Inženýrská odysea | E15.cz

Inženýrská odysea

Inženýrská odysea
Zleva: Mgr. Patrik Komárek, Ing. Larisa Táborová, Ing. František Komárek
• 
ZDROJ: Petr Dobiáš
Češi jsou tradičně silní v technických oborech. Málokdy se u nás ale stane, aby jeden z největších strojírenských podniků řídila žena. A ještě k tomu z Petrohradu.

V Česku mají inženýři se skvělým technickým vzděláním, například strojaři, silnou tradici. Ale strojařky? Larisa Táborová je spolu s Františkem Komárkem a jeho synem Patrikem členkou představenstva firmy s baťovskou tradicí – Kovosvit MAS, která obrábí stroje už 75 let.

„Moje dětství bylo vzhledem k technickému vzdělání rodičů ovlivněné faktem, že se prostě počítalo, že půjdu studovat technický obor,“ říká petrohradská rodačka.

Do Česka jste přijela hned po studiích. Bylo pro vás těžké se tady prosadit?

Do České republiky jsem přijela v roce 1980 s manželem, se kterým jsem se seznámila na škole. Byla to taková studentská láska. Začínali jsme v MEZu Brno, ale manžel je Jihočech tělem i duší, tak jsme hledali práci v tomto regionu. Už tehdy byl Kovosvit jeden z největších strojírenských podniků v tehdejším Československu. Nabídli nám práci a my to brali. To bylo ještě za socialismu, takže žádný výběr v podstatě neexistoval.

Je podle vás rozdíl, když firmu vede muž a když žena?

Při stylu řízení v naší společnosti se ženská intuice, citlivost a větší pochopení pro některé osobnostní rozdíly v lidském chování uplatní. My ale nejsme představenstvo, které přijede jednou za měsíc do firmy. Trávíme tam hodně času. Myslím, že zaměstnancům dokážu naslouchat a diskutovat s nimi. Pan Komárek se mi občas směje a říká: „Tak si přišli popovídat, jako za maminkou.“

Jak jste dokázala skloubit takto náročnou práci s mateřstvím a rodinou?

V životě jsem měla štěstí na manžela i děti. Když byly malé, jedna babička byla daleko a druhá byla již v pokročilejším věku. Péči jsme si museli rozdělit, aby děti fungovaly bez problémů, a zároveň abychom mohli oba pracovat a držet krok s profesí. Do divadla nebo do kina jsme taky chodili. Jednou manžel, podruhé zase já. Fungovalo to.

Firma se svou hi-tech úrovní řadí mezi top deset výrobců na světě. Patří k tomu i automatizované výrobní linky a produkce robotizovaných pracovišť. Jak vidíte budoucí trendy v tomto směru?

Máme poměrně silnou vývojovou základnu. První počítačově řízený obráběcí stroj na světě byl zkonstruován v 80. letech naším inženýrem Ladislavem Borkovcem, který začínal v roce 1940, ještě u Bati. Ve fabrice byl celý život. Dnes je to pán, hodně přes osmdesát let, který za námi občas zajde na kafíčko zavzpomínat na staré časy. Ale doba rychle pokročila. Dnešní Kovosvit je zaměřen na multifunkční obráběcí stroje. Zjednodušeně řečeno, jedná se o hi-tech produkty, jež jsou schopné například obrobit díly pro leteckou turbínu, která musí být samozřejmě zhotovena na setiny milimetrů přesně.

Dále dodáváme velké strojírenské technologie na klíč. Zákazník požaduje kompletní řešení a my jeho zadání realizujeme. Od A až do Z, včetně robotizovaného pracoviště. Každým rokem zaznamenáváme skokový nárůst poptávek a prodejů ve skupině aplikačních technologií, a proto do této kategorie upínáme své vývojové aktivity. To však neznamená, že bychom se dále nevěnovali klasickým strojům z naší produkce. Po těch je také čím dál větší poptávka.

Jaké procento práce dnes v Kovosvitu odvádějí místo lidí stroje?

Téměř 45 % vaší produkce putuje do států bývalého Sovětského svazu. Jak moc je pro firmu tento trh důležitý?

Velmi důležitý. Značka MAS je na tomto trhu historicky známá již od dob Rady vzájemné hospodářské pomoci. Poptávka po našich strojích zůstala. Ukažte mi někoho, kdo by nechtěl prodat, když chce někdo koupit. Teď jsme v kategorii výroby sofistikovaných hi-tech produktů, umíme dodat kompletní strojírenské technologie na klíč. S tímto portfoliem jsme se tam dokázali prosadit. Pro zákazníky byly a jsou stroje MAS brandem a my v tom hodláme pokračovat dál.

Kovosvit si v roce 2012 pořídil dceřinou pobočku v ruském Azově, do které už investoval zhruba 500 milionů korun. Proč se firma rozhodla právě pro Azov?

Azov je ideální lokalita, především z logistického hlediska. Je zde k dispozici říční, mořská, letecká i železniční doprava. Rostovský region, kde Azov leží, má vynikající zázemí v oblasti všech úrovní technického vzdělávání a v neposlední řadě i náš ruský partner má optimální možnosti a kapacity pro realizaci a rozvoj výroby našich produktů.

Vnímáte v pracovních vztazích s Ruskem jako výhodu fakt, že z této země pocházíte?

Ano, je to určitá výhoda. Ale je to taková třešnička na dortu. Kvalita výrobků je na prvním místě, dobrý produkt se prodává dobře sám. Pokud nenabídnete zákazníkovi prvotřídní kvalitu za dobrou cenu, tak nemáte šanci. Konkurence na strojírenském trhu je obrovská, zákazníka je třeba hýčkat, aby se chtěl vracet znovu a znovu.

Plánujete zdvojnásobit výrobu strojů na 700 kusů ročně. Kde všude je budete prodávat?

Zajímají nás všechny trhy. Kovosvit od dob svého vzniku vyváží stroje do celého světa. Znají nás v Číně, Indii, USA, Brazílii, Mexiku. V 90. letech a v souvislosti se světovou ekonomickou krizí jsme některé trhy na čas opustili. Dnes se tam opět vracíme. Úspěšně se nám daří i akvizice v západní Evropě. Jsem hrdá na to, když se naše stroje a technologie dokážou prosadit a v některých tendrech porážet i tvrdou světovou konkurenci. Strojírenství v České republice patří k tradičním oborům, vydrželo bezpočet ekonomických i politických kataklyzmat a drží si svoji stabilní pozici.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!