Život cynického novináře změní neznámý dobrodinec | E15.cz

Život cynického novináře změní neznámý dobrodinec

Život cynického novináře změní neznámý dobrodinec
Daniel Glattauer
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Stanislav Šulc

Původem Vídeňák Daniel Glattauer má své rodné město zjevně rád, proto do něj zasadil děj vynikajícího románu Není zač.

Již méně si nejspíš oblíbil svou původní profesi, tedy novinařinu, protože právě mezi novináři se odehrává příjemný žánrový mix humoristického románu a detektivky bez zločinu. A postava stárnoucího cynického redaktora sekce sociálních zpráviček v deníku obchodního řetězce Plus dává jasně najevo, co si o tomto světě myslí.

Život Gerolda Plasseka se však navždy promění. Nejprve se musí věnovat svému 14letému synovi (o jehož existenci dosud nevěděl). A pak do jeho života vstoupí neznámý dobrodinec, který pošle deset tisíc eur potřebným a k daru připojí i výstřižek Geroldova článku. Naneštěstí nejde o poslední dar, čímž se spouští mediální hysterie a hon na „pachatele“ tohoto dobrodiní.

Popis zákonitostí současné mediální scény není jedinou kvalitou, jíž kniha Není zač čtenáře dostane. Tou neméně důležitou je vynikající psychologie všech postav. Samozřejmě klíčový je samotný Gerold, který je jistě do velké míry stylizovaným alter egem autora. Začíná jako rezignovaný, cynický, přesto velmi inteligentní muž, který přišel o to klíčové v životě. Především o jakýsi tah, bez nějž je život novináře jen přežíváním. Po přiznaně zbytečné práci, při níž již vypije dost piva, Gerold zamíří do nejrůznějších pohostinství, restaurací a vše uzavře v baru U Zoltána se svými kumpány. A další zbytečný den se s kocovinou rozjíždí nanovo.

Geroldova proměna je ale totální, až možná mírně romantická a to, jak se změní v citlivého otce, je snad až neuvěřitelné. Přesto je fascinující pozorovat, jak se může stabilní charakter člověka rozpohybovat, když do jeho života vstoupí nečekané vlivy (a Glattauer to navíc nevypráví nijak sáhodlouze, ale na pouhých třech stovkách stran).

Vůbec nejlepší je ale Glattauerův styl. Ich forma je suverénní, autor si pohrává s jazykem, čemuž pomáhá i skvělý překlad Ivy Kratochvílové. Není zač je napsáno podobně humorně a s nadsázkou jako třeba letos vydaný Mortdecaiův záhadný případ s knírem. Naštěstí Glattauer na rozdíl od Kyrila Bonfiglioliho vymyslel i poutavou zápletku a vyústění. A pouze tak vznikají skvělé humoristické knihy.

Daniel Glattauer: Není zač
Nakladatelství: Host, 2015
Překlad: Iva Kratochvílová
Hodnocení: 90 %

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!