Mitchell se po Atlasu mraků znovu rozmáchl | E15.cz

Mitchell se po Atlasu mraků znovu rozmáchl

Mitchell se po Atlasu mraků znovu rozmáchl
David Mitchell
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Iva Přivřelová

Víc než šest set stran rozpínajících se přes šedesát let (a ve vyprávění postav i přes víc než šest století) tvoří šestý román Davida Mitchella Bone Clocks. Mnohé překvapilo, když se loni nedostal z širšího výběru nominovaných na Man Booker Prize do toho užšího. Ambiciózní kniha ovšem jako novinka populárního autora Atlasu mraků vzbuzuje pozornost i bez velké ceny.

Vyprávění začíná v roce 1984, kdy patnáctiletá Holly Sykesová uteče z domova. Předtím jí její malý bratr věnuje mapu labyrintu, Holly během cesty vzpomíná na hlasy a krásnou slečnu Constantinovou, které se jí v dětství zjevovaly, také zažije jednu znepokojivou vizi. A čtenář brzo tuší, že nepůjde jen o obyčejný příběh teenagerské rebelie.

Fantasy o dlouholetém boji mezi hodnými „horology“ se schopností reinkarnace a zlými „anchority“, kteří kvůli věčnému mládí pojídají duše, prostupuje všemi částmi knihy. Podobně jako v Atlasu mraků, jemuž se novinka nejvíc podobá, i Bone Clocks vypráví několik osob, vždy v ich formě a pokaždé svým unikátním stylem. Všichni jsou spojení s Holly, jejich osudy, každý z jedné dekády, jsou provázané i pomocí detailů a postav, které někdy odkazují i na předchozí Mitchellova díla.

K hrdinům románu patří třeba válečný korespondent, nejzábavnější část popisuje spisovatel připomínající Mitchella i Martina Amise. Autor tak může v Bone Clocks probrat názory na válku v Iráku i na psaní knih a cirkus kolem jejich propagace. Ty bývají nakonec zajímavější než podivné vsuvky o válce horologů, která pak vyvrcholí v předposlední části, v níž se všechna základní spojení vysvětlí. Závěr sice není nejsilnější částí knihy, ale je alespoň napínavý, byť místní osudová bitva připomíná slabší verzi boje o Bradavice.

Mitchell v češtině

Romány Davida Mitchella v češtině dnes vydává nakladatelství Mladá fronta. Jeho loňská novinka The Bone Clocks se na knižní pulty dostane na jaře roku 2016. Kniha vyjde v překladu Petry Diestlerové. V Mladé frontě již vyšly čtyři z jeho šesti románů: Sencislo9, Třináct měsíců, Atlas Mraků a Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta.

Nedávná výrazně vykrácená rozhlasová adaptace knihy na BBC skončila právě tam. Mitchell ale přidal ještě část z roku 2043, jakýsi epilog, v němž s děsivou barvitostí líčí apokalyptickou budoucnost Země bez energií po technologickém kolapsu. Význam předchozí bitvy tak nakonec působí skoro druhotně – lidé nemuseli být „anchority“, aby jejich bezohlednost způsobila katastrofu.

I přes občasné klopýtání, Bone Clocks, které svůj název mimochodem vysvětlí asi až sto stran před koncem, jsou další ukázkou typického Mitchella. Jako atraktivní román o lásce, sobectví a přežití, který si hraje s žánry, obsahuje dost idejí o světě a umí být dojemný, strašidelný, vtipný, varovně pesimistický, ale nabídne i kapku naděje. Román napsaný tak dobře a čtivě, že ani nevadí, že něco podobného už Mitchell předvedl lépe.

David Mitchell: The Bone Clocks
Nakladatelství: Sceptre, 2014
Hodnocení: 80 %

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!