Zdeněk Mácal povede Janáčkův máj | E15.cz

Zdeněk Mácal povede Janáčkův máj

Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj má nového prezidenta. Stal se jím dirigent Zdeněk Mácal.

Největší světové orchestry se perou, aby s nimi spolupracoval. Ve své kariéře stál u dirigentského pultu nesčetněkrát a pokaždé lidi okouzlil - Zdeněk Mácal. Do Ostravy chce přivést světová hudební esa.

Když jste přijímal prezidentský dekret Janáčkova máje, říkal jste, že nebudete tuto čestnou funkci dělat z vlaku. Co to znamená?

Měl jsem možnost setkat se a mluvit s lidmi, kteří mají v tomto městě přístup k penězům, kteří mohou zajistit peníze na festival. Dnes je velmi těžké udělat kvalitní festival za rozumnou cenu. Já tomu chci pomoci.

Hudební hvězdy jsou drahé. Co řeknete na to, když někdo bude žádat například padesát tisíc eur za koncert?

Dnes raději řeknu, že děkuji, a vezmu jiných pět umělců, kteří jsou skoro tak dobří. Nemůžeme pokrýt jen jeden koncert. Co budeme dělat těch dalších čtyřiadvacet festivalových večerů Janáčkova máje? Nezpochybňuji výše honorářů. Chci jen říci, že manažer, který má pracovat s penězi, které dostane od lidí, s nimi musí zacházet naprosto odpovědně.

Přesto chcete s Jaromírem Javůrkem do Ostravy přivézt světová esa, jakými jsou třeba klavíristé Lang Lang nebo Rudolf Buchbinder.

A k nim si připište ještě dva nebo tři světové ansámbly. Všude na světě jsou lidé, kteří si zaslouží slyšet hudbu v nejlepším podání. Každý koncert je důležitý a festival je vlastně vysoká matematika, všechna kolečka musí do sebe pěkně zapadat.

Kde se ve vás bere takový drive? Jsem naprogramovaný na optimistické noty, nač jsem v životě sáhnul, to se mi podařilo. Někdo někde napsal: „Zdenek is sunny boy“. Docela hezké, ale přiznejme si, že to můžete být jen tehdy, jste-li vždy perfektně připravený, když umíte a znáte.

Proto vás také publikum tolik miluje.

Víte, nějakých deset let jsem v peněžence nosil jednu kritiku. Ne kvůli tomu, že se mi líbila, ale proto, že její autor přesně vyhmátnul podstatu mé duše. Napsal: „Mistr Mácal je maniak. Ze všech z nás, kteří sedíme v sále, on má na pódiu největší radost z toho, co dělá. A navíc je za to placený.

Pamatujete si, kdy jste poprvé uchopil dirigentskou taktovku?

To je těžká otázka. Ale vím, že kolem osmi let jsem si hodně přál být dirigentem. Když mi bylo patnáct, tak mne tatínek potřeboval do svého jazzbandu. Tenkrát jsem si to užíval. Otec byl obdivuhodný člověk, hrál každý večer, přitom přes den pracoval. Opravdu nevím, jak to dělal.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!