Vizovičtí vzpomínají: Bolek byl vyzáblý komediant | E15.cz

Vizovičtí vzpomínají: Bolek byl vyzáblý komediant

17. srpna 2010 • 22:39
Byl to vyzáblý kluk s velkým nosem. A odmalička komediant, vzpomínají lidé z Vizovic na Bolka Polívku.

I když měl Bolek Polívka od malička komediální sklony a předpoklady k tomu, stát se klaunem, herce z něj vytvořila náhoda. A také jeho rodné Vizovice. Právě tady si poprvé zahrál v divadelní hře a vyměnil milovanou biologii za herectví.

Sedmička oslovila vizovické rodáky, kteří si svého nejslavnějšího souseda dobře pamatují od malička.
Miloš Žabka, který je zakladatelem vizovického Trnkobraní, vedl Bolka v jeho ochotnických začátcích, učil ho také hrát stolní tenis a pracoval s jeho otcem.

„Před čtyřiceti lety jsem nastoupil jako magistr do vizovické lékárny a zaměstnal jsem tam jako laboranta i pana Polívku, malý Bolek za ním často chodíval,“ vzpomíná Žabka. Polívkovi bydleli nedaleko lékárny v domě, v němž kdysi sídlila vizovická sodovkárna Sláčik, naproti nynějšího řeznictví v Říčanské ulici u silnice směrem na Valašskou Polanku.

Z biologa ochotníkem

Tehdy ve Vizovicích bujel pestrý spolkový a kulturní život, ze kterého dnes zůstal jen zlomek. Byly tu dokonce tři amatérské divadelní soubory. I tatínek Bolka Polívky byl nadšený ochotník. Vystupoval v klaunském kvartetu Suli, Bruli, Poli, Vali, což byli místní divadelníci Sulíček, Brůžek, Polívka starší a Valíček. Malého Bolka začal tatínek brát na pódium, když mu byly čtyři roky. Když trochu povyrostl, začal Bolek dělat loutkové divadlo. Malý Bolek měl ale tehdy jiné plány.

„Byl plný nadšení, že se stane biologem. Až jednou, když měl náš ochotnický soubor hrát Charleyovu tetu, onemocněl přední představitel. V představení vystupoval také Bolkův tatínek a Bolek se na něj chodil často dívat na zkoušky. Nakonec jsme ho přemluvili, aby hlavní roli vzal. Toto představení rozhodlo – už nechtěl být biologem, ale hercem,“ vysvětluje bývalý lékárník a ochotník Žabka.

Jan Imrýšek zná Bolka Polívku ze základní školy a hráli spolu také divadlo. I on si pamatuje na Charleyovu tetu. „Tehdy, bylo to v roce 1967, poprvé v plné kráse předvedl svůj komediální talent. V té době byl studentem Střední všeobecně vzdělávací školy ve Vizovicích, která zanikla v roce 1969. Můj tatínek byl jeho třídní učitel a vždycky říkával, že už na škole byl skvělý komediant,“ zdůrazňuje Imrýšek.

Imrýšek dodnes hraje s vizovickými ochotníky a když po třiceti letech znovu hráli úspěšnou Charleyovu tetu, pozval je Polívka do svého brněnského divadla. „Tam je ostatně náš soubor dodnes pravidelným hostem,“ dodává Imrýšek.

Manželka Miloše Žabky Stanislava pracovala ve vizovické knihovně a mladého Bolka si také dobře pamatuje. „Byl to docela pěkný kluk, tedy až na ten nos. Už tehdy ho měl takový trochu přerostlý. Ale měl krásné výrazné oči a byl to velký sympaťák,“ říká bývalá knihovnice.

Imrýšek se tomu usmívá. „No nevím, já si ho pamatuju jako vytáhlého a vyzáblého kluka,“ podotýká Polívkův spolužák.

Miloš Žabka dodává, že Bolek nevynikal jen na divadelních prknech, ale také jako sportovec. „V několika rozhovorech zmínil, že jsem ho naučil hrát stolní tenis. Měli jsme tady pod hlavičkou Sokola vcelku obstojně fungující oddíl. Bolek k nám chodil hrát a já jsem ho učil všechny fígly. Tehdy byl ve stolním tenise dost dobrý. Hrál i fotbal, ale v tom nevynikal,“ říká Žabka.

Jezdí do Vizovic tajně

Poté, co odmaturoval na vizovické „jedenáctiletce“, tedy škole, která fungovala zároveň jako základní i střední, odešel Bolek Polívka do Brna, kde vystudoval Janáčkovu akademii a našel si tam první manželku. „Ve Vizovicích ale potom ještě nějaký čas bydleli, měli byt v paneláku na zdejším sídlišti,“ upozorňuje Žabková.

Její manžel přiznává, že se Polívka dodnes do Vizovic velmi často vrací. Chce se ale vyhnout nechtěné publicitě a bulvárním novinářům. „Vždycky to tají. Před časem nás dokonce jeho nynější žena Marcela požádala, zda bychom ve Vizovicích nenašli nějaký baráček, který by koupili a inkognito tam jezdili. Nakonec z toho ale sešlo,“ říká Žabka.

Kdykoliv míří do Vizovic, vždy dá vědět svým známým a přátelům. Jezdí i na premiéry místních divadelníků. „Naposledy loni, když jsme dělali představení Vizovický zázrak, které pro nás napsal Dodo Gombár,“ říká Polívkův kamarád Imrýšek. Každý rok se také účastní Trnkobraní „Desítky let na něm účinkoval se svým divadlem, ve vizovickém kulturním domě odehrál všechna svá představení. Dnes už se ale účastní jen jako host,“ podotýká zakladatel festivalu.

I letos se na něj návštěvníci Trnkobraní mohou těšit. Polívka zřejmě přiletí stejně jako loni helikoptérou a převezme na akci svou sochu, která ozdobí areál likérky Jelínek. Podle Žabky si ji herec zaslouží. „Pro dobré jméno Vizovic toho udělal hodně. Ještě za totality jsme uvažovali o tom, že dáme na dům, kde bydlel, pamětní desku. Ale představitelé tehdejšího režimu nám to rozmluvili,“ dodává Žabka.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!