Ženy odkládají první porod na pozdější dobu. Pak toho ale často litují | E15.cz

Ženy odkládají první porod na pozdější dobu. Pak toho ale často litují

Poprvé rodí ve věku, kdy už se jejich babičky pomalu připravovaly na vnoučata. Matky po pětatřiceti. Rok od roku jich na severu Čech přibývá.

Ještě před dvěma desítkami let pouze jedna žena z padesáti porodila první dítě po pětatřiceti. Dnes už u nás podle ústavu zdravotnických informací a statistiky rodí po pětatřicátém roce věku každá osmá rodička. Průměrný věk prvorodiček se od devadesátých let minulého století zvýšil z necelých pětadvaceti let na dnešních více než sedmadvacet.
„Jde nejen o důsledek civilizačního vývoje a postavení ženy ve společnosti, ale i o pokrok v oblasti medicíny. Ta dnes přináší naději umělého oplodnění tam, kde přirozená cesta selhala, ale také stále se zvyšující úroveň péče o ženu v těhotenství a o novorozence,“ říká primář Ženské kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Ivo Blšťák.
Jen v Ústí nad Labem se loni narodilo téměř dva tisíce dětí. Jejich matky byly pod daleko větším lékařským dohledem než předchozí generace. Budoucích rodiček po pětatřicítce se to týká především. Lékaři jim doporučují provést odběr plodové vody a stanovení genetické výbavy plodu.

Zdravotní komplikace

„Nevím, jaké pocity prožívají ostatní prvorodičky po třicítce, ale za sebe mohu říct, že moje těhotenství bylo především plné obav o vytouženého potomka,“ svěřuje se Jitka Černá z Teplic. Sama neplánovala, že bude mít dítě v pozdějším věku. Do kočárků nahlížela už od sedmadvaceti.
„Ale když jsem pak ve třiceti otěhotněla a potratila, nemohla jsem dlouho kočárek ani vidět. V pětatřiceti jsem znovu přišla do jiného stavu a už šestý týden opět nastaly potíže. Prožila jsem den a noc hrůzy v nemocnici, kde jsem na pokoji se dvěma maminkami v sedmém měsíci a jednou s novorozenětem s rozštěpem patra mohla dlouhé hodiny přemýšlet, jestli někdy budu mít své dítě,“ vzpomíná Jitka Černá.
Těhotenství naštěstí vydrželo. Kvůli vyššímu věku a zdravotním obtížím ženě gynekolog doporučil kontroly na genetice. „Absolvovala jsem několik vyšetření. Hlavní bylo, že všechno vypadalo dobře a dítě se vyvíjelo normálně. Ale čekal mě ještě odběr plodové vody. Riziko samotného odběru je sice malé, ale statistika je jedna věc a když vám zapíchnou do břicha dlouhou jehlu hned vedle vašeho drobečka, který se hýbe a svírá pěstičku, to je věc druhá. Pak čekáte předlouhých čtrnáct dní na výsledky a snažíte se nemyslet na všechny vrozené choroby a defekty novorozenců,“ pokračuje Černá.
Pokud žena nechce odběr plodové vody podstoupit, má právo jej odmítnout a spolehnout se na výsledky ostatních vyšetření. I tak má velkou pravděpodobnost, že když dopadnou dobře, miminko bude v pořádku. Výsledky odběru plodové vody jsou ale nejspolehlivější.
„Když konečně přišlo, že je moje holčička v pořádku, začala jsem si teprve užívat těhotenství a nákupy věcí na miminko. Vůbec už jsem nemyslela na to nejdůležitější, co ještě musí nevyhnutelně přijít – porod. Říkala jsem si, že teď už mám všechno špatné za sebou,“ usmívá se šťastná matka směrem ke své pětileté kudrnaté zlatovlásce.

Pro i proti

Pozdější stejně jako raná těhotenství mají svá pro i proti. „Pokud žena otěhotní ve vyšším věku, je kromě většího genetického rizika pravděpodobnější výskyt dalších komplikací. Pravda ale také je, že vyšší věk matky jde obvykle ruku v ruce s lepším materiálním zabezpečením. Rodina je tak na příchod nového člena lépe vybavená. Významnou roli u každé ženy také bezesporu hraje její fyzický a duševní stav a samozřejmě také zodpovědnost k budoucímu životu,“ vypočítává primář Blšťák.

Síly ubývá

Těsně před šestatřicátým rokem rodila Saskia Eliášová z Děčína. „Netoužila jsem mít dítě do třiceti. Život jsem si chtěla užívat jinak. Ještě když se mi holčička narodila, nesla jsem těžce ztrátu vlastního soukromí a svých zaběhaných rituálů. Postupně se to ale lepšilo. Dnes jí je rok a stává se z ní čím dál víc můj kamarád,“ říká Saskia Eliášová.
I když měla sama dítě v pozdějším věku, ostatním ženám to neradí. „Musím se smát, když slyším řeči celebrit, které rodí po třicítce, jak je to skvělé. Není to pravda. Jsem přesvědčená, že kdybych rodila o deset let dřív, bylo by to lepší. Člověk má víc síly a energie, o zdraví nemluvě. To neplatí jen o rodičích, ale i babičkách a dědečcích, kteří pak už tolik nepomůžou,“ upozorňuje Eliášová.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!