V Kostarice natáčel opice a krokodýly | E15.cz

V Kostarice natáčel opice a krokodýly

Martin Svoboda chtěl být přírodovědcem, ale nakonec dal přednost medicíně. Dnes vede transfuzní oddělení v nemocnici.

Denně přijdou za lékařem Martinem Svobodou desítky lidí. Přitom stačilo málo a věnoval se zvířatům a rostlinám. „Lékař ale najde mnohem lépe práci. Také se nemusí za profesí stěhovat mimo kraj, kde bydlí, a já chtěl zůstat v rodném Hradci,“ vysvětluje Martin Svoboda, proč si místo přírodních věd vybral medicínu.
Čtvrtý díl seriálu Sedmičky prozradí sedm radostí primáře hematologického a transfuzního oddělení jindřichohradecké nemocnice.

1. Rodina

Mám manželku a tři děti. Když má člověk rodinu, více si uvědomuje hodnotu zdraví a obává se nemocí. Jsem rád, že u nás je zatím všechno v pořádku. Sedmnáctiletý syn David z prvního manželství má velkého koníčka – létání. Má výhodu, že je v Hradci letiště. Zatím létá na větroních s motorem i bez. Se současnou ženou máme ještě čtyřletá dvojčata Matýska a Františku. Veškerý volný čas tak věnujeme dětem a práci na úpravách rodinného domku. Je vynikající, že máme s manželkou podobné zájmy, už se těšíme, až děti odrostou a budeme se více věnovat svým koníčkům.

2. Dům a zahrada

Protože máme zatím malé děti, je pro mě v současnosti nejbližší přírodou zahrádka u našeho domku na okraji Lodhéřova. Z velké části jsme ho svépomocí postavili s mým tatínkem. Hodně na něm udělala i moje žena, zvládla všechny drobnější práce. Snažíme se tady žít harmonicky. Třídíme odpad a topíme dřevem, které vytěžíme v lese.

3. Cestování

Mým velkým koníčkem je příroda a život v ní. Několikrát jsme do ní jeli s cestovkou, raději mám ale trasy, které si naplánuji sám. Na místě i hodně filmuji. Procestoval jsem už většinu zemí Evropy. Několikrát jsem byl taky v Thajsku a jednou v Kostarice. Tam jsem natáčel zajímavé ptáky - kolibříky, tukany, ale také leguány, opice a krokodýly.

4. Příroda

Od základní školy jsem se chtěl stát přírodovědcem. Sám jsem pozoroval život v okolí a sbíral motýly. Kamarádům jsem také pomáhal sbírat brouky. Nakonec jsem v povolání zvolil kompromis. Lékařství má k přírodním vědám také blízko.

5. Fotografování

a video
Fotografovat mě učil můj tatínek. Už ve čtyřech letech jsem měl flexaretu a sami jsme si pak vyvolávali fotky doma v koupelně. Nejraději jsem fotil motýly. Postupně jsem přešel na video, fotografování se věnuje moje manželka. Částečně toho lituji, ale zpracovat video zabírá hodně času a focení už prostě nestíhám. Několik let jsem nic nenatočil, ale chci se k tomu zase brzy vrátit.

6. Dobré víno a káva

S pitím kávy jsem začal poměrně pozdě, a to byla výhoda. Nepoznal jsem totiž chuť toho předrevolučního turka standard, který byl tehdy všude. V kavárnách jsem si objednával latté, ledovou kávu a espreso piccolo. To si dávám občas i nyní. Ale protože kavárníci většinou volí levnější druhy kávy, piju ji raději doma. Víno jsem pil už na vysoké škole v Plzni. Ale tam jsme také hodně chodili na pivo. Začínal jsem s bílým, ale před několika lety jsem začal pít víno červené, jehož výběr je složitější. Nedávno jsem si doma dostavěl sklep na uskladnění lahví.

7. Sport

Na vysoké škole mě zařadili do volejbalového kruhu a po nástupu do nemocnice v Jindřichově Hradci jsem začal hrát volejbal za nemocnici. Postupně jsme se rozrůstali o další zájemce. V současné době máme výbornou partu, se kterou také jezdíme na kolech, v zimě jdeme na běžky a pořádáme noční pochody. Také se často scházíme na společných akcích a oslavách.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!