Za dnešní polohu Země vděčíme Jupiteru, odstranil jí z cesty jinou planetu | E15.cz

Za dnešní polohu Země vděčíme Jupiteru, odstranil jí z cesty jinou planetu

Za dnešní polohu Země vděčíme Jupiteru, odstranil jí z cesty jinou planetu
Sluneční soustava
• 

Kristina Blümelová

Ještě nedávno bylo v učebnicích napsáno, že se v naší sluneční soustavě pohybuje devět planet – čtyři zemského typu, čtyři plynní obři a Pluto. Po dlouhém zkoumání ale v roce 2008 mezinárodní astronomická unie rozhodla, že Pluto není planetou, ale spíše planetkou pocházejícím z Kuiperova pásu za Neptunem. V raných dobách existence naší sluneční soustavy mohlo ale kolem Slunce kroužit planetárních obrů více. Za jejich zmizení patrně může Jupiter.

Planeta země má dnes podmínky vhodné pro život díky své vzdálenosti od Slunce. Není ani příliš blízko, aby její povrch spaloval žár, ani příliš daleko, aby zamrzla. Pokud však přistoupíme na teorii, že v naší sluneční soustavě existovali od jejího vzniku pouze čtyři planetární obři, Země by měla kroužit po úplně jiné oběžné dráze, pokud by vůbec existovala.

Před čtyřmi miliardami let totiž planety ještě neměly stálé oběžné dráhy a putovaly napříč soustavou. Jedna planeta, která byla veliká zhruba jako dnešní Mars, do Země narazila, přičemž se roztavila a zvětšila objem a gravitaci Země natolik, že si mohla v budoucnu udržet atmosféru. Ze zbytků roztavené horniny vyvržené do prostoru pak patrně vznikl Měsíc.
Ale kromě této události se při utváření slunečního systému stalo ještě něco dalšího. Soustava mohla mít ještě jednu, možná i více velkých planet, které ale zmizely. Nejspíše se podobaly dnešnímu Uranu či Neptunu.

Země se v raném mládí srazila s planetou o velikosti MarsuZemě se v raném mládí srazila s planetou o velikosti MarsuAutor:
Země se v minulosti střetla s palnetou o velikosti Marsu

Vědci se zabývají otázkou vzniku naší soustavy již dlouho. Díky novým počítačovým simulacím ale zjistili, že pokud by od začátku počítali pouze se čtyřmi obry, Země my dnes neexistovala v podobě, v jaké jí známe. Podle magazínu Scientific American je pravděpodobnost toho, že by se Země od svého vzniku pohybovala na dnešní oběžné dráze, pouze dvouprocentní.

Planetární inženýr David Nesvorny se pokusil se svým týmem zjistit, co by se stalo, kdyby ve sluneční soustavě staré pouze něco přes půl miliardy let existovala ještě minimálně jedna velká planeta. Výsledky byly překvapující a simulace byla dokončena s výsledkem, který nás obklopuje. „Představa, že sluneční soustava měla původně pět velkých planet, přičemž jednu odstřelila pryč je možná díky objevu velkého množství exoplanet v mezihvězdném prostoru,“ uvedl Nesvorny.

Vědci odhadují, že se v raném stádiu naší soustavy tato pátá a možná dokonce i šestá velká planeta střetla s Jupiterem, jehož gravitační prak vystřelila planetu pryč ze systému. Nesvorny ale druhým dechem dodává, že na potvrzení této hypotézy bude nutné udělat ještě několik testů.

Autor: Kristina Blümelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!