Včelaři jsou bez medu. Pardubický perník tak zachraňují Bulhaři | E15.cz

Včelaři jsou bez medu. Pardubický perník tak zachraňují Bulhaři

Josef Kopecký

Pardubičtí včelaři zažívají špatnou sezonu. Med je dražší. Pokud se ho ještě vůbec podaří sehnat.

V českých podmínkách je včelařství poměrně riskantní podnik. Pokud nevyjde počasí, není co prodávat. Květen a červen letos propršel. Někteří včelaři proto už musí zákazníky odmítat. K snídani si tak lidé dají med z dovozu.

Sezona nedopadla dobře ani na Pardubicku a Chrudimsku. „Med mi došel někdy před týdnem. Předvánoční trhy a jarmarky budu muset vynechat,“ říká včelař Václav Benda z Vejvanovic u Chrudimi. A není sám.

„Klíčové měsíce byly hodně špatné. Úplně bez medu je letos Orlickoústecko nebo Rychnov nad Kněžnou. Kolem Pardubic nějaký je, ale je ho opravdu málo,“ potvrzuje předseda pardubických včelařů Evžen Báchor. Tenké zásoby jsou přitom už z velké části vyprodané.

„Úplně vypadla řepka, která tvoří přibližně polovinu produkce. Z malovčelařů teď ještě prodává asi jen pětina,“ doplňuje za chrudimský spolek Marcel Gregor.
Podle něj ale výhradně marmeládové časy nehrozí. Lidi prý letos nakupovali dřív než jindy a ve větším množství. I proto český med prakticky zmizel.

Poptávka samozřejmě také ovlivnila cenu, za kterou se sladká pochoutka prodává. Za kilo medu zákazníci zaplatí přibližně o třicet korun víc než minulou sezonu. Ceny se pohybují mezi sto třiceti a sto čtyřiceti korunami.

Malí včelaři dokázali rozprodat letošní várku sami. Do výkupu nešel med téměř žádný. Mezeru na trhu se pochopitelně snaží vyplnit dovozci a překupníci.

„Tohle nevidíme moc rádi. Vozí se sem i nekvalitní med, se stopami antibiotik a spórami včelího moru. Občas se stane, že na hranicích neprojde kontrolou a musí se vracet,“ vysvětluje Evžen Báchor.

Cizinci nakupují ve velkém

Český med má pořád dobrý zvuk a ceny jsou navíc ještě hodně nízké. „V Evropě se běžně platí deset až patnáct euro za kilo. Není divu, že když k nám přijedou nakupovat cizinci, tak si vezmou čtyřicet nebo padesát sklenic,“ říká předseda pardubického spolku Báchor.

Většina českých zpracovatelů už ale po zahraniční surovině sáhla. Je jednoduše levnější.
To ale podle Marcela Gregora automaticky neznamená, že je horší. Spíše naopak. „Polské nebo slovenské medy jsou kvalitou srovnatelné nebo lepší, protože jsou jednodruhové. Dováželi jsme bulharský med s koriandrem, a ten je například mnohem aromatičtější,“ popisuje svoje zkušenosti chrudimský včelař.

Češi přesto stále věří, že jejich med je ten nejlepší. „Tohle platilo někdy před dvaceti třiceti lety. Do té doby, než se u nás začala ve velkém pěstovat řepka. Teď už patří někam mezi ty průměrné,“ tvrdí Marcel Gregor. Podle něj není ani tak problém v tom, co se k nám dováží, jako spíš v chování českých zpracovatelů.

„Mnoho výrobců ho přefiltruje, naředí vodou do maximální možné míry a přehřeje ho, aby nekrystalizoval. Pak je z toho ta hnusná smradlavá kaše, kterou nabízejí velké řetězce a na kterou si zákazníci často stěžují,“ říká předseda chrudimských včelařů.

Pardubický perník z bulharského medu?

Perník bez medu si dokáže představit málokdo. Že by ale medová krize přerostla v perníkovou nehrozí. Řada výrobců ho totiž ani nepoužívá.

„Nedokážu med vyrobit pod režijní cenou osmdesát korun za kilo. Jeden z perníkářů mi nabízel maximálně polovinu. Opravdu nevím, kde med berou,“ přemýšlí Evžen Báchor. Nároky ale nejsou tak vysoké. Při pečení přijde med o nutriční hodnotu a funguje vlastně jako sladidlo. „Tady jde spíš o technologickou vazbu než o chuť. Zákazníci si brali med z Bulharska, protože se tam prostě hodí,“ vysvětluje Marcel Gregor.

V některém perníku ale není po medu ani stopa. Stačí na štítku vyměnit slovíčko perník za termín perníkový výrobek a všechno je v pořádku. Šikovný výrobce si dokáže poradit se směsí přírodních barviv. „Spousta perníkářů med do perníku vůbec nedává, záleží vždycky na jednotlivém výrobci. Je to stejné jako u buřtů, vypadají podobně a přitom někde máte kvalitní maso, a někde ne,“ říká pardubický cukrář a držitel titulu perníkový král Pavel Janoš.

Sám ale takové únikové cesty neuznává. Sází výhradně na domácí dodavatele. „Jsem český patriot a děláme český výrobek, který získal ocenění Regionální potravina Pardubického kraje. Nemůžeme si dovolit používat nějaké náhražky. Dokud budou včely nosit český med, budeme péct z něho,“ tvrdí Janoš.

O problémech českých včelařů ví, ale velké drama to prý nebude. „I když je fakt, že špatná sezona určitě ovlivnila cenu medu,“ připouští pardubický perníkář. Žádné výrazné komplikace ale nečeká. „Máme už stálou síť dodavatelů a také poměrně velké zásoby pro další výrobu. Výkyvy u medu jsou totiž v posledních letech poměrně časté, tak radši myslíme dopředu,“ vysvětluje Pavel Janoš.

Autor: Josef Kopecký
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!