Za mlynářským řemeslem do Louček u Oder | E15.cz

Za mlynářským řemeslem do Louček u Oder

Za mlynářským řemeslem do Louček u Oder
Vodní mlýn Wesselsky v Loučkách
• 
ZDROJ: Jakub Hloušek

Jakub Hloušek

Nejzajímavější místa člověk často pozná díky doporučení, bez asistence bedekrů a informačních brožur. Jedním z takových mých „objevů“ je vodní mlýn Wesselsky v Loučkách, poblíž Oder. Skvěle zachovaný interiér i technologie vás přenesou o desítky let do minulosti.

Klapot kol vodního mlýna Wesselsky se údolím Odry nesl už takřka před pěti stovkami let. Existence mlýna v Loučkách je doložena už roku 1545. Tehdy ale ještě Wesselským nepatřil. Později byl několikrát přestavován, takže dnešní tvář objektu je poznamenána rysy lidového baroka.

V dřevěném labyrintu

Proplouvám vstupní branou a znenadání se ocitám uprostřed útulného venkovského dvorku. Kolem něj se vine pitoreskní směs kůlen, záhadných komůrek a pomocných hospodářských stavení. Dlouhých čtrnáct let se o mlýn starají manželé Královi a postupně mu navracejí jeho dřívější slávu. Avšak nyní formou výjimečně zachované technické památky.

„Nedávno jsme rekonstruovali břidlicovou střešní krytinu,“ rozpovídala se Věra Králová, která je vzdálenou příbuznou zdejších mlynářských rodů Wesselských, respektive Pazderů. „Jen místo původní pokrývačské břidlice, která se ještě nedávno hlubinně těžila v blízkém okolí, jsme sem museli dát zahraniční. Už jsme ji ale museli reklamovat, protože se začala rozpadat. Na tu místní prostě kvalitou neměla,“ upřesnila.

Na trámech mlýnice jsou datace z 18. stol.Na trámech mlýnice jsou datace z 18. stol.Autor: Jakub Hloušek

Ke každému správnému mlýnu zákonitě patří obří dřevěné kolo. Tady se v časech největšího rozkvětu otáčela dokonce tři, poněvadž kromě mlýna poháněla také pilu. Teď zůstalo pouze jedno, které je soudobou replikou. Zdaleka největší překvapení se ale ukrývá uvnitř hlavní budovy: kompletní technologické vybavení od výtahu přes transmise až po robustní mlýnské kameny. Jako by se zde příchozí ocitl uprostřed fantastického království Julese Verna.

Pouze některé prvky tohoto úchvatného dřevěného labyrintu byly nahrazeny novými kopiemi. „Po ukončení omlazovací kúry jsme mlýn dvakrát pokusně uvedli do chodu. A vše fungovalo!“ říkají nynější majitelé.

Náročná práce pro tvrďáky

Skutečné mlynářské řemeslo zahrnovalo zejména těžkou dřinu naprosto vzdálenou idylickým představám. „Během mletí se velmi silně prášilo a moučný prach se mlynářům usazoval na plicích, kde posléze kvasil,“ dodává Věra Králová. „Celý provoz byl navíc extrémně hlučný a mlelo se dnem i nocí. Zdravotní obtíže se objevovaly už u malých dětí.“ S technickým rozvojem přibyla do komplexu mlýna malá vodní elektrárna, která ještě koncem druhé světové války zásobovala část obce elektrickou energií. Na památku po ní zůstala historická rozvodná deska osazená vycíděnými budíky měřidel, jejichž výrobcem byla berlínská společnost Allgemeine ElektricitätsGesellschaft. Dnes ji dobře známe pod zkratkou AEG.

Historický pohled na mlýnHistorický pohled na mlýnAutor: Jakub Hloušek

Oproti mnoha ostatním pamětihodnostem je vodní mlýn Wesselsky otevřen celoročně. Zároveň tvoří úvodní zastávku tematické Technotrasy Moravskoslezským krajem. Tento sympaticky laděný projekt mezi sebou symbolicky propojil dvanáct atraktivních industriálních objektů. Kromě průmyslového dědictví Ostravska či osoblažské úzkokolejky návštěvníky chytře nasměruje i k méně známým památkám, jako například do karlovické kosárny, která zpracovávala železo z místních hamrů.

Článek vyšel v časopisu Lidé a Země

Autor: Jakub Hloušek
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!