Ženy v uniformě za botičku slyší urážky | E15.cz

Ženy v uniformě za botičku slyší urážky

1. srpna 2010 • 20:47
Redaktor Sedmičky strávil sedm hodin s hodonínskými strážnicemi. Hlídají pořádek v parku a kontrolují řidiče.

S nadávkami se setkávají téměř každý den a vyslouží si je zejména za nasazování botiček autům. Za dlouhá léta se už hodonínské strážnice Pavla Molková a Yvona Svobodová proti urážkám obrnily. Staly se součástí jejich práce. Poznal to i redaktor Sedmičky, který s nimi strávil sedm hodin při jednom z jejich běžných dnů ve službě.

Je tři čtvrtě na sedm ráno a hlídka v sukních vyráží do ulic. Jejím cílem je lázeňský park. „Schází se tam bezdomovci, kteří popíjejí alkohol a dělají nepořádek,“ tvrdí Svobodová. Tentokrát je ale park čistý. Naopak pod stromy v Jižní ulici se válejí igelitky a oblečení. Zůstaly tam po seanci z předchozího večera.

„Udělejte s tím něco. Pravidelně tam vegetují bezdomovci, pijí a otravují kolemjdoucí. Vadí mi hlavně kvůli dětem,“ upozorňuje policistky starší žena, která venčí psa. Jen kousek dál sedí jeden z viníků. Odpočívá na autobusové zastávce.

„Mirku, ukliďte ten binec. Lidi si na vás stěžují. Ať je to co nejdřív pryč,“ varuje osmatřicetiletá černovláska Molková sešlého muže. Znají se, kdysi byli sousedé. Na ulici ho vyhnal rozpad manželství a alkohol.

Slunce šplhá k nebi, teploměr ukazuje skoro třicítku a strážnice narážejí na první řidiče, kteří ignorují zákazy parkování. Například šofér, který mířil do nemocnice, zablokoval autem vodní přípojku. Správce ho nekompromisně nahlásil.

„Následné reakce jsou různé. Někdo zaplatí bez řečí, jiný se hádá. Když jsem začínala a nadávali mi, došlo doma i na slzičky. Jeden muž po mně dokonce hodil tisícikorunu se slovy: ,Sežer si ji.‘ Teď už to beru s nadhledem,“ vypráví Molková.

„Běžte chytat zloděje“

Urážky se pro obě staly rutinou. Přesto se každé ráno oblékají do uniforem s úsměvem. „Lidé nám říkají, ať jdeme chytat zloděje. Jenže kontrola parkování je také naše práce. Kdybychom to nedělali, město by bylo zasekané ještě víc. Na placení by se každý vykašlal,“ je přesvědčená Svobodová.

Řidiči se často cítí, že se k nim strážnice chovají nespravedlivě. Pocit křivdy ale občas mohou mít i obě ženy. Příklad? Na rušném parkovišti u okresního soudu stojí volkswagen se staženými okénky. Vevnitř leží dámská kabelka a další cennosti. Když se policistka přiblíží, auto spustí alarm.

Po patnáctiminutovém čekání přichází manželé s dospělým synem, který místo díků za hlídání žádá správní řízení. Skupince totiž hrozí pokuta za nezabezpečené auto. Už už Svobodová vypisuje bloček, když k ní přistoupí otec v mírnějším rozpoložení. Vše nakonec končí domluvou. „A to je pouze vrchol ledovce,“ říká smířeně Molková, která s kolegyní jen za dopoledne nasadila sedm botiček.

S arogantními a sprostými řidiči mají obě dost zkušeností. „Nejhorší jsou řidiči, kteří mají peníze. Zato člověk ve staré škodovce ještě poděkuje, že dostal pokutu jen dvě stě korun,“ říká Molková.

Hodiny ukazují poledne. Je čas na oběd a krátké odložení opasku s pouty a zbraní, kterou ještě nikdy nemusela použít ani jedna z nich. Obě doufají, že to tak zůstane i nadále. „Přály bychom si to, ale člověk nikdy neví. Vždycky je ovšem lepší najít mírnější řešení problému,“ dodává Molková a chystá se na další kontroly. I odpoledne se totiž řidiči proviňují.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!