Bostonské hřebíky a levné zlato | E15.cz

Bostonské hřebíky a levné zlato

Bostonské hřebíky a levné zlato
Editor Milan Vidlák
• 

Milan Vidlák

Ve svém pravidelném rozboru pozoruhodných ekonomických souvislostí Planeta ZEN se editor Milan Vidlák ptá: Komu se ještě dá věřit?

HISTORKA, jíž čtenáře v dubnu nonstop zásobovala americká média a po nich ochotně i ta česká, má vskutku výstřední scénář – asi jako propadák Smrtonosná past 5 s Brucem Willisem. Devatenáctiletý držitel školního ocenění atlet měsíce a stipendista studující medicínu Džochar Carnajev se bez zjevných příčin rozhodl nenávidět americkou svobodu, a proto se svým bratrem nastražil primitivní bombu z hřebíků. A to přesto, že měli údajně plný dům výbušnin. Proč jen u všech rohatých bratři nepoužili něco účinnějšího ze své zbrojnice? Když se pár dní nato dověděli, že jsou hledaní, ukradli auto a řidiči se pochlubili, že jsou maratonští atentátníci. Načež oba začali házet výbušniny po policii. Kde je ale vzali a jak je přestěhovali do kradeného auta?

Z přestřelky Džochar, jenž získal americké občanství náhodou přesně 11. září, vyvázl, ale přejel svého postřeleného bratra. Pak do té doby bezproblémového a milého chlapce nahánělo deset tisíc policistů, týmy SWAT, armáda a vrtulníky Národní gardy a v Bostonu vyhlásili bezletovou zónu a stanné právo. Když „teroristu“ konečně chytili, sám se střelil do krku a zranil si jazyk. Teď nemůže mluvit. Třeba o tom, že netuší, proč ho nahánějí a zabili mu bratra?
„Mami, proč se bojíš?“ odvětil přitom se smíchem Tamerlan, starší z bratrů, těsně po útoku na telefonický dotaz své matky, zda se mu nic nestalo. Za pár dní už jí vyděšeně volal: „Policie na nás začala střílet, pronásledují nás. Mami, miluju tě.“ ZEN si klade otázku, zda tu není ještě jiná než oficiální verze události, a je trochu překvapený, že tak nečiní ostatní mainstreamová média.

ZLATÁ ULIČKA. Goldman Sachs radí, abyste prodali své zlato. ZEN proto míní, že je rozumné udělat pravý opak. Banka, kterou někteří považují za absolutní špičku finančního světa, a jiní naopak (či právě proto) za jedny ze strůjců finančních pohrom poslední doby, prohlásila, že cena zlata klesne na 1270 dolarů.(1) A jak to mohou „goldmeni“ tušit? Whistleblower a bývalý zaměstnanec Goldman Sachs Andrew Maguire tvrdí, že bankéři v čele s bankovním kartelem s názvem Federální rezervní systém hrají přinejmenším trojitou hru. Nejprve si vsadí na pokles, pak ho spekulacemi skutečně vyvolají a za nové, lepší ceny nakoupí – a ještě shrábnou jackpot. Například v pátek 12. dubna bankéři prodali 500 tun „papírového“ zlata (tedy toho, které jinde než na papíře neexistuje) takzvaně nakrátko, čímž zlato „zlevnili“. Nikdo jiný než ten, kdo tiskne nové peníze nebo je inkasuje, by si takovou krátkodobou „ztrátu“ nemohl dovolit. Zajímavé však je, že fyzického zlata se tento podvod nedotkl. Ve stejný den byl poměr poptávky po skutečném zlatě vůči nabídce 50:1.

AKCIE ROSTOU, UTÍKEJTE… V době, kdy bezdomovectví v New Yorku vzrostlo na nejvyšší úroveň od Velké deprese a po světě se šíří nezaměstnanost, rekordy překvapivě hlásí i ceny akcií na Wall Street. V „nejúspěšnějším“ týdnu vzrostl dluh USA o 61 miliard dolarů, přičemž dle mnoha insiderů je dolar před kolapsem. Miroslav Cvrček z Reflexu rozpor glosuje větou: „Můžete si tak udělat představu, v čí kapse končí centrálními bankami tištěné a vlá­dou pumpované peníze – zase u bank.“(2)

ZEN se ptá: Lze najít souvislost mezi možným kolapsem americké ekonomiky s uzavřením bezmála osmimilionového Bostonu po „teroristickém“ útoku? Že by trénink pořádkových sil na případné nepokoje v případě náhlé krize ekonomiky, jak naznačují mnozí komentátoři z blogosféry? Už v prosinci slavný novinář Jim Marrs informoval o tom, že stovky topmanažerů z bank i vysokých úředníků dávají výpovědi a prchají z New Yorku a dalších amerických měst na venkov. Vědí snad něco, co my ne?

(1) Řada expertů, např. Peter Krauth, to vidí jinak: „Zlato je nejlepší pojistka proti hlouposti vlád.“

(2) Své o tom ví třeba kyperský důchodce John Demetriou, který 35 let vydělával v Austrálii na penzi, a když se s milionem dolarů vrátil domů, EU mu „zdanila“ jeho vklad 80 %.

Autor: Milan Vidlák
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!