Číňané stvořili nízkotučná selata. Jde o významný posun v zemědělství, říkají vědci | E15.cz

Číňané stvořili nízkotučná selata. Jde o významný posun v zemědělství, říkají vědci

Číňané stvořili nízkotučná selata. Jde o významný posun v zemědělství, říkají vědci
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: ČTK

Marek Schwarzmann

Zní to jako protimluv, ale vědci to považují za významný posun v zemědělství a šanci na zdravější jídelníček: nízkotučná prasata. Čínští genetici je vyšlechtili pomocí přímého editování genů metodou CRISPR. Oproti obyčejným prasatům mají upravení čuníci v průměru o 24 procent nižší zásoby tělesného tuku.

Hlavní motivací pro vytvoření nového typu prasat podle nich byla hlavně snaha poskytnout farmářům zvíře, které by nebylo tak náročné na krmení a zároveň odolnější vůči chladným povětrnostním podmínkám. „To je všeobecně velký problém při chovu prasat,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Ťien-kuo Čao ze Zoologického institutu při Čínské akademii věd v Pekingu.

Zvířata podle něho mají méně tělesného tuku, protože jim vědci vložili do genetického kódu gen, který umožňuje lepší regulaci tělesné teploty „spalováním tuku“. Gen UCP1 je ostatně běžně přítomný u většiny ostatních savců. Prostá změna má chovatelům ušetřit miliony dolarů, které nyní vydávají za klasické vytápění nebo lepší krmení, aby prasatům nebyla zima, a zároveň zachrání miliony selátek před úhynem kvůli podchlazení či nastuzení.

NASA objevila dalších dvacet planet, kde by mohl existovat život

„Nová prasátka si uchovávají tělesnou teplotu mnohem snáze než nynější druhy. To samozřejmě znamená snazší přežití v chladném počasí,“ vysvětluje Ťien-kuo Čao na webu univerzity. „Je to významný technologický pokrok,“ citoval portál NPR.org profesora živočišných věd na University of Missouri R. Michaela Robertse, který čínskou studii editoval a prověřoval. „Dokazuje to, že dokážeme zajistit lepší kvalitu života pro dané zvíře a zároveň vyšší kvalitu jeho masa,“ dodal.

Roberts nicméně vyjádřil pochyby nad tím, že by se geneticky upravená zvířata měla brzy dostat do standardních chovů – ať už jen kvůli neoblíbené nálepce GMO, nebo kvůli absenci výzkumu o tom, co přesně dlouhodobá konzumace masa upravených zvířat může člověku způsobit.

Člověk není jediný. Alzheimerovou chorobou trpí také delfíni

Ťien-kuo Čao vyjádřil pochyby, že by genetická úprava změnila chuť vepřového, nicméně uznal, že je nikdo z kolegů zatím nechce ochutnávat. Argumentoval však, že je pouze otázkou času, kdy se takové „pokročilé testy“ uskuteční.

Odhaduje se, že světová populace by měla kolem roku 2050 přesáhnout deset miliard lidí. Už jen tato skutečnost bude podle čínských vědců motivací ke zintenzivnění chovů a vývoji nových metod či druhů zvířat, aby byla uspokojena poptávka po základních potravinách.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!