Bílý Bůh je unikátní jako psí kříženec | E15.cz

Bílý Bůh je unikátní jako psí kříženec

Bílý Bůh je unikátní jako psí kříženec
Bílý Bůh
• 
ZDROJ: artcam

Iva Přivřelová

Jak nedávno ukázal švédský film Vyšší moc, sekce Un Certain Regard na canneském festivalu sdružuje formálně zajímavá díla, která se nedají jednoduše popsat – zvlášť co se žánru týče. To platí i o maďarském titulu Bílý Bůh, který loni v Cannes tuto sekci vyhrál. Oficiálně je klasifikován jako drama.

Příběh třináctileté Lili z rozvedené rodiny, která musí nějakou dobu bydlet u odcizeného otce, jenž nemá rád psy, je ovšem kříženec melodramatu o rodinných vztazích, artové alegorie o nadřazenosti a útisku, sociálního realismu i hororové parodie. Režisér Kornél Mundruczó v Cannes není žádný nováček, v českých kinech se zatím představil dramatem Šťastné dny a Projektem Frankenstein. Ten se zamýšlel nad tématy zodpovědnosti, rebelantství vůči společnosti a nevyhnutelnosti osudu, která se ozývají i v jeho novince.

Nezletilá Lili i její nečistokrevný pes Hagen jsou outsidery ve světě, o jehož pravidlech rozhodují vystresovaní nerudní dospělí. Lilin otec se živí jako kontrolor na jatkách, s nezúčastněnou necitelností se zbaví i Hagena, jenž pak zažívá nejrůznější nebezpečná dobrodružství. Scény, kdy mu každodenní život na městském smetišti ukazuje roztomilý chytrý ratlík, by se hodily do animovaného filmu. Režisér své psí protagonisty zvládá obdivuhodně a navíc bez speciálních efektů. I beze slov je jejich chování dostatečně výmluvné.

Právě Hagen se pak stane hlavním hrdinou filmu (jeho dva představitelé, sourozenci, dostali v Cannes za svůj výkon Psí palmu). Jeho odysea zahrnuje týrání, drogy, zápasnickou kariéru a nakonec povstání proti lidem. Jeho osud je vykreslen s nervní energií ruční kamery využívající i psí úhel pohledu a hudebního doprovodu s výraznými bicími. A také s takovou vyhroceností až vypadá jako černohumorná parodie na béčkovou americkou produkci. Mundruczó si hraje s hororovými a thrillerovými klišé, přehání jejich efekty.

Tato hra dokáže působit část filmu dost zábavně. Moc se k její satiře však nehodí vážné, rozlícené podobenství o společenských tenzích, nespravedlnostech a netoleranci vedoucí k dalšími násilí, kde chování lidí ke psům může symbolizovat režisérovy obavy ze vzestupu krajní maďarské pravice. Vše k tomu uvozuje surrealistická scéna, v níž stejně jako na konci figurují dvě stovky naštvaných podvraťáků z útulku.

Díky tak náhlým změnám stylu a nálady zůstal hrdě bizarní Bílý Bůh věrný svým hrdinům – také on je podvratný a stejně jako každý kříženec neortodoxní, nečistokrevný a svým způsobem naprosto unikátní.

Bílý Bůh
(alegorické drama, Maďarsko/Německo/Švédsko 2014, 119 minut)
Režie: Kornél Mundruczó
Scénář: Kornél Mundruczó, Viktória Petrányi, Kata Wéber
Hrají: psi Luke a Body, Zsófia Psotta, Sándor Zsótér
Hodnocení: 70 %

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!