledám, a když najdu, ráda ji budu používat!“

Aktovky Ela neprodává masově, ale zatím vždy na zakázku pro konkrétní lidi. Když zrovna nešije, můžete ji potkat v Bistru 8, kde vás občas i obslouží. „Ta práce je pro mě srdeční záležitost. Bistro jsem si oblíbila hlavně pro výbornou veganskou kuchyni. Momentálně ujíždím třeba na tapiokovém pudinku s kokosovým mlékem.“ Taky je závislá na dobré kávě, za kterou s přítelem chodí do La Boheme, kavárny Pod Lipami nebo do kaváren v Brně, kde se před 4 lety seznámili a od té doby spolu žijí a pracují. V červnu je čeká pracovní cesta do Libanonu a hned pak výlet na Island: „Moc se už těším na ten klid, mír a hluboké ticho.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!