Česká družice už je ve vesmíru, na oběžnou dráhu jí pomohli Indové | E15.cz

Česká družice už je ve vesmíru, na oběžnou dráhu jí pomohli Indové

ČTK

Indická raketa PSLV-C38 vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Český Výzkumný a zkušební letecký ústav tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Raketa byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů - družic, které váží méně než deset kilogramů - ze 14 zemí. Podle agentury jde o aparáty například Slovenska, Belgie, Litvy, Lotyšska a Rakouska.

VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Zakladatel Microsoftu ukázal obří letoun k přepravě nákladů do vesmíru

Od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry. Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, pláště kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce či Marsu.

O plné funkčnosti satelitu a jeho přístrojů se vědci budou moci přesvědčit až za několik dnů. Životnost družice je odhadována na dva roky, během nichž bude možné provádět uvedené experimenty a ověřování nových technologií v kosmu.

Projekt VZLUSAT-1 je podle VZLU příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Kromě toho experiment FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50 - v rámci níž bylo vypuštěno na 50 nanodružic z celého světa - a přispívá tak k zapojení České republiky do mezinárodních kosmických aktivit.

Záhada chybějících sopek na Venuši možná byla konečně vyřešena

Pokud jde o účastníky programu VZLUSAT-1, na vývoji miniaturizovaného rentgenového dalekohledu se podílely firma Rigaku Innovative Technologies Europe, HVM PLASMA a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinuly firmy 5M s TTS a čidla pro měření vlastností tohoto materiálu dodala firma Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity v Plzni.

Družice stála několik desítek milionů korun. Na financování se podílela Technologická agentura ČR v rámci programu Alfa a ministerstvo průmyslu. Třetina prostředků pochází od firem, které se na projektu podílejí.

Někdejší Československo vyslalo do vesmíru svou první družici Magion na podzim 1978; zkoumala plazma v magnetosféře a ionosféře a studovala vliv činnosti Slunce. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, tento projekt ale kvůli problémům s hlavním přístrojem, mikroakcelerometrem, skončil neúspěšně.

Dnešní vynesení padesátky malých satelitů na oběžnou dráhu je dalším úspěchem indické kosmické agentury ISRO (Indická organizace pro výzkum vesmíru). Předminulý týden její jiná, silnější nosná raketa GSLV Mk.3 dopravila do vesmíru dosud nejtěžší, třítunový, indický satelit.

Evropa zahájila stavbu extrémně velkého dalekohledu

Předtím v únoru vytvořila indická raketa světový rekord, když na oběžnou dráhu vynesla najednou 104 satelitů, čímž překonala předchozí vedení Ruska, které v roce 2014 vypustilo najednou 37 družic.

Indie se zařadila mezi kosmické velmoci už v roce 1981, kdy jako sedmý stát na světě vypustila vlastní nosnou raketu s družicí na palubě.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!