Ztracený svět našel uvnitř stolové hory | E15.cz

Ztracený svět našel uvnitř stolové hory

Marek Audy z Brna hledá a fotí jeskyně. Objev z nitra venezuelských hor obletěl svět.

Když byl poprvé v jeskyni, ještě ani nebyl na světě. Rodiče brněnského jeskyňáře Marka Audyho, oba vášniví speleologové, totiž ještě před narozením syna v roce 1969 číslovali vchody jeskyní Moravského krasu.

Objevitele vůbec první rozsáhlé horizontální jeskyně ve stolových horách Venezuely to ale zprvu pod zem nijak zvlášť netáhlo. „Jako většina kluků jsem chtěl dělat opak toho co otec. Takže jsem v patnácti letech začal fotit hory,“ vzpomíná Audy, který později vystudoval strojní fakultu brněnské techniky. Jako projektant ale pracoval jen krátce.

„Jeskyně a jejich focení mě nakonec zlákaly,“ říká Audy. Postupně zkoumal nejhlubší jeskyně Balkánu, fotografoval nejdelší solné jeskyně v Íránu a účastnil se výprav do jeskynních systémů Polska, Rakouska a Černé Hory. Jeskyňářský sen si pouhou náhodou splnil až v roce 2002. S manželkou Světlanou a přáteli vyrazil na vandr na venezuelsko-brazilsko-guyanském pomezí. „Cílem cesty byla nejvyšší tepui, jak domorodci říkají stolovým horám, nazvaná Roraima,“ popisuje Audy. Spisovatel A. C. Doyle sem umístil děj románu Ztracený svět, ve kterém dinosauři přežili díky izolaci hor.

Šťastná mlha

„Po dlouhém bloudění v mlze jsme došli k obrovskému amfiteátru, na jehož dně se ztrácel potok. ,Jaktože tu není jezero?’ blesklo nám hlavou,“ vzpomíná Audy. Záhada měla jediné vysvětlení – jeskyni. Audy se svým přítelem, slovenským jeskyňářem Zoltánem Ághem, neodolali výpravě do neznáma. „V tu chvíli nás nenapadlo, že jsme objevili do té doby největší horizontální křemencovou jeskyni,“ říká Audy. Cestou k východu muži našli dvě kruhové jamky s jeskynními perlami na dně, a jeskyni proto nazvali Křišťálové oči – Ojos de Cristal.

Více než osmikilometrovou jeskyni se Audy s kolegy po roce vrátil proměřit. Jeden vodopád nazvali Moravský. „O jeskyních s podobnou geomorfologií nebylo napsáno mnoho, takže objev znamenal revoluci ve výzkumu tepuí,“ říká Audy. Brzy ale přišla studená sprcha. Část venezuelských jeskyňářů rozlítilo, že si významný objev místo nich připsal muž z Česka. „Někteří nás obviňovali, že jsme jeskyně zkoumali bez povolení. Jak ale žádat povolení na něco, o čem tehdy ještě nikdo nevěděl?“ hájí se Audy.

Zbytek světa jeho objev přijal s nadšením. „Vědecký svět nevěřil, že v těžko rozpustných křemenných pískovcích vznikla velká horizontální jeskyně,“ vysvětluje jeskyňář výjimečnost objevu.
Svět zahalený tmou umí Audy mistrně zachytit fotoaparátem. „K osvětlení velkého prostoru odpaluji hořčík, který používali jako blesk fotografové před desítkami let,“ prozradil fotograf jeskyní, který svůj příběh zpracoval do knihy Brány do ztraceného světa.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!