Vědci vyvíjejí program, který podle hlasu pozná nemoc

Svůj hlas z nahraného záznamu poslouchá rád málokdo, snad kromě pár výjimek mezi politiky a manažery. Pro laiky je problémem především nezvyklý tón řeči, speciální počítačový program by ale mohl podle přednesu z nahrávky rozpoznat neurologická onemocnění. Podobně jako například ze vzorků krve.

Ilustrační foto
21.8.2012 12:19   |  

Jedna z chorob, která se na hlase výrazně projevuje, je i Parkinsonova nemoc. A právě její identifikaci a analýzu má usnadnit diagnostický systém, který vyvíjejí v Brně. Ve spolupráci s týmem lékařů Fakultní nemocnice u svaté Anny na něm pracují odborníci Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT.

„Nemocní obvykle vyhledají lékaře až v pokročilejším stádiu nemoci, když už mají vážné problémy při komunikaci se svým okolím. Rodina a kolegové jim začínají dávat najevo, že špatně mluví a že jim není rozumět. Prevence v této oblasti zatím moc velká není, naší snahou proto je, aby připravovaný systém pomohl urychlit diagnostiku, popřípadě pomáhal lékařům vyhodnotit, jak například zabrala předepsaná medikace a jak je léčba úspěšná,“ vysvětluje profesor Zdeněk Smékal, kolem něhož se soustředí výzkumný tým VUT, který pracuje i pod hlavičkou univerzitního výzkumného Centra SIX.


Také čtěte: Mobilní aplikaci vám může předepsat lékař a zaplatit pojišťovna


Myšlenka využít objektivní parametry řeči pro automatickou detekci logopedických vad je stará asi šest let. Lékaři řečový projev svých pacientů sledují i bez něj, podle Smékala ale přináší automatizace nejen ulehčení, ale i výrazné zrychlení detekce. Vyšetření, které u lékaře specialisty trvá čtyři hodiny, poloautomatické metody dokážou zkrátit na půl hodiny a automatické třeba na minutu.

„U pacientů s Parkinsonovou nemocí se může projevovat například hlasový třes, snížená intenzita hlasu, degradace kvality řeči, zvýšená nosovost, zavádění neúmyslných pauz, náhlé zrychlení nebo naopak zpomalení,“ zmiňuje jen některé možnosti člen týmu Jiří Mekyska. Celkem může být sledováno až několik tisíc různých parametrů. „Vyhodnocení takového počtu by bylo příliš složité a zdlouhavé, proto se momentálně pokoušíme pomocí učících se genetických a klasifikačních algoritmů nalézt takové parametry, které by spolehlivě odlišily řeč zdravého člověka od řeči nemocného,“ dodává Petr Sysel, který se na výzkumu rovněž podílí.

Aby se mohl diagnostický systém začít využívat, musejí nejdříve vědci pořídit rozsáhlou databázi testovacích nahrávek. Do ní je třeba zahrnout nemocné v různém stádiu Parkinsonovy nemoci, ale i zdravých lidí tak, aby se vyloučil vliv věku nebo třeba pohlaví na změny sledovaných parametrů. Naprosté minimum je padesát vzorků od zdravých a stejný počet nemocných mluvčích. Plnění databáze je ale poměrně zdlouhavé, musejí probíhat pod dohledem logopedického specialisty, který s dobrovolníky prochází vybraná cvičení.

„Zatím jsme shromáždili zhruba 97 nahrávek od pacientů s Parkinsonovou nemocí, ale od zdravých osob jich máme přibližně jen deset,“ upřesnil další z mladých vědců Centra Six Jan Mikulka. Po sběru záznamů je nutné nahrávky rozstříhat na jednotlivá cvičení, označit subjektivním hodnocením projevů nemoci a připravit pro výpočet parametrů, který už probíhá automaticky. Databázi by v Brně rádi dokončili do konce letošního roku.

Autor článku: Jakub Křešnička, Euro

Komentáře

Čtěte také

Rubl výrazně zpevnil díky opatřením vlády a centrální banky

Rubl výrazně zpevnil díky opatřením vlády a centrální banky

Ruský rubl ve středu navzdory počátečnímu poklesu výrazně zpevnil, a smazal tak velkou část ztrát z uplynulých dnů. Ruskou měnu nejprve podpořila zpráva, že ruské ministerstvo… více

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web