Westend, to je nejstarší vilová čtvrť v Karlových Varech | E15.cz

Westend, to je nejstarší vilová čtvrť v Karlových Varech

Architektonicky nejzajímavější z množství zdejších vil přiblíží výstava v karlovarském muzeu. Polovina z vil vznikla v období „zlatého věku“ města.

Vily jsou stavby příznačné pro lázeňská města, i když je lze samozřejmě nalézt i v městech, která s lázeňstvím nemají nic společného. „V minulosti sledovali karlovarští radní vývoj v jiných lázeňských městech, protože chtěli být světoví a držet krok. Zjistili například, že bylo trendem stavět velké vilové lokality, a tak vznikl Westend, nejstarší vilová čtvrť v Karlových Varech,“ vysvětluje Lubomír Zeman, historik architektury a autor textů a editor knihy Slavné vily Karlovarského kraje. Vily představí i stejnojmenná výstava v karlovarském muzeu.
Karlovy Vary zastupuje v publikaci a na výstavě devatenáct vil, z nichž pět jich stojí v komplexu v Křižíkově ulici.
„Udělat výběr z množství karlovarských vil bylo velice těžké, protože jsme měli daný počet, který nebylo možné překročit. Vybrali jsme tedy nejvýznamnější z nich jak z hlediska architektury, tak z hlediska jejich architektů a stavitelů. Ale celou řadu vil, které jsou skvělé a výjimečné, jsme museli vynechat,“ přibližuje Zeman.
Nejstarší a nejnovější vilu, které se do výběru dostaly, od sebe dělí třiaosmdesát let. Většina z nich pochází z přelomu 19. a 20. století. Původními majiteli vil byli v převážné většině němečtí obyvatelé Karlových Varů, kteří o ně dějinným vývojem přišli. Dnes jsou ve vilách především lázeňské domy. K tomuto účelu ovšem řada vil sloužila i v dřívějším režimu, pod jednotící hlavičkou Československých státních lázní.

Baronova vila

Nejstarší vilou zastoupenou v publikaci a na výstavě je známá Vila Lützow z roku 1854. Stojí na stezce Jeana de Carro pod ulicí Na Vyhlídce. Vila barona Augusta von Lützow, známého svým špičkováním se s městskými konšely, je jedním z prvních vilových objektů v Karlových Varech i v severozápadních Čechách.
Architekt vily, jejíž architektonické řešení se zcela vymyká všem tehdejším stavbám ve městě, není známý. Ze starých kronik vyplývá, že vilu postavil karlovarský stavitel Johann Knoll. Zápisy už ale neuvádějí, zda ji postavil podle svého či cizího projektu. Originální plány vily se nezachovaly. „Stavitel byl regionální, kdežto vila po stránce architektonické je vyloženě na evropské úrovni,“ pochybuje Zeman o tom, že Knoll vilu i navrhl.
Vila s terasovou zahradou a množstvím různých zákoutí, glorietem, pergolami, altánky a promenádami patřila na přelomu 80. a 90. let minulého století Československým aeroliniím. Dnes je, zrenovovaná včetně zahrady, v soukromých rukou.
Stavebně nejmladší je ve výběru vil komplex domů v Křižíkově ulici. Nejmladší proto, že výstavba skončila v roce 1937, pravdou ale je, že vily se zde stavěly již od roku 1927.
Jde o soubor šesti vil – Schmidt, Mimosa, Hess, Eden I, Mánes a Mánes II. Vily vznikly v uvedeném pořadí. Čtyři z domů spadají dnes pod Nemocnici Na Homolce. Od roku 1991 je zde Dětská a dorostová léčebna, v poslední době se rozsah činnosti rozšířil i o léčbu dospělých a cizinců.

V ulici Krále Jiřího

Z Křižíkovy ulice lze do centra města dojít ulicí Krále Jiřího. V ní se nachází hned pět vil zastoupených na výstavě. První je Vila Chopin, původně Schäffler. Stojí mezi ulicemi Krále Jiřího, Sadová a Petra Velikého.
Projekt pochází od významných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, podle jejichž plánů vzniklo ve městě celkem dvacet objektů. Ne všechny se však dochovaly až dodnes. Stavebníkem, dnes by se řeklo investorem, byl karlovarský starosta Ludwig Schäffler.
„Nejdominantnější je jižní průčelí vily, otevřené na třídu Petra Velikého, kde je do hmoty objektu vetknuta velká okrouhlá věž s osmibokým nástavcem, zastřešená osmibokou jehlancovou střechou. Na této vile se poprvé v Karlových Varech znovu objevilo užití dekorativní hrázděné plochy, jež naznačovalo budoucí směr vývoje architektonického výrazu. Vzhledem k tvůrcům stavebních plánů a celkové kreaci použitých stylů architektury patří Vila Chopin k nejpůvabnějším a nejpozoruhodnějším stavbám karlovarského Westendu,” popisuje Zeman. Dnes slouží jako lázeňský dům organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení.
Cesta od vily po ulici Krále Jiřího vzhůru kolem pravoslavného chrámu sv. Petra a Pavla vede kolem vily Ritter, nacházející se po levé straně. Pochází z roku 1897 a projekt vypracoval architekt Fritz Hessemer z mnichovského ateliéru architekta Augusta Extera. Od roku 1931 se vila jmenovala Brno, získala ji tehdy Okresní nemocenská pojišťovna v Brně, která původní sanatorium adaptovala na lázeňský dům. Dnes již opět nese původní jméno.
„Vila Ritter patří mezi nejcennější solitérní stavby vilového charakteru v Karlových Varech. Hrdou monumentalitu zdůrazňuje použití hmoty pročleněné množstvím věžiček a arkýřů s cimbuřím a pětiboce vystupujícím rizalitem na způsob vysazených presbytářů hradních kaplí,“ upozorňuje historik architektury.
Kousek za touto vilou směrem do města se nachází Vila Hohenburg – dnes lázeňské sanatorium Vyšehrad. Autorem projektu z roku 1899 je architekt Robert Příhoda z Vídně. Stavba probíhala v letech 1900–1901 ještě s pracovním názvem vila Waldert. Sousedním domem je Vila Smetana, původně Vila Strunz. V letech 1899–1900 vypracoval projektovou dokumentaci architekt Clauss z Erfurtu, stavět se začalo v roce 1900. Obě vily dnes slouží jako lázeňská sanatoria.
Poslední nejvzácnější vilou v této vilové části města je Vila Becher – příklad rodinné vily z počátku 20. století, vybudované s ohledem na zajištění komfortního bydlení i patřičnou reprezentaci majitelů. Rodina Becherů hrála v Karlových Varech po staletí vždy významnou roli a patřila k předním karlovarským rodům, známým za hranicemi Čech i Evropy.
Vilu navrhl známý karlovarský architekt Karl Heller v roce 1912, částečně předělaný projekt se dočkal schválení o rok později. Objekt stavebníci dostavěli v roce 1914.
Od počátku 50. let až do roku 1987 vila sloužila jako Dům pionýrů a mládeže, poté byla řadu let zavřená. Dnes ji Karlovarský kraj jako majitel přebudovává na interaktivní galerii.
Výstava i publikace Slavné vily Karlovarského kraje je dílem agentury Foibos, která podobným způsobem zpracovala významné vilové stavby z celé republiky. K vidění budou vily i s textovými panely na výstavě v karlovarském muzeu na Nové louce od 18. března.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!