Americký kovboj už zase střílí | E15.cz

Americký kovboj už zase střílí

Americký kovboj už zase střílí
Clint Eastwood
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Imrich Rešeta

Pod chladem vycházejícím z jeho přimhouřených očí by zvadla i rozhledna na Petříně. A to bude Clintu Eastwoodovi letos v květnu pětaosmdesát.

Jsou to téměř tři roky, co na sjezdu republikánů promluvil k publiku a prázdné židli, která měla reprezentovat prezidenta Baracka Obamu. Přestože to vypadalo, že starého muže dohnala léta, asi to bylo jen nepovedené rétorické cvičení.

Clinta totiž ještě není možné odepsat. Ne poté, co jeho snímek Americký sniper získal v USA titul nejúspěšnějšího filmu s premiérou v roce 2014 a na začátku nového roku nastartoval podřimující statistiky návštěvnosti.

Před šesti dekádami to ale na hvězdnou kariéru moc nevypadalo. Mladičký Eastwood se ochomýtal kolem filmu, objevil se třeba v béčkovém hororu Tarantula (1955), ale pak dostal ze studia Universal padáka, protože prý neměl hezké zuby, a navíc mu hodně vystupoval ohryzek. Nebyl typický hezoun té doby.

V padesátých letech dostal ze studia Universal padáka, protože prý neměl hezké zuby, a navíc mu prý hodně vystupoval ohryzek.V padesátých letech dostal ze studia Universal padáka, protože prý neměl hezké zuby, a navíc mu prý hodně vystupoval ohryzek.Autor: Profimedia.cz

Neznamenalo to ale úplnou stopku, za pár let získal roli ve westernovém seriálu Rawhide, a pokud se dá věřit fámám, zuby už měl v pořádku, a ten ohryzek zakryl kovbojský šátek. Od toho byl jenom krok k italským spaghetti westernům a slavné dolarové trilogii Sergia Leoneho (Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý). Pod vedením mistra žánru, který o Eastwoodovi tvrdil, že má jenom dvě herecké polohy – s kloboukem a bez –, v 60. letech vyrostl a pohodlně se usadil v nové roli. Tajemný málomluvný cizinec s kamennou tváří, který nehledí moc na zákony a jde mu o vlastní prospěch.

Clint Eastwood jako Drsný HarryClint Eastwood jako Drsný HarryAutor: Profimedia.cz

Do Ameriky se vrátil jako představitel nebezpečných chlápků se svérázným smyslem pro spravedlnost, kteří nejdou pro ránu moc daleko a místo očí mají škvírky užší než schránka na dopisy. Nebyla to ale jenom výsada jeho westernových rolí. V 70. letech nastartoval sérii o policistovi Harrym Callahanovi. Ten sice reprezentuje zákon, ale svůj vlastní a s gaunery mluví přes revolver Magnum, kterým by na pouti odstřelil terč i s maringotkou. I když jsou Callahanovi vytýkány fašistické sklony, vymydlený Eastwood čistící ulice San Franciska se etabloval jako největší filmový chlapák druhé poloviny 20. století. Pak Hollywood opanovali nabušení jedinci typu Sylvestera Stalloneho, kteří postupně zmizeli z áčkové ligy, ale Eastwood zůstal.

Sergio Leone (Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý) o Eastwoodovi tvrdil, že má jenom dvě herecké polohy – s kloboukem a bez.Sergio Leone (Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý) o Eastwoodovi tvrdil, že má jenom dvě herecké polohy – s kloboukem a bez.Autor: Profimedia.cz

Nejen proto, že začal točit vlastní snímky, jeho macho byl jiného, nadčasového střihu. Moc nemluvil, a když ano, pak chladným hlasem připomínajícím drhnoucí dveře staré stodoly. To není urážka, mluví tak snad už od třicítky. Když jeho postava někam přijde, vystřílí padouchy, a pokud je ve filmu nějaká žena, což zejména v jeho westernových dobách není tak úplně obvyklé, domůže se na ní sexu i s použitím násilí. Tedy snad až na důchodcovskou romantiku v Madisonských mostech (1995). Tam to tehdy pětašedesátiletý Clint zkoušel na o dvacet let mladší Meryl Streep přes kytky.

Mimo filmová plátna je to s ním prý někde uprostřed. Podle rozhovorů s jeho spolupracovníky nebo životopisů (Sexual cowboy a Americký rebel vyšly i česky) se Eastwood jeví jako individualistický člověk podřizující kariéře vše, zejména své okolí. Má minimálně sedm dětí s pěti ženami, a když koncem roku 2013 požádala jeho tehdejší manželka po osmnácti letech o rozvod, už tvořil pár s další ženou, o polovinu mladší. Ale, řečeno slovníkem kovbojů, od té doby přepřáhl už několikrát.

Clint Eastwood oslaví letos v květnu své již pětaosmdesáté narozeninyClint Eastwood oslaví letos v květnu své již pětaosmdesáté narozeninyAutor: Profimedia.cz

Eastwooda mají ráda hlavně studia, která financují jeho projekty. Točí rychle, bez výstřelků, dodrží rozpočet a získává tuny ocenění. Sám má po téměř čtyřiceti zrežírovaných filmech pět Oscarů, dva za režii (Nesmiřitelní, Million Dollar Baby), dva za produkci týchž snímků a jednoho čestného. Hodně jsou úspěšní jeho herci, kteří si pochvalují i samotné natáčení. Tim Robbins (Tajemná řeka, 2003) v rozhovoru pro Total Film říká, že Eastwood nikdy nespěchá.

Obvykle je spokojený s tím, jak to vyjde napoprvé, natáčení nezačíná před devátou a končí se už po obědě. Je až s podivem, že takovým způsobem natočil spoustu dobrých filmů. Je ale pravda, že Eastwood nemá autorský rukopis, alespoň ne výrazný. Staromilsky se soustředí na příběh a moc se nekamarádí s make-upem, takže vše působí civilně a neutrálně. Proto ani přes svůj název není Americký sniper plný patosu, spíše je zámořským pohledem na svět.

Eastwooda mají ráda hlavně studia, která financují jeho projekty. Točí prý rychle, bez výstřelků, dodrží rozpočet a získává tuny ocenění.Eastwooda mají ráda hlavně studia, která financují jeho projekty. Točí prý rychle, bez výstřelků, dodrží rozpočet a získává tuny ocenění.Autor: Profimedia.cz

Clint Eastwood je prostě starý kovboj, který toho viděl a zažil spoustu, a proto ví, jak věci dělat, aniž by si komplikoval život. Snad i proto se kolem Amerického snipera kromě tradiční vlny odporu proti filmu o chlápkovi, který v žoldu USA střílí lidi v cizích zemích, rozvířila také diskuse o umělém dítěti. Místo reálného mimina totiž ve filmu použili panenku a je to hodně vidět. Podle scenáristy Jasona Halla, který to napsal na Twitter, ale pak status rychle stáhl, nemohli na poslední chvíli dostat před kameru ani jedno ze dvou nachystaných dětí.

Eastwood nařídil, aby se použila tato náhrada. Kdo by přece čekal, až seženou další, když je v poledne padla.

Článek vyšel v časopisu Formen

Autor: Imrich Rešeta
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!