Ústy nakreslil už třicet obrazů | E15.cz

Ústy nakreslil už třicet obrazů

Pavla Hejhala z Milevska navedla k originální výtvarné technice rehabilitační sestra.

Jeho život navždy změnila autonehoda v roce 2002. „Jel jsem pro benzin a nepřipoutal se. Dostal jsem smyk a vypadl dveřmi z auta krkem na obrubník,“ říká dnes šestadvacetiletý Pavel Hejhal. Poranil si krční páteř a míchu. Student volyňské střední průmyslové školy úplně ochrnul.
Děsivá diagnóza ho ale nezlomila. „Změnil jsem pohled na svět i hodnoty,“ říká. Díky různým sbírkám má doma speciální postel a další pomůcky, bez kterých nemůže existovat.
Půl roku po úrazu ho rehabilitační sestra navedla k myšlence zkusit kreslit ústy. Zdálo se mu to nemožné. Dnes je autorem zhruba třiceti kreseb.
„Nejdřív jsem si musel najít způsob uchycení tužky. Držel jsem ji předníma zubama a opíral jazykem o patro. To bylo hodně o síle a nedržela se mi dobře. Navíc jsem měl pocit, že mi tužka vlítne do krku,“ popisuje první pokusy.
Postupem času techniku vypracoval a tužku začal držet ze strany. „Mám ji skouslou mezi stoličkama a hrot jde šikmo dopředu, takže se dostane přímo proti mně,“ vysvětluje.
Zjistil, že když je člověk pravák, je pravák celým tělem. „I pro mě je rozdíl, jestli držím tužku pravými nebo levými stoličkami, takže jedině napravo,“ usmívá se Hejhal.
Je detailista. Proto mu nevyhovovaly olejové barvy ani akvarel. Štětec se totiž hodně poddává. „Pastelka nebo tužka má pevný hrot, to je lepší.“
Motivaci hledá v čemkoliv. Jeden obrázek z první kolekce květin trval Hejhalovi až měsíc, protože ještě neměl vytrénovaný krk. „Teď bych řekl, že větší práce než něco namalovat, je ujednotit si v hlavě návrh. Potom je to otázka dvou až tří dnů. Dělám si hrubý náčrt, pak hledám barvy. Celková práce trvá asi dvanáct hodin,“ popisuje.
Obrázky nevytváří Pavel Hejhal jen tak „do šuplíku“. Společně s dalšími osmi Čechy je od roku 2005 stipendistou celosvětové organizace UMÚN - umělci malující ústy a nohama. Od té dostává stipendium na kreslení. Z výtvorů pak jsou kalendáře či pohlednice.
Pavel Hejhal má spoustu plánů a nápadů. Nedávno si dodělal maturitu na volyňské průmyslovce v oboru nábytkářství. Rok studoval i vyšší odbornou školu, projektování dřevostaveb. Nakonec od studia upustil. „Ujednotil jsem si priority a rozhodl se, že radši budu ojedinělý malíř než průměrný projektant,“ říká. Navíc vymýšlí jak postiženým usnadnit život. „Teď se snažím s jedním pánem vylepšit ovládání počítače pro postižené. Připravuji stojánek na fotoaparát, který bych měl na vozíku, a mohl si tak fotit sám během výletů,“ přeje si. Vymýšlí i úpravy vozíku, aby se dostal častěji do terénu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!