Zkameněliny nevypovídají pouze o minulosti, ale i o naší budoucnosti | E15.cz

Zkameněliny nevypovídají pouze o minulosti, ale i o naší budoucnosti

Zkameněliny nevypovídají pouze o minulosti, ale i o naší budoucnosti
Zkameněliny pradávných obyvatel oceánů
• 
ZDROJ: Shanan Peters
5. prosince 2011 • 14:28
(VIDEO) Většina našich znalostí o minulosti a vývoji života na Zemi pochází z fosílií. Jde o to, do jaké míry však tyto zkameněliny odrážejí skutečné události. „Zachytávají to podstatné, co ovlivňovalo a ovlivňuje rozmanitost druhů, nebo jde jen o částečný záznam, ze kterých se ty nejdůležitější události navždy ztratily," ptá se server Sme.sk.

„Tyto otázky vědci řeší už od časů Charlese Darwina, který se snažil z fosilních nálezů pochopit něco o historii života na Zemi. Dnešní vědci to mají i díky moderním technologiím o něco jednodušší,“ říká podle Sme.sk geolog z wisconsinské univerzity Shanan Peters s tím, že zkameněliny nám mohou říci opravdu hodně a to i tehdy, když nejsou kompletní, nebo se zachovaly pouze v příznivých podmínkách. „Ukazují nám reálný obraz dávné skutečnosti,“ dodává.

Ve své studii, publikované týdeníkem Science Peters spolu s kolegou Bjartem Hannisdalolem z Norska prozkoumal evoluci mořského života v uplynulé půl miliardě let. Díky studiu zachovaných fosílií a analýzám dostupných dat se prokázalo, že hnacím motorem evoluce, bylo kromě změny výšky hladiny i chemické složení oceánů. Respektive že o počtu živočišných druhů rozhodovalo množství a dostupnost základních chemických prvků – uhlíku, kyslíku a síry. Se změnami v koloběhu těchto prvků tak prý přicházely i změny v živočišné říši.

Nepříliš kvalitně streamovaný, ale velmi podařený videorozhovor organizace National science foundation s geologem Shananem Petersem

„Tato studie umožňuje lépe pochopit jak mohou změny v minulosti ovlivnit současnou, ale i budoucí biodiverzitu,“ komentovala výsledky programová ředitelka Národní Americké vědecké nadace Lisa Boushová. Do přírodního koloběhu těchto důležitých chemických prvků totiž v současnosti zasahuje člověk. Například spalováním uhlí přidáváme do ovzduší nejen skleníkový plyn oxid uhličitý, ale i oxid siřičitý. Ten se pak v půdě mění na jedovaté sírany, v ovzduší na sulfidy či kyselinu sírovou, způsobující kyselé deště.

Vědci se při svém výzkumu podívali jak do velmi vzdálené minulosti, tak i současnosti

Vědci se ve své studii zabývali obdobím fanerozoika, které započalo zhruba před půl miliardou let a trvá do teď. V tomto období došlo k události, známé pod termínem kambrická exploze. Zjednodušeně řečeno jde o periodu rozvinutého života na Zemi, kdy se relativně rychle vyvinulo přes sto živočišných kmenů. Do současnosti přežila z těchto tvorů zhruba třetina. Zbytek je vědcům znám pouze díky kosterním pozůstatkům.

Díky fosíliím a zachovalým horninám se vědci dozvědí co se v minulosti s planetou Zemí odehrávalo. Mohou z nich vyčíst záznamy o globálních změnách klimatu, výbuch vulkánů, informace o pohybech kontinentů, záplavách i změn v chemickém složení atmosféry i oceánů.

Právě tyto informace umožnily autorům studie hlouběji proniknout do reálných vztahů mezi tehdejší biodiverzitou a kamenným svědectvím, které po sobě život zanechal. „Všechny pozemské systémy jsou propojené. Když narušíme jeden, ohrozíme tím i ty ostatní. Proto je důležité zjistit a pochopit, jak můžeme například narušením uhlíkového cyklu v současnosti, ovlivnit budoucnost rozmanitosti druhů na Zemi“, uzavřel Peters.

Autor: Kristina Blümelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!