Natalia Strozzi Guicciardini: Po stopách Mony Lisy | E15.cz

Natalia Strozzi Guicciardini: Po stopách Mony Lisy

Natalia Strozzi Guicciardini: Po stopách Mony Lisy
Obraz Mony Lisy
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Hana de Goeij

Kdo byla ona záhadná žena, jež pózovala mistru Leonardovi? Poví vám to její příbuzná, princezna ze starého šlechtického rodu, jenž bojoval o nadvládu nad Florencií se slavnými Mediceji, a obchodnice s vínem.

Klášter Sant’Orsola a rodinná hrobka obchodníka s hedvábím Franceska del Gioconda ve Florencii. To jsou místa, která možná brzy vydají svědectví o tom, kdo skutečně stál modelem nejslavnějšímu obrazu světa – Moně Lise Leonarda da Vinciho. Horkou kandidátkou je podle Vasariho zápisů Lisa del Gioconda, rozená Gherardini, Franceskova manželka, která v klášteře strávila poslední roky života a řadu let byla Leonardovou sousedkou. Vědci chtějí porovnávat DNA kostí z kláštera s D NA jejího syna Pietra z rodinné hrobky Gherardiniů a v případě jejich shody rekonstruovat podobu mystické ženy, kterou Leonardo údajně zachytil na svém obraze.

Jednou z mála, kterou nechává rozruch kolem vykopávek klidnou, je paradoxně princezna Natalia Strozzi Guicciardini, přímý potomek Lisy Gherardini a členka slavného rodu Strozziů, kteří s Medicejskými soupeřili o nadvládu nad renesanční Florencií. Prohráli. Ale znáte to, kdo se směje naposled… „V jídelně naší vily máme portréty Medicejů po stěnách, je to naše poslední pomsta. Jejich rod dávno vymřel a my jsme pořád tady. Teď už jim nezbývá nic jiného než se dívat, jak dobře si žijeme,“ usmívá se princezna, jejíž podoba s Monou Lisou by po patnácti generacích byla spíše výplodem silné fantazie.

„Nemyslím si, že by v klášteře skutečně našli Lisiny kosti. Jeptišky měly ve zvyku hroby vykopávat a přenášet ostatky jinam. Přála bych si, aby ubohou Lisu, ať už je kdekoliv, nechali odpočívat v pokoji,“ říká s nadhledem k horečným pracím archeologů. Natalia o identitě Mony Lisy nepochybuje. „V naší rodině se vždycky vědělo, že Lisa pózovala Leonardovi, babička nám o tom ráda vyprávěla.“ Svět se novinku o rodové spojitosti s novodobými příslušníky rodiny Strozzi Guicciardini dozvěděl v roce 2007, kdy italský genealog Domenico Savini podle archivů přesně určil, kudy vedla rodinná linka až do současnosti.

Natalia se však řečem o Moně Lise brání. „Vím, nakolik to je zajímavé. Náš rod ale není jen Mona Lisa. Naše rodina utvářela dějiny Itálie a Evropy, dost možná světa. Jako sekretář u nás začínal svou kariéru Niccolo Machiavelli, stáli jsme v čele států a veleli obrovským vojskům. Dokonce Winston Churchill je naším příbuzným díky předkyni, která se provdala za vévodu z Marlborough.“ Je přesvědčena, že značku Mona Lisa je potřeba používat střídmě. „Nechci, abychom se já a má sestra staly loutkami, které budou do konce života pózovat ve strnulé poloze ze staletí starého obrazu.“ Být princeznou z rodu Strozziů je prý samo o sobě břemeno vážící několik tun. Rodinná historie jen těžko hledá konkurenci a splnit vysoká očekávání není jen tak.

Bývalá baletka Natalia dnes rozvíjí rodinný byznys. Být princeznou znamená mimo jiné plnit vysoká očekávání.Bývalá baletka Natalia dnes rozvíjí rodinný byznys. Být princeznou znamená mimo jiné plnit vysoká očekávání.Autor: Jiří Langpaul

Natalia sama má přitom život, který dalece vybočuje z normálu. Dcera italského prince a ruské matky, která se narodila ve Francii, již odmalička ovládala čtyři jazyky a na začátku 90. let se rozhodla, že půjde studovat balet do Ruska. „Bylo to dost divoké, divím se, že mě rodiče nechali odjet. Netekla nám tam teplá voda, tančili jsme hodiny denně do úmoru a neměli pořádně na čem spát. I přesto jsem se cítila doma. Cítila jsem to jako návrat ke kořenům,“ vzpomíná exbaletka, která měla to štěstí, že jejím rodinným přítelem byla i baletní legenda Rudolf Nurejev, dost možná důvod její posedlosti tancem. Čtyři roky působila Natalia jako sólistka Marinskij Teatr, projezdila s ním celý svět a pak se rozhodla vrátit do svého italského domova – Villy Cusony.

Ta leží kousek od malebné vesničky San Gimignano, kde její rodina pěstuje vinnou révu na nejstarší italské vinici z roku 994. Její poklad, víno Vernaccia di San Gimignano, které Strozziovi vyrábějí už od roku 1200, ve své době opěvovali velikáni typu Danteho, Michelangela či Boccaccia. „Nikdo mě ani mou sestru Irinu nenutil, abychom se věnovaly rodinnému byznysu. Po ukončení baletní kariéry to přišlo samo. Vrátila jsem se do Itálie, začala jsem souběžně chodit do sommeliérského a divadelního kurzu a nastartovala své dvě nové kariéry, v propagaci rodinného vína a na prknech, která znamenají svět,“ vypráví Natalia a jedním dechem dodává, že slavné jméno jí cestu nijak neulehčuje. „Jmenovat se Strozzi je ohromný závazek a tíží mě to, i když spousta lidí si myslí přesný opak. Zavírá to mnoho dveří a zejména v showbyznyse musím být velmi pokorná a ukázat, že umím více než se dobře narodit.“

Dvě Mony Lisy

Vojevůdce Fillipo di Piero StrozziVojevůdce Fillipo di Piero StrozziAutor: ZEN

Dokumentuje to snímek v rodinném albu s Tedem Kennedym. „Problém s vínem je ten, že všechna jsou dnes dobrá, technologie jsou vyspělé a víno začínají produkovat i rozvíjející se země. Velkým trhem je pro nás Rusko, začínáme v Číně, ale úspěch máme i v evropských zemích, jako je Belgie nebo Holandsko,“ říká bezprostřední Natalia. Při návštěvě vily Cusony vám dost možná sama otevře dveře a provede vás po svém panství. Historek pro zpestření exkurze má v zásobě nepočítaně a rodinné archivy podle ní ještě zcela jistě nevydaly všechna tajemství.

„Leonardo ve skutečnosti namaloval dva portréty Mony Lisy. Podle dokumentů z archivu patřil jeden z nich naší rodině až do 18. století, kdy jej předkové prodali. Odhadujeme, že je dnes v soukromé sbírce ve Švýcarsku či Anglii. Nijak zvlášť po tom nepátráme, i když z mého pohledu by to byl zajímavější objev než identifikace ostatků Lisy Gherardini. Lišil se prý od toho, který je v Louvru, a kdo ví, třeba ten byl tím skutečným, na kterém Leonardo Lisu zachytil. Ať tak či onak, Leonardo musel mít k těmto portrétům silný vztah. Proč by si jeden z nich nechal, cestoval s ním po zbytek života, stále na něm pracoval a nikdy ho nedokončil? Třeba proto, že byli s manželem modelky přátelé? Dokonce francouzský král, František I., který jej od něj koupil, ho dostal až po Leonardově smrti,“ uzavírá Natalia Strozzi.

Autor: Hana de Goeij
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!