Zámek, který miloval i básník Goethe | E15.cz

Zámek, který miloval i básník Goethe

Chlouba Korozluk u Mostu je kopií italské neorenesanční vily. V Česku jsou takové jenom dvě.

Na místě někdejší tvrze na jižním svahu Jánského vrchu v Korozlukách u Mostu září novotou barokní zámek. „Roku 1775 ho postavil Franz Wenzel Rayssky, svobodný pán z Dubnice, krajský hejtman kraje litoměřického,“ nahlíží do historických dat soudobý správce zámku Miroslav Perout. Ač se to dnes nezdá, těsně po sametové revoluci měli zámek srovnat se zemí. Naposledy tady hospodařili statkáři.

„Celý objekt byl v havarijním technickém stavu se zborcenými střechami, zbouranými stropy, vytrhanými podlahami, s chybějícím schodištěm, bez oken i dveří. Prakticky tady zbyly jen čtyři obvodové zdi,“ vzpomíná Perout na stav, ve kterém zámek jeho rodina přebírala. Architektonický skvost Mostecka vzkřísili doslova z popela.

„Zámek v Korozlukách je ojedinělý. Je kopií italské neorenesanční vily. V celé České republice jsou jen dvě takové stavby,“ tvrdí současný věhlasný kritik architektury Jiří Kotalík.
Do Korozluk se rád vracel například německý básník Johan Wolfgang Goethe. Přátelil se s tehdejším majitelem, rytířem Václavem Beníškem.

Právě jemu odkázal vzácnou sbírku minerálů, které nalezl v okolí zámku na Jánském vrchu. Větší část si později vzalo Národní muzeum v Praze. Jen zlomek z Goethovy sbírky zůstal v Korozlukách.
V přízemí zámku je dnes expozice sakrálního umění ze zbouraných kostelů Mostecka, obřadní síň pro svatby a komorní koncerty. V prvním patře jsou zámecké pokoje s nábytkem z oblastních muzeí a památkových ústavů.

„Ve druhém podlaží zařizujeme po vzoru šlechtických sídel hostinné pokoje a budoucí útulnou literární kavárnu pro mladé divadelní, hudební a výtvarné umělce,“ dodává zámecký pán.
K zámku patří rozlehlá zahrada, obora s jeleny a daňky, kaple svatého Josefa.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!