Zemětřesení berou Haiťané jako nový začátek | E15.cz

Zemětřesení berou Haiťané jako nový začátek

Pět týdnů pomáhala Irena Klimková lidem na Haiti. Strach dostala v okamžiku, kdy se země znovu otřásla.

Na Haiti odletěla několik dní poté, co ho zasáhlo ničivé zemětřesení. Projížděla stejnými ulicemi jako před dvěma lety, kdy zde pracovala poprvé. To ještě jedna z nejchudších zemí světa vypadala jinak.

„Centrum hlavního města bylo tentokrát úplně srovnané se zemí. Materiální následky katastrofy však na mě zpočátku neměly takový dopad. Moje emoce se začaly projevovat hlavně po setkání s místními lidmi. Téměř každý někoho ztratil. A přesto jdou dál,“ popisuje své dojmy třiadvacetiletá pracovnice z Arcidiecézní charity Olomouc, která pracovala v oblastech Port au Prince, Font de Blanc a Gressier.

Země se otřásla

První tři týdny pomáhala, kde se dalo. V zemi panoval velký chaos. „Dovážení humanitární pomoci bylo složité. Jednou jsem dva dny hledala kamion, který se ztratil ve zničeném Port au Prince,“ přibližuje situaci mladá žena, které při práci velmi pomohla znalost místního jazyka, kreolštiny.

První týdny proudila pomoc jen nákladními automobily z Dominikánské republiky, nyní již připlouvají lodě s potravinami. Postupně se situace zlepšuje, ulice ve městě už jsou průjezdné, sutiny ze zbořených domů ale zmizí až za několik měsíců. Na některých místech začínají fungovat obchody, takže lidé, kteří vydělávají nebo mají úspory, se o sebe mohou postarat.

„I přesto je mnoho Haiťanů pořád závislých na distribuci potravin a hygienických potřeb,“ upozorňuje Klimková. To, že lidé momentálně žijí na jednom místě v kempech v provizorních podmínkách, může podle humanitárních pracovníků způsobit mnoho problémů, hlavně zdravotních. Situaci navíc zkomplikuje období dešťů, které přijde zanedlouho. Vláda Haiti zatím vyhlásila ve městě stavební uzávěru, aby lidé znovu nebudovali slumy.

„Ani ti, co úplně nepřišli o střechu nad hlavou, ve svých poškozených domech nespí. Bojí se, aby při dalších otřesech neskončili pod sutinami,“ vypráví Klimková.

Také ona těsně před svým odjezdem v neděli 21. února zažila v Port au Prince další zemětřesení o síle 4,7 stupňů Richterovy stupnice. „Bylo to poprvé, kdy jsem si uvědomila, že se nemusím vrátit, ale dobře to dopadlo,“ říká žena. Velmi silným zážitkem pro ni byly tři dny trvající mše, které se měsíc po katastrofě konaly za oběti a budoucnost země.

Dlouhodobá pomoc

Kromě distribuce potravin a hygienických potřeb Irena Klimková zajišťovala také další pomoc. Projekty, které chystá, se mají zaměřit na vzdělávání a podporu obyvatel, aby byli schopni se sami uživit a nebyli jen závislí na pomoci. Pokračovat bude i adopce na dálku.

„Dobrý pocit mám ze samotných Haiťanů. Před dvěma lety jsem je tak pozitivně nevnímala, zdáli se mi sobečtí. Teď si pomáhají. A zemětřesení vnímají jako bod nula, tedy příležitost začít znovu,“ popisuje své pocity Klimková, která se na Haiti 6. března opět vrátí.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!