Svitky od Mrtvého moře byly zabaleny ve lnu, autory by mohli být esejci | E15.cz

Svitky od Mrtvého moře byly zabaleny ve lnu, autory by mohli být esejci

Svitky od Mrtvého moře byly zabaleny ve lnu, autory by mohli být esejci
Svitky od Mrtvého moře
• 

ČTK, krb

Izraelští vědci podrobně zkoumají kusy látky, v níž byly zabaleny svitky nalezené u Mrtvého moře. Z tkalcovské techniky, materiálu a zabarvení chtějí vyjasnit stále spornou otázku autorství textů. To se připisuje nejen sektě esejců, ale také židovské elitě saducejů. Svitky od Mrtvého moře tvoří skoro 900 textů, z nichž některé pocházejí ze 3. století před naším letopočtem. Obsahují první kopie hebrejské bible, kalendáře, chvalozpěvy a žalmy. První byly nalezeny v roce 1947.

V kumránských jeskyních, v nichž byly svitky objeveny, bylo spolu s nimi nalezeno také asi 200 kusů látek. Do některých byly pergameny zabaleny, jiné byly použity jako výplň nádob, v nichž byly svitky uloženy. Zatímco písemnostem, považovaným za nejvýznamnější archeologický objev 20. století, se věnovala a stále věnuje mimořádná pozornost, o látky se nikdo moc nezajímal.

Až nyní Orit Shamiová z izraelského úřadu pro historické památky a Naama Sukeniková z Bar Ilanovy univerzity. Jejich práce, která vyjde brzo v odborném časopise Dead Sea Discoveries, otázku autorství nevyřeší na 100 procent, ale posílí ty, kdo věří, že jsou svitky dílem esejců.

Šamirová se specializuje na studium organických materiálů z archeologických nálezů a říká o sobě, že si doktorát udělala studiem hadrů. Dva roky se kvůli tomu učila tkát a postavila si dokonce stav podobný tomu, na němž se tkalo v období druhého chrámu (od 6. století před naším letopočtem do roku 70). V její pracovně je několik krabic a v nich malé, potrhané cáry krémové lněné tkaniny z Kumránu. Spolu se Sukenikovou zjistila, že jsou tyto látky odlišné od všech tkanin pocházejících z nálezů z téhož období. Židé a také Římané v té době nosili šaty z vlněných látek většinou s červeným vzorem, jaký je popsán v židovské i nežidovské literatuře.

Látky z Kumránu jsou ale jiné. Jsou lněné a bez vzoru. Byly také určitě běleny v sodě získávané z rostlin, což bylo podle Šamirové nákladné i pracné. Lněné látky byly dražší než vlněné a používaly se při náboženských obřadech. Římané stejně jako židé v těchto případech nosili jenom čistě bílé oděvy. Šamirová si myslí, že svitky byly zabaleny do kusů oděvů, které byly už příliš obnošeny. To, že obyvatelé oblasti Kumránu chodili v bílém, popisuje také historik Josefus Flavius a zmiňuje se i o tom, že jejich oděv byl lněný.

Šamirová ze svých poznatků nevyvozuje jednoznačný závěr o autorství svitků. Je ale jasné, že nahrává teorii o esejcích, kteří obývali oblast Kumránu a kteří své písemnosti balili do kusů oděvů, v nichž chodili. Teorii o esejcích, což byla údajně komunita pouze mužská, podporuje také to, že se v kumránských nálezech nenašlo nic, co by svědčilo o přítomnosti žen. Nebyly tam žádné pozůstatky výhradně ženských činností, například tkaní.

Autor: ČTK, krb
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!