České středohoří: Kraj zapomenutých hradů a tajemných pokladů | E15.cz

České středohoří: Kraj zapomenutých hradů a tajemných pokladů

Markéta Kutilová

Na čedičových kupách neprávem opomíjeného Českého středohoří se tyčí hrady a hradní zříceniny. Pokud vás k návštěvě nepřimějí jejich romantické názvy jako Louka, Panna, Oltářík či Kalich, možná vás naláká to, že na nich budete občas úplně sami.

Hrady a hradní zříceniny jako Házmburk, Louka, Panna, Kostomlaty, Kalich, Košťálov, Oltářík, Ostrý, Litýš, Oparno, Skalka a další vám nabídnou překrásné výhledy, exkurzi do historie, ale také spoustu tajemna, neboť ke každému z nich se váže spousta pověstí. Ověřit si je můžete třeba při hledání pokladů, kterých je zde prý ukryto bezpočet.

Žižkův Kalich

V Českém středohoří se odehrávají nejstarší české pověsti a je také jediným regionem, kde svého strategického génia vtiskl do vlastních hradních staveb neporazitelný český vojevůdce Jan Žižka z Trocnova a Kalicha.

Ten si po vítězství na pražském Vítkově v roce 1420 vybudoval svoje sídlo právě zde, severně od Prahy – hrad Kalich. „Stavbou tohoto sídla Žižka ovlivnil středověká opevnění v Evropě. Zjistili jsme totiž, že to není klasická hradba, ale srub. A to je právě ten přechodový prvek mezi opevňovací hradbou a zámkem. Prostě unikát,“ vysvětluje Hynek Veselý ze sdružení Hrady Českého středohoří, které se snaží o záchranu a propagaci těchto památek.

Tajuplný ostrov Tursko

Kalich si Žižka postavil na 538 metrů vysoké skále u Třebenic. Ze skály, jež uzavírá hradní areál na jihu, se otevírá čarokrásný výhled do kraje. Zdejší věž byla hranolová a měla charakter donjonu. Podle tradičního, nikoli však bezpečně průkazného názoru se jednalo o obydlí samotného Jana Žižky. Dnes lze z této věže na místě spatřit už jen sotva viditelné zbytky základů.

I na Kalichu jsou poklady. „Jeden z nich, tři bečky s vinným kamenem, tu našli v 70. letech,“ doplňuje Veselý.

Hrad s pokladem

Hrad Košťálov dominuje 482 metrů vysoké čedičové kupě u Třebenic. Hrad připomínaný poprvé roku 1372 sloužil od husitských válek jako rezidence významného severočeského rodu Kaplířů ze Sulevic. I on dosloužil v renesančním 16. století, kdy jej nahradila jiná, dostupnější sídla. Silueta mohutné skalnaté kupy s ruinou hradního paláce na temeni, tyčící se nad Třebenicemi, patří k významným krajinotvorným dominantám Českého středohoří. Podle mínění obyvatel Košťálova, Jenčic, Třebenic, Vlastislavi a dalších okolních vesnic je v podzemí Košťálova uloženo velké bohatství. Kdo ho tam uložil, není známo.

Správce hrádku nebyl totiž o mnoho bohatší než robotný lid v okolí. Mnozí lidé z těchto obcí i města Lovosice se přesto pokoušeli poklad najít. Neuspěl ani jediný. Jen jednomu Italovi se podařilo najít pár kousků českého granátu, který se poblíž Třebenic dosud těží.

Co vidí strojvedoucí na trase Posázavského pacifiku? Prohlédněte si krásy slavné krajiny

Když se hledačům pokladu nedařilo nalézt poklad na Košťálově, zkoušeli to tito snílkové na Vršetíně. Kopec prý vždy na Květnou neděli sám od sebe na určitém místě otevíral své útroby. Vtip byl v tom, že každý rok na jiném. Pokaždé se odvalil kámen, za ním bylo vidět chodbu a schody do hlubokého sklepení. Tam se za mřížemi nacházel veliký poklad.

K otevření mříží bylo třeba znát zaříkadlo, to však nikdo pořádně neznal. Místní Němci komolili českou verzi říkanky, Češi německou, a protože se nedohodli a nikdy si ji navzájem neprozradili, zůstal poklad na místě dodnes.

Dítě nad zlato

Pověst o pokladu, avšak se šťastným koncem, se váže i k hradu Ronov. Ronovský poklad se podle pověsti objevoval jednou za rok, na Květnou neděli, ale jen po dobu, kdy se ve stvolínském kostele četly pašije.

Jedna chudá žena s děckem v náručí se na Ronov pro poklad vypravila. Modlila se a čekala. Vtom se strhla velká bouře, hřmění otřásalo kopcem. Uprostřed hradního nádvoří se rozestoupila skála, z trhliny se vynořil železný stůl, kolem něho se rozkmitaly modré plamínky. Žena položila dítě na stůl a chtivě nabírala plnýma rukama do koše tolary. Pak vyběhla jako smyslů zbavená ven z hradu.

Lázně Teplice: V lázních králů i rebelů se zařadíte do dobré společnosti

Teprve venku si vzpomněla na své dítě, vrátila se, ale stůl i s dítětem zmizel. Rok se trápila a pak se opět na Květnou neděli vydala na Ronov. Situace se opakovala. Za velké bouře se otevřela skála, objevil se poklad i stůl a na něm seděl zdravý potomek. Teprve potom se žena radovala z pokladu, který ji zbavil bídy.

Hrad s černou věží

Jedním z nejstarších hradů a zároveň tím, který nabízí jeden z nejlepších výhledů z věže, je Házmburk. Dostanete se sem ze tří stran – z Libochovic, ze Slatiny a z obce Klapý. Zřícenina gotického hradu na zdaleka viditelném čedičovém vrchu nad obcí Klapý, vzdáleném 3,5 kilometru severozápadně od Libochovic, vévodí okolní krajině. Hrad byl od 14. do 16. století sídlem rodu Zajíců. Vrchol hradu leží ve výšce 418 m n. m.

Dolnímu hradu dominuje mohutná oválná Černá věž z tmavého čediče, vysoká 25 m. Ta dosahuje šířky 9 m v průměru a má 2 m tlusté zdi. O metr vyšší Bílá věž s cimbuřím na Horním hradě je ze světlého pískovce a je přístupná. Pokud se na hrad vypravíte, určitě si na věž vyjděte, protože se vám z jejího vrcholu naskytne nejen báječný rozhled na Libochovice, ale i na celé dolní Polabí a Poohří v dáli s bájnou horou Říp a také i na úchvatné panoráma Českého středohoří.

Putování kolem Dunaje. Vydejte se s námi fascinující krajinou evropského veletoku

Za návštěvu stojí i hrad Ostrý, kam se dostanete po modré turistické značce od Března nebo po modré a červené od Milešova. Hrad Ostrý si někdy v době lipanské bitvy postavil Václav Kaplíř ze Sulevic. Při volbě místa a koneckonců i charakteru stavby se jistě projevil vliv tehdejší velmi neklidné doby: Ostrý tak byl hrad pevný, kterému se staly osudným až mírové časy 16. století. Na skalnatém kopci jihozápadně od Velemína se z něj dochovaly trosky zdí i pozoruhodných zemních fortifikací.

Vinné orgie na Oltáříku

Milovníci vína se mohou vydat na hrad Oltářík. Při čtení pašijí se prý na Květnou neděli zde na hradním vrchu otevírá chodba. Pokud do ní někdo vejde, zavedou ho příkré schody a klikatící se chodba do vinného sklepa. Jsou v něm uloženy prastaré sudy dobrého vína. Každý se ho může napít, co hrdlo ráčí. Jen nesmí zapomenout na včasný návrat. Dveře se zavírají, jakmile pašije končí.

Hrad Oltářík, jehož jméno má zjevně symbolický podtext, zbudoval zbohatlý husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. První přímá zmínka o hradu pochází z roku 1450, kdy ho Jakoubek z Vřesovic zastavil Janovi z Polenska. Od roku 1544 byl už hrad pustý. Bezpochyby doplatil na změnu filozofie a aspirací šlechty s koncem středověku, která už v 16. století o nepohodlný, vysoko položený hrad neměla zájem.

Fenomén Mikulov

Jednou z nejmalebnějších zřícenin v kraji je bezpochyby hrad Kostomlaty nad Milešovkou. Vloni v srpnu zde navíc byla zpřístupněna věž, z níž se návštěvníkům nabízí překrásný rozhled do kraje. Hrad založili před rokem 1333 páni z Oseka. Roku 1335 koupil hrad s nevelkým panstvím moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV.

I přes pokusy o přizpůsobení rostoucím nárokům šlechty byl nakonec v 16. století opuštěn, posléze však v době romantismu částečně oživen vestavbou hostince. Malebnou zříceninu s výraznou zděnou architekturou si v roce 2008 vybral režisér Zdeněk Troška při natáčení pohádky Nejkrásnější hádanka. Dostanete se sem po zelené z Kostomlat nad Milešovkou.


OČIMA AUTORKY

„Zlatá stezka Zemí hradů“ v celkové délce 89 km z Budyně nad Ohří do Úštěku propojuje většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

Na Zlatou stezku navazují podobné odbočné stezky Husitská, Vartemberkova, Žitenická, Žižkova, Liběšickolevínská, Kostomlatský hradní okruh a Lovosická spojka, takže si zde přijde na své každý turista.

Více informací naleznete zde.

Autor: Markéta Kutilová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!