Zvyk z Kladna: budoucího ženicha prozradila slupka z jablka | E15.cz

Zvyk z Kladna: budoucího ženicha prozradila slupka z jablka

Vánoční zvyky a tradice Kladenska se postupem let měnily. Vliv na ně mělo i to, že se do Kladna stěhovali lidé z různých koutů Česka.

Za zájem ředitele Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeňka Kuchyňky o vánoční zvyky a tradice na Kladensku podle něj mohou především novináři. V úvodu rozhovoru zavzpomínal, jak ho vždy před začátkem adventního období všichni naháněli, aby jim vyprávěl o Vánocích a s nimi spojených zvycích v regionu. A tak začal zjišťovat, jak se tady vlastně slavilo.

Bylo těžké zjistit, jak se na Kladensku kdysi slavily Vánoce?
Pocházím z jižních Čech a do Kladna jsem se přestěhoval až v dospělosti, takže vlastní vzpomínky na zdejší vánoční zvyky nemám. Proto jsem nejdříve nahlédl do knížky pana faráře Karla Procházky ze Stochova, do sborníků z první republiky a hledal i v odborném časopise Český lid, jak se v regionu v minulosti toto období slavilo. Do muzea chodila studentka, má pozdější kolegyně, která mapovala život horníků. Dohodl jsem se s ní, že se jich zeptá i na Vánoce.

Co jste se dozvěděl? Mají Kladenští jiné zvyky a tradice než ostatní regiony?
Moc se neliší, přesto existují. Ve třicátých letech například v Motyčíně chodili reklamní Mikulášové. Převlečení lidé z konkrétního obchodu nabízeli zboží nebo nákup na splátky. A další informace se ke mně stále ještě dostávají.

Jak? Prostřednictvím muzea?
Především díky studentům kladenské Univerzity třetího věku, kde přednáším. Jsou mezi nimi lidé od sedmapadesáti do pětaosmdesáti let, a tak jim každý rok dávám domácí úkol, aby napsali, jak slavili Vánoce a jaké tradice a zvyky dodržovali.

Objevil jste něco zajímavého?
Jedna studentka psala, jak její tatínek vyráběl betlémské figurky z chlebového těsta. Nevykrajoval je z kůrky, jak bylo zvykem jinde, ale modeloval v ruce. Na konci svátků pak betlém vyhodili a před dalšími Vánocemi vyrobili nový. Zajímavé také je, jak netradičně si dívky v Kladně nechávaly hádat budoucnost. Většina z nás zná házení pantoflem, třesení bezem nebo lití olova, na Kladensku ale ženy házely slupkou od jablka. Nejprve se musela odkrojit co nejdelší slupka, tu pak dívka hodila přes hlavu za sebe a podle toho, do jakého písmene se slupka zkroutila, všichni kolem ní hádali, jak se její budoucí ženich bude jmenovat. O tom, že tento zvyk na Kladensku skutečně fungoval, není pochyb. Shodlo se na něm hned několik studentek.

Jste Jihočech, jako já. Vidíte rozdíly mezi tím, jak se slaví u nás na „jihu“ a tady ve středu Čech?
Určitě. Já si nedovedu představit štědrovečerní jídlo bez kapra. Tady prý naopak tatínek často chtěl na stole vepřový řízek, hodně se jedla také opečená bílá klobása s bramborovým salátem. Od mlynáře Karla Bočka jsem se zase dozvěděl, že na Štědrý den jedla rodina společně s čeledíny a dalšími mlynářskými pomocníky, a každý z nich měl u talíře vánočku. S ní si mohl dělat, co chtěl. Někdo ji snědl hned a pak na ostatní mlsně koukal, jiným vydržela po celé vánoční svátky.

Ještě něco vás zaujalo?
Někde dodržují, že musí být u stolu sudý počet lidí, jinde alespoň dají na stůl talíř a příbor navíc. Na Kladensku se dávalo ještě staré nepoužívané prkénko se svíčkami, jejichž počet byl stejný jako lidí, kteří z rodiny zemřeli. Byla to taková vzpomínka.

K Vánocům patří i betlémy. Na rozdíl od Příbramska, které je výrobou vyřezávaných figurek proslulé, Kladno takovou tradici nemá. Znamená to, že zdejší lidé betlémy neměli?
To ne. Nejstarší betlém ze 16. století byl v hradní kapli v sousedním Buštěhradu. Nejdříve pozici betlému zosobňovaly pouze jesle jako místo narození Ježíše, později k nim přibyly i postavy Ježíška, Marie, Josefa a dalších osob. Farář Karel Procházka navíc tvrdil, že jakýsi havíř dělal betlémy z uhlí. Ověřené to není, protože klasické uhlí se dost drolí, takže vyřezat z něho figurky se moc nedá. Ale možná to dělal z lupku, který se tolik nedrolí. Pro betlémy si ale místní obyvatelé jezdili do Příbrami nebo na pražské trhy, kde byly ke koupi. Jeden rok nakoupili pár figurek, druhý další, až si doma poskládali svůj velký betlém.

Jak moc ovlivnilo vánoční oslavy v Kladně to, že se sem stěhovali různí lidé, z nichž většina nepatřila mezi věřící?
To si netroufám soudit. Vánoce ani dnes nepociťuje řada lidí jako církevní svátky, ale svátky rodinné. Stále mají touhu, aby v ty dny byla rodina pohromadě, aby se příbuzní a známí vzájemně navštěvovali, poseděli a popovídali. Ani v době totality se režimu nepovedlo Ježíška z hlav lidí přeměnit na ruského dědu Mráze. Navíc spousta svatých, které kolem adventu uctíváme, nemá s vánočními oslavami mnoho společného. To je případ svaté Barbory, Lucie i Ambrože.
Myslíte, že Ježíška nevytlačí z hlav českých dětí ani Santa Claus?
Snad ne, ale jsme k tomu blízko. Málokdo ví, že je to vlastně reklamní Mikuláš, kterého s červenou čepičkou s bílou bambulkou vypustila do světa americká firma Coca Cola. Trochu mi to vadí, myslím, že něco ryze českého bychom si mohli ponechat.

Kdy začínají Vánoce pro vás?
Osobně pro mne Vánoce sice začínají o adventu, ale pracovně je to minimálně o měsíc dřív, kdy připravujeme výstavu. Vlastně je to i o rok dřív, protože v momentě, kdy letošní vánoční čas klepe na dveře, my už přemýšlíme, co návštěvníkům muzea nabídneme v dalším roce. Většinou si tedy Vánoc užívám až kolem Štědrého dne.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!