Nablýskaná falešná óda na kněžnu z Hollywoodu | E15.cz

Nablýskaná falešná óda na kněžnu z Hollywoodu

Nablýskaná falešná óda na kněžnu z Hollywoodu
Grace, kněžna monacká
• 
ZDROJ: Bontonfilm

Iva Přivřelová

Před necelým měsícem s velkou slávou otevřela Grace, kněžna monacká festival v Cannes. Ostré odsouzení tamních kritiků ale filmu okamžitě stvrdilo dost neslavnou pověst. Tu rozdmýchaly už zimní třenice mezi mocným americkým distributorem Harvey Weinsteinem a francouzským režisérem filmu Olivierem Dahanem o finální sestřih.

Na rozdíl od jiného film s Nicole Kidmanovou, který údajně Weinstein vyrval jeho evropskému režisérovi z rukou (Invaze), tahle pohádka o nejslavnější monacké kněžně nepůsobí nesourodě. Jen příliš uměle. A falešně. Úvodnímu varování, že jde o fiktivní verzi skutečných událostí, by diváci měli věnovat pozornost. Film si po svém upravuje události z roku 1962, kdy Francie zahájila blokádu Monaka kvůli sporům o daně. Tak, aby hlavní roli v jejich vyřešení mohla hrát právě Grace, bývalá hollywoodská hvězda, která se nedokáže ztotožnit s rigidní dvorní etiketou.

Krášlení faktů do podoby melodramatu by docela fungovalo v jiném příběhu. Zápletka zní přes pár směšných nelogičností zajímavě, protože je podaná patřičně osudově. Grace Kellyová, sbírající vnitřní sílu k splnění své povinnosti a odmítnutí Hitchcockovy nabídky vrátit se před kameru, je se svou upřímností a dobrotou sympatická postava. Navíc nosí krásné šaty, bydlí v krásném paláci a jezdí v retro kabrioletech po krásné riviéře, snímané ve vřelých zářivých barvách.

Kdyby Grace, kněžna monacká vyprávěla romantický příběh o fiktivních lidech, mohla by letní publikum solidně uspokojit. Aspoň do závěru, než začne uspávat kýčovitými projevy a apoteózou své hrdinky, spasitelky míru, která několikaměsíční státní krizi vyřeší jedním bálem. (Ten se koná v říjnu 1962, druhý díl by tedy mohl být o tom, jak Grace zažehná kubánskou raketovou krizi.)

Jenže tento film využívá slávy ženy, která opravdu žila a moc se nepodobala Nicole Kidmanové. Slavná herečka se v roli ikony překvapivě ztrácí; není na ni dost půvabná ani mladá (Kellyové bylo tehdy 32 let a ne 46). Své předobrazy tu moc nepřipomíná nikdo a všichni své typizované role hrají jako na dovolené.

I bez znalosti historie ekonomických vztahů mezi Francií a Monakem film vzbuzuje podezření, že nevykládá úplně pravdu. Jeho hra na skutečný pohled za zdi paláce také nepřesvědčí, když unavenou kněžnu nakonec změní v superženu. Dahan může zabírat tvář Kidmanové a její oči červené pláčem a stresem v jak chce velkých detailech, ale nikam hluboko se nedostane. Po Edith Piaf natočil další nostalgické melodrama, jenže tentokrát bez vykupitelské síly Marion Cottillardové.

Grace, kněžna monacká
(melodrama, Francie / USA / Belgie / Itálie, 103 minut)
Režie: Olivier Dahan
Hrají: Nicole Kidmanová, Tim Roth, Frank Langella
Hodnocení: 40 %

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!