Zemřel představitel Vinnetoua. Pierru Bricovi bylo 86 let | E15.cz

Zemřel představitel Vinnetoua. Pierru Bricovi bylo 86 let

Zemřel představitel Vinnetoua. Pierru Bricovi bylo 86 let
Pierre Brice na snímku z roku 2011
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Zemřel francouzský herec Pierre Brice, který se proslavil především nezapomenutelnou rolí apačského náčelníka Vinnetoua. Bylo mu 86 let.

Umělec podle zpráv médií skonal v náručí své německé ženy Helly Krekelové v nemocnici u Paříže. Místo, kde Brice zemřel, ale management neupřesnil. Příčinou smrti byl zápal plic, kterému podlehl v časných ranních hodinách. Do nemocnice byl převezen v pátek s vysokou horečkou.

Smrt Pierra Brice komentují zejména německá média, protože právě v Německu byl herec díky roli Vinnetoua obrovskou hvězdou. Odpovídají tomu i titulky četných nekrologů: německý rozhlas ho nazval „Indiánem našich srdcí“, německá mutace časopisu Rolling Stone píše o „hlavním hrdinovi vzpomínek“ a deník Frankfurter Allgemeine Zeitung svůj článek nadepsal rovnou „Pierre Brice: Nesmrtelný“.

Brice patřil k uctívaným hrdinům stříbrného plátna i v Česku. Podle jeho přítele, zpěváka Karla Gotta, dokázal herec způsobit rozruch kdekoli, kde se objevil. Ovace ve stoje, jejichž intenzita ho samotného překvapila, si Brice několikrát vysloužil i na festivalu Trutnov Open Air, zavzpomínal dnes jeho zakladatel Martin Věchet.

Pierre Brice pocházel ze šlechtické rodiny
Francouzský herec Pierre Brice zůstane pro mnohá pokolení diváků navždy slavným indiánem Vinnetouem, spravedlivým náčelníkem Apačů. První film s Vinnetouem natočil Brice v roce 1962 a poslední, jedenáctý, v roce 1998. Herec, který pocházel ze šlechtické rodiny, zemřel dnes ve věku 86 let. Americký herec Lex Barker, který ztvárnil na filmovém plátně jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda, přitom zemřel již v roce 1973.
Jako chlapec byl Brice ve francouzském odboji, jako mladík sloužil v legiích, jako herec bojoval proti bílým tvářím a v pozdním věku dohlížel na humanitární pomoc dětem. A za manželku si vzal jednu z německých fanynek Vinnetoua.
Tato role mu přinesla 11 filmů, televizní seriál, divadelní představení a slávu. „Vinnetou pro mě není filmová role, Vinnetou je filozofie,“ říkal s tím, že ho její jednostrannost zároveň připravila o jiné úlohy.
Pozoruhodný je národnostní aspekt Vinnetoua: hrál jej francouzský herec, který se proslavil hlavně ve střední Evropě rolí indiána amerického původu v německých filmech natáčených v tehdejší Jugoslávii.
Briceho hvězda tedy zářila nejvíce v Německu. „Jsem tam doma, jediná rodina, kterou ještě mám, je německá rodina mé ženy,“ říkal. V roce 1992 mu Němci udělili vysoké státní vyznamenání za upevňování německo-francouzského přátelství.
A přitom proti nim svého času bojoval. Narodil se 6. února 1929 ve francouzském Brestu jako druhé dítě ve staré šlechtické rodině. Otec byl námořní důstojník: „Rodiče pocházejí z nižší bretaňské šlechty, v erbu máme florentského chrta. Jsem vlastně baronem, ale titul většinou nepoužívám.“
V deseti letech se za druhé světové války přidal k partyzánům, pomáhal jim v boji proti Němcům. Když mu bylo 16, utekl s falešnými doklady z domova k cizinecké legii. Jako devatenáctiletý bojoval v Alžírsku, potom dva roky v Indočíně. V roce 1951 se vrátil do Francie se třemi vyznamenáními za statečnost.
O dva roky později se přestěhoval do Paříže, stal se fotomodelem a toužil po herectví. V roce 1954 si poprvé zahrál ve filmu, pak točil nejvíce v Itálii a v Německu.
Život mu změnil až Poklad na Stříbrném jezeře z roku 1962, kde se stal poprvé Vinnetouem. Úspěch dalších filmů s tímto indiánem byl hlavně v Německu ohromující. Možná i proto, jak se Brice s rolí ztotožnil: „Mnohé z toho, co Karel May připsal svým hrdinům, platí i pro mě. Myslím vždy nejdříve na to dobré v člověku.“
K roli se vracel. V 70. a 80. letech ho ztvárňoval na letních scénách, střídavě v NDR a SRN. Z jeho popudu vznikl i seriál Vinnetou (1980) a televizní film Vinnetou se vrací (1998).
Vracel se i na místa natáčení mayovek, například v roce 1995 do Bosny, kde zuřila válka. Vybral dva miliony marek pro děti a s humanitárním konvojem projel srbskou palbou.
Na vrcholu své filmové slávy, v roce 1968, byl hostem karlovarského festivalu. „Herec je ve službách publika, bez něj by nebyl šťastný,“ prohlásil tehdy. I do ČR se vracel, v roce 2003 se jako velvyslanec UNICEF účastnil benefičního koncertu, jehož výtěžek šel na charitu. V letech 2008 a 2013 přijel na trutnovský Open Air Music Festival.
V roce 2004 mu vyšla autobiografie Vinnetou a já. Nazpíval také několik desek a v Německu vystupoval s Karlem Gottem, s nímž se přátelil.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!