Zapomeňte na horníky, Gott letos nepřijede | E15.cz

Zapomeňte na horníky, Gott letos nepřijede

Po letech plných slávy se letos Ostrava musí obejít bez Dne horníků.

Jaroslav Minka, kronikář Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě, má letos důvod ke smutku. Jeho černý hornický kroj zůstane zavřený ve skříni. Den horníků se v Ostravě neslaví, každoroční slavnosti přesunulo vedení Ostravsko-karvinských dolů už jen na Karvinsko, kde se uhlí doposud těží.
„Zvali mně, ať přijedu do Karviné, ale to úplně ztratí efekt. V Karviné se nekoná ani žádný průvod, který ke Dni horníků patří,“říká Minka. „Teď už vytáhnu kroj asi jenom na pohřby pohřby,“ stěžuje si. Každoročně průvod krojovaných havířů zamířil z Petřkovic do Hornického muzea, před kapličkou svaté Barbory se konala mše a odpoledne vypukly oslavy, na které přicházely tisíce lidí. Největší úspěch v novodobé historii ostravských hornických oslav měl Karel Gott. V roce 2005 na něj přišlo do areálu muzea devět tisíc lidí a někteří hospodští v Přívoze odmítali v ten den své podniky vůbec otevřít. Prý by to vůbec nemělo smysl, když o kus dál zpívá Gott jen za symbolické vstupné. Letos sice chystají v muzeu na sobotu 13. září Den na Landeku, kdy zdarma vystoupí Věra špinarová nebo Mig 21, ale to s horníky mnoho společného nemá . „Akce má být připomenutím, že muzeum stále existuje, s hornickými slavnostmi bych to nespojoval,“ říká za spolupořadatele Petr Handl ze společnosti RPG, která je součástí Bakalova hornického impéria. Hornictví stále živé „Letos jsme sloučili oslavy do jedné v Karviné,“ odpovídá jednoduše za OKD Zazana Koláriková na otázku, proč se oslavy hornického svátku letos Ostravě vyhnuly. „Je to sprosťárna,“ říká jednoduše Miroslav Šmíd z Klubu přátel muzea. „To je ta úroveň doby. Chtějí zapomenout na všechno, co kdy tady bylo velkého,“ zlobí se bývalý havíř, který poprvé fáral roku 1942. Smutek je znát i z dalších členů klubu. „Prostě tak rozhodlo představenstvo OKD. Musíme to respektovat. Půjdeme do Karviné,“ krčí rameny tajemník klubu Adolf Konečný. Rodilý Ostravák fáral na přívozském dole s někdejším názvem Vítězný únor sedmatřicet let. Klub přátel Hornického muzea má téměř pět stovek členů a nostalgie po časech, kdy se v Ostravě točila kola šachet, je veliká. Pravidelné výlety klubu vždy končí fáráním do dolu nebo alespoň do cvičné štoly. „Letos jedeme do historického polského dolu Qido,“ těší se Adolf Konečný. Je jasné, že fárání v Polsku mají výletníci už předem domluvené. Důchodce Pavel Blažek je už pátým rokem v muzeu průvodcem. „Zájem o hornictví stoupá. Jezdí k nám spousta lidí z Prahy i z ciziny. Zdá se jim nepochopitelné, že se mohlo takovým způsobem dělat,“ říká o reakcích návštěvníků, když jim ukazuje čtyřicet centimetrů vysoké sloje, kde museli havíři vleže kutat uhlí.. Sám Blažek v podobných slojích v ostravských dolech strávil šestadvacet let. Na otázku, proč neopustí prostředí šachty ani v důchodu, odpovídá logicky: „Vzpomínky jsou stále a něčím se v důchodu bavit musím.“
Aspoň ta kuchařka
Jedinou, byť hodně komorní oslavou Dne horníků, se letos v Ostravě stal křest hornické kuchařky na michálkovickém Dole Michal. „Lidé si něco připomenou alespoň z té kuchařky. Že už se víc neslaví, z toho je smutek v duši,“ říká Miloslav Rucki. Je jedním z těch, kteří kuchařku k vydání připravili a současně je i průvodcem na dole Michal. „Hledali jsme v archivech, muzeích, zpovídali pamětníky,“ popisuje vznik kuchařky Rucki. Ta obsahuje recepty na ostravskou fazolačku, kopřivačku, hornické ohnivé kuličky, havířský guláš nebo ostravský grog. Příznačné je, že vydavatel knihy se po usilovném hledání našel až v Opavě a stala se jím Matice slezská.
Lidé se prý o staré havířské recepty zajímají. „Už nyní jsme prodali několik stovek kusů,“ hlásí spokojeně Miloslav Rucki.
Fakt, že oslavám Dne horníků v Ostravě alespoň pro letošek odzvonilo, nese špatně i majitel malého soukromého muzea Keltičkova kovárna na Slezské Ostravě Svatopluk Chodura. Do svého domku sbírá všechny památky na hornickou minulost Ostravy. „Je mi to líto. Lidé si neváží tradice a zapomíná se na to, že se v Ostravě dvě stě padesát let těžilo uhlí. Je to smutné,“ konstatuje soukromý muzejník Chodura.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!