Začínali jezdit na kolečkách z puků | E15.cz

Začínali jezdit na kolečkách z puků

Jak se vyvíjela skateboardová subkultura v Táboře, popisuje další díl seriálu Sedmičky.

Sešli se v kavárně a začali vykládat. O kolečkách z puků i o nalepeném smirkovém papíře. Martin Dřevo a Miroslav Brož si o skejtech mají co říct, jeden stál před lety u začátků, druhý se bil za dnešní táborský skatepark.
Přišli s vlnou hudební scény. Depešáci, punkeři, hardcoristé. Pár kluků v podpaží s prknem na kolečkách, kteří přitahovali pohledy Táboráků. Na malém městě tak trochu vyvrhelové společnosti – s podomácku vyráběnými skejty, které tehdy znamenaly svět. Skejtová kultura dorazila do Tábora v polovině osmdesátých let. „Pět šest kluků, kteří se vozili po ulici, nikdy neuměli žádné triky a moc se nenaučili,“ vypráví o začátcích pětatřicetiletý Martin Dřevo. Zná je dobře, byl jedním z těch, kteří se později sami zapojili. „První podvozky se vyráběly podle obrázků. Na Kováku soustružili kolečka a na Silonce na ně natahovali povrch, na tom jezdili. Tak jsem se dostal k prvnímu skejtu i já,“ říká Dřevo.
„Rebelie“ pokračovala i v devadesátých letech. „Přišla další generace, Olda Svoboda, Richard Fišer. Už to brali jinak. Vnímali design, prkna si malovali. Ale pořád ještě nikdo neměl pořádnej skejt,“ dodává. Vlastní výroba zachraňovala vše. „Dřív kolečka soustružili taky z puků. Když ale jel člověk z kopce, tak se v té rychlosti puk prostě roztekl. Kola sem tahali třeba z Německa,“ zapojuje se do hovoru pětadvacetiletý Brož. Zázrak ze Silonky tak zkoušelo jen pár kluků. Velkou revolucí bylo, když za kostelem na Žižkově náměstí vznikl klub Vrtulník. Právě tam postavili první rampu v Táboře. „Všem ale od začátku překážíš. Jezdíš po lavičkách, po obrubnících, je to hlučný a pes na tebe štěká. Důchodci byli nervózní. Byli jsme prostě vždycky výtržníci, kteří jdou ulicí. Mají trochu jiný hadry, nosí různý čepice,“ vzpomíná Dřevo. O masovém vpádu skateboardingu nemohla být řeč. Prkna už byla k dostání v pražských obchodech. A cena? Pět tisíc.
Dění v Táboře rozhýbalo na čas sdružení Taboards, které Martin založil. „Žádali jsme o to, abychom si u školy na Pražáku mohli postavit park. Domluvil jsem se s ředitelem, souhlasil, bylo to ideální místo, dobrý povrch. Ale pak nás zařízli,“ krčí rameny Dřevo.
Na začátku devadesátých let mu bylo osmnáct. Jezdili u dnešní Delvity, na Leniňáku, tedy na náměstí TGM. Na Náchodském sídlišti. První rampu venku si postavili u plaveckého stadionu. „A pak mě ta mašinerie sežrala. A tady je můj nástupce. Skejt už jsem nechal,“ popisuje a ukazuje na vedle sedícího Brože.
Do Čech mezitím dorazil celorepublikový boom. Přenosy ze skejtových závodů začala dávat i televize. „Už to pro lidi nebyla parta grázlíků, co dělá bordel, ale nabralo to nějaký směr,“ myslí si Brož. Sám začal jezdit ve třinácti. Centrem pro táborské skejťáky se tehdy stala plocha u Spektra v Sezimově Ústí. V druhé polovině devadesátých let otevřeli v Táboře dokonce dva skateshopy. První skatepark na táborském sídlišti Nad Lužnicí postavili v roce 2002 a začalo techničtější období. „Posouvali jsme se dál. Jezdili na druhou nohu, než je člověk normálně zvyklej, šli jsme do větších věcí. Ale s parkem v Táboře to nebylo ono, měli jsme už představu odjinud. Z Prahy, z Budějovic. Táborský byl pro kola a ještě dřevěný,“ říká Brož.
Znovu rozjel sdružení Taboard. „Začali jsme bombardovat město žádostmi o dotace, peníze na nový park,“ vysvětluje. Skupina pětatřiceti lidí sehnala v petici 1500 podpisů. V předvolebním roce se nakonec sen kluků splnil. Park, který stál přes milion korun, je skoro hotový, fungovat začne letos na jaře.
Dnes už mladíka, svištícího na skejtu ulicí, potkají Táborští výjimečně. „Hlavně nepoznáš skejťáka od normálního člověka, když jdeš po ulici. Navěsila se na to spousta komerce. Lidi prodávají hadry, ale ne dobré skejty. Nedávají to zpátky do skateboardingu,“ stěžuje si.
Tři věci, které patří k této subkultuře i dnes? „Hudba, cestování – to jde ruku v ruce. A kamarádství. Vezmeš s klukama auto, jen si zaskejtuješ, dáš si pivo, pokecáš – a to je nejvíc,“ uzavírá Míra.

Skejťáci v Táboře

Oblíbená místa: Skatepark na sídlišti Nad Lužnicí, MP7 bar, Bardo Music Bar

Důležité akce:

7. května: otevření skateparku na sídlišti Nad Lužnicí
červenec: Mystic skate cup v Praze na Štvanici - závod světového poháru
květen až září: Český skateboardový pohár

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!