Udělování Nobelových cen začne lékařstvím | E15.cz

Udělování Nobelových cen začne lékařstvím

Udělování Nobelových cen začne lékařstvím
Nobelova cena
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Ve Stockholmu bude v pondělí v 11:30 SELČ vyhlášen laureát Nobelovy ceny za lékařství nebo fyziologii. Odstartuje tak letošní týden udělování prestižních ocenění za úspěchy ve vědě, literatuře a v úsilí o světový mír.

Pravděpodobní favorité na ocenění v oboru lékařství jsou letos podle agentury Reuters Američané Brian Druker, který se svým týmem vyvinul revoluční cílenou léčbu chronické myeloidní leukemie, nebo Joseph Vacanti. Ten je se svým kolegou Robertem Langerem průkopníkem tkáňového inženýrství a regenerační medicíny. Oba v roce 2005 založili společnost InVivo Therapeutics, která vyvíjí léčbu kmenovými buňkami pro pacienty s poraněními míchy.

Podle agentury AP jsou dalšími možnými kandidáty například vědec kanadského původu Douglas Coleman a Američan Jeffrey Friedman, kteří obdrželi již několik cen za objev leptinu, což je hormon, který reguluje tělesnou hmotnost. Nedostatek tohoto hormonu způsobuje poruchy metabolismu, které jsou často i příčinou obezity.

Konkurentem jim může být japonský výzkumník Šinja Jamanaka, který přispěl vědě v oblasti regenerativní medicíny objevem, že kmenové buňky se mohou vytvářet z těch kožních, což podstatně snížilo potřebu využívat k dalším výzkumů lidských embryí. Jamanaka, Coleman i Friedman jsou držiteli Laskerovy ceny, která často její nositele předurčuje i k ceně Nobelově.

Jamanaka by se přitom o „nobelovku“ mohl podělit s jedním z pionýrů klonování, Britem Johnem Gurdonem anebo kanadským výzkumníkem rovněž v oboru kmenových buněk Jamesem Tillem. Ten je objevitelem krevních kmenových buněk, s nimiž se již podařilo vyléčit tisíce lidí z leukémie.

Rovněž se spekuluje o americko-francouzské trojici Ronald Evans, Elwood Jensen a Pierre Chambon, kteří pokročili ve výzkumech hormonálních receptorů a také o Američanu Davidu Juliusovi, který objevil molekulární mechanismy, na jejichž základě kůže vnímá bolest, zimu a teplo.

České naděje: Holý nebo Bártek

Mezi české naděje je zařazen významný český vědec, objevitel antivirotik Antonín Holý, o kterém jsou jeho kolegové přesvědčeni, že by si Nobelovu cenu zasloužil. Holý, který před měsícem oslavil 75 let, objevil celou třídu látek, které je možné modifikovat, takže jde vlastně o desítky tisíc kombinací. Využít se dají proti virům, bakteriím, parazitům, v humánní i veterinární medicíně, dokonce i při ochraně rostlin.

Spekuluje se také o Jiřím Bártkovi, který hlavní pozornost věnuje výzkumu regulačních mechanizmů dělení nádorových buněk a mechanismů vedoucích ke vzniku nádorů. Je autorem více než 220 původních vědeckých prací a článků.

Loni Nobelovu cenu za lékařství získal britský fyziolog Robert Edwards, který je průkopníkem umělého oplodňování a inovátorem v léčbě neplodnosti u lidí. Nobelova cena za lékařství nebo fyziologii byla udělena již 101 krát, a to 196 lidem. Výbor, který o udělování cen rozhoduje, vychází ze zhruba 350 návrhů, jež se k němu dostávají z celého světa.

V úterý bude následovat udělení ceny za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek bude znám nositel ceny za literaturu a v pátek Nobelovy ceny za mír. V pondělí 11. října bude udělena cena za ekonomii.

Prestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!