Vlevo hleď. Na díru ve zdi. | E15.cz

Vlevo hleď. Na díru ve zdi.

Historická kasárna už nejsou kulturní památkou. Na opravy chybí peníze.

Obrovitá prasklina rozevírá štábní budovu bývalých jezdeckých kasáren v Mostě. Jednoho z mála domů, které zbyly z královského města.

Secesnímu pavilonu pro důstojníky z počátku minulého století hrozí, že se rozpůlí a klesne k zemi. Sám od sebe. Nebo rukou člověka. Jako domy ve starém Mostě.
„Tady lidé vždycky říkají, že je to škoda, až když historické domy padnou,“ připomíná tragický osud starého Mostu ředitelka oblastního muzea Libuše Pokorná. V žalostném stavu je i několik dalších budov dragounů. Těch, které jsou nejvíc na očích z ulice Československé armády.

Kasárna sestávají z šestnácti nemovitostí a devětadvaceti pozemků. „V roce 1997 jsem získal v privatizaci více než tři čtvrtiny areálu. Po deseti letech, kdy jsem do něj vložil spoustu peněz a některé domy opravil, je stát prohlásil za kulturní památku. To byl konec větších stavebních zásahů. Památkáři začali do všeho mluvit. Ti by byli nejraději, kdybychom míchali do malty vajíčka,“ myslí si Milan Malega, majitel firmy Canton, která řadu budov v kasárnách pronajímá jako obchody a sklady.
Památkáři se nařčení brání. „U každé památky požadujeme, aby majitelé při opravách zachovali veškeré historické stavební hodnoty a chybějící části nahradili podle původních plánů. Jenže všichni už dopředu tvrdí, že se s námi nedá domluvit a raději to ani nezkouší,“ má zkušenosti Petr Hrubý z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Majitelé objektů se v roce 2007 obrátili na město, aby jim z větší části přispívalo na opravu domů v kasárnách. Koupili jsme zříceninu a teď vlastníme památku, zlobili se.
Radní to ale vidí jinak. „Je třeba, aby vlastníci požádali o dotace kraj i ministerstvo kultury a využili všechny možnosti,“ vzkázal jim primátor Vlastimil Vozka.
Podnikatelé ale tvrdí, že i když se přihlašovali do různých programů na záchranu památek, dostávali spíše klacky pod nohy než dotace.

Firma Canton podala kvůli kulturní památce na ministerské úředníky žalobu a dostala je až k pražskému soudu, který vyhrála. „Ministerstvo kultury udělalo v rozhodnutí spoustu právních chyb. Tak se nám podařilo docílit toho, že od loňského září už zase kasárna nejsou chráněnou památkou. Líp se nám teď dýchá, můžeme se soustředit na opravy a nezabývat se drahými požadavky památkářů,“ oddechl si Malega.

K tomu ale památkář Hrubý dodává, že stavebníkům doporučují sice dražší materiály, které však mnohem déle vydrží. „Navíc na stavbu mohou žádat dotace,“ zopakoval Hrubý.
V ohrožení nadále zůstává architektonicky nejcennější pavilon důstojníků a další dvě zchátralé budovy na pohledové straně kasáren. Až do roku 2000 patřily městu Most. To prodalo domy podnikateli Radko Marinkovi, který uvažoval o štábní budově jako o luxusním hotelu. Spoléhal na pomoc evropských fondů. Marně.

Škodí nájezdy vandalů

Pak do hry vstoupil silný zahraniční investor. Kupce víc než budova zajímal pozemek v centru města, na němž chtěl postavit obchod. Na stavebním úřadě se záhy objevila žádost majitele o povolení k demolici secesního domu. Mezi tím však stát prohlásil kasárna za chráněnou památku.

„Není pravda, že jsem do kasáren za deset let neinvestoval. Jeden dům dostal novou střechu, druhý z poloviny. Víc peněz nemám. Na stavu štábní budovy se podepsaly i nájezdy vandalů a bezdomovců,“ hájí se Marinkov. Přiznává, že by se domů v kasárnách nejraději zbavil. „Zájemci byli. Každý jen sliboval, pak si rok vyřizoval úvěr a nakonec od koupě ustoupil,“ posteskl si vlastník.

Marinkov si představuje, že dva domy prodá a z utržených peněz opraví třetí, pavilon důstojníků. Ten je ale staticky narušený a jeho oprava, pokud je ještě vůbec možná, by stála desítky milionů korun.
Co bude s rozpadajícími se domy, které už stát nechrání, teď nikdo neví. „Bude to úkol pro nové vedení města po podzimních volbách,“ míní náměstkyně Hana Jeníčková.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!