Z „bouráků“ v ulicích Berouna bolí chodce za krkem | E15.cz

Z „bouráků“ v ulicích Berouna bolí chodce za krkem

Když projedou městem, zvuk jejich výkonného motoru rozvibruje chodcům bránice. Kdo sedlá nejpůsobivější bouráky v ulicích Berouna?

Berounem projíždějí obvykle hrdě, pomalu a nenápadně. Dávají o sobě vědět, až když jim na semaforu padne zelená a sešlápnutím plynového pedálu prásknou do koní. Majitelé automobilů nadstandardních modelů, výkonů i cen se více než uživatelé rozšířených značek se svými modely sžívají. Ostatní ale bolí za krkem z toho, jak se za nimi otáčejí.

Šikany v Brdatkách

Čtyři sta dvacet koní pod kapotou osmiválcového „sporťáku“ Aston Martin jedenadvacetiletého Tibora Rujdera umí zrychlit z nuly na sto kilometrů v hodině do pěti sekund.
Při maximální rychlosti ukazuje ručička tachometru na hodnoty okolo tří set kilometrů za hodinu.
Jízdní vlastnosti vozu si jeho majitel užívá nejraději v berounském Talichově údolí, v serpentýnách mezi Brdatkami a Zdejcinou.
„Jednou týdně tudy jezdím k prarodičům, kteří na Zdejcině bydlí. Od té doby, co tu udělali nový asfalt, je tu pěkné svezení,“ říká student, kterého Aston Martin oslovil natolik, že všechny svoje předchozí, neméně atraktivní vozy, prodal.
Sportovní Aston Martin si nechal přivézt lodí ze spojených států amerických. „Byl to předváděcí vůz v jednom autosalónu a byl tedy prakticky nový. Momentálně je to jediné auto, které vlastním. Jezdím celoročně a o jiném autě nesním,“ řekl syn vlivného berounského podnikatele v oblasti realit.

S hummerem na statek


Častěji než na parkoviště za bývalou poliklinikou se s ním devětačtyřicetiletý podnikatel vozí na svůj statek v jižních Čechách.
„Je to především radost. Svezení s tímhle autem je hlavně o požitku z jízdy. Moc ho neleštím. Terénní auto musí být od bahna,“ uvedl podnikatel při fotografování na golfovém hřišti v Karlštejně. Řidičský průkaz si Martin Holub udělal teprve nedávno.
„Využíval jsem služeb osobního řidiče a papíry jsem ani nepotřeboval. Teď jsem rád, že je mám,“ řekl týdeníku Sedmička obchodník. Přestože za pár let v provozu získal jistotu, v hummeru se cítí bezpečněji než v ostatních autech svého vozového parku. „Před tímhle autem každý radši uhne. Samozřejmě to s sebou nese i negativa, jako je třeba spotřeba. Jednou klesla pod třicet litrů na sto kilometrů, to jsme ale jeli v Německu po dálnici v koloně kamionů. Úsporný provoz není u tohoto auta na pořadu dne,“ řekl muž, který považuje hummera za své osobní auto.

Splašení koně ve stáji

Petr Brejcha byl podle svých slov prvním majitelem Ferrari v Berouně. Sportovních aut se vzpínajícím se ořem ve znaku mu prošlo rukama už několik. Stal se renomovaným opravářem této značky v celorepublikovém měřítku. „Všechny, co jsem měl, byly bourané a skládal jsem je dohromady znovu prakticky od základu. Před šesti lety jsem dojel třetí při mezinárondích amatérských závodech v Německu na Nürburgringu,“ řekl automechanik. První zkušenosti s opravami a renovací získal ještě za komunismu v Německu.
„Dělali jsme tam kromě jiného na autě po Hermannu Göringovi. Hned jak to po revoluci šlo, začal jsem dovážet bouračky. Prodej ojetin byl tehdy hodně v kurzu,“ řekl majitel autodílny v Králově Dvoře. Kromě aut se před nedávnem začal věnovat také podnikání v oblasti stavebnictví, přesněji výrobě plastových oken.
Sportovní vozy však zůstávají jeho srdcovou záležitostí. Ve staré garáži, kde s opravou havarovaných aut začínal, parkuje jedno Ferrari, druhé má vystavené ve výkladní skříni svého autosalonu hned naproti. „Je to auto z limitované edice Challenge Stradale. Je to v podstatě lepší vůz než závodní speciály, neboť má prakticky tutéž výbavu a ještě s ním můžu do běžného provozu,“ vyzdvihuje přednosti.
Když se chce projet na hranici možností toto své vášně, zajede si na závodní okruh. Čas od času sešlápne plyn ale i na dálnici. „Jednou jsem to zkusil rozjet na dálnici směrem na Hradec Králové a když jsem tam měl tři sta, sundal jsem nohu z plynu. Hrubý povrch vozoky na téhle dálnici dělal s touhle motokárou divy,“ uvedl podnikatel, jehož zájmem číslo jedna je kromě automobilového sportu také lyžování ve Francii. K běžnému provozu používá poslední model multivanu Volkswagen.

Zvětšený angličák

Dvaatřicetiletý Daniel Dušek se do Mercedesu 300 SL nadchnul už jako kluk školou povinný. „Měl jsem tehdy model od Match-boxe a zamiloval jsem se do něj. Když jsem asi před čtyřmi lety viděl inzerát na opravdový eselko po kompletní repasi, jel jsem se na něj podívat a byl jsem zpátky ve hře,“ řekl Dušek během fotografování nad Berounem.
Láska k automobilovým modelům mu zůstala dodnes. Od angličáků postoupil k rádiem ovládaným závodním buginám. Vrcholem ledovce jeho motorových aktivit je však prý stejně dvě stě třicet jedna koní pod kapotou jeho „meďáckého“ kabria.
„Podvozek a další úpravy jsou originál od firmy AMG. Kompletní repasi má za sebou i kožené čalounění. Největší požitek z jízdy zažívám, když jedu s přítelkyní na vydatnou večeři a je úplně jedno, jestli je to z Chyňavy na steak k Bónovi do Hýskova nebo třeba na Grossglockner,“ řekl dále automobilový nadšenec, který se před časem rád svezl i na závodním silničním motocyklu. „Mašinu jsem momentálně odložil, ale je možné, že její čas zas přijde. Na rozdíl od auta se na ní v zimě jezdit nedá. Tohle kabrio má pevnou střechu, jejíž montáž a demontáž netrvá déle než pár vteřin. Užívám si ho tedy i v zimě,“ vyzdvihl další přednosti vozu Dušek, který k běžnému dennímu provozu užívá také praktickou dodávku Opel.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!