Ústečtí skauti od zákazu k zákazu | E15.cz

Ústečtí skauti od zákazu k zákazu

Se svými skautkami je Anna Ottová ráda dodnes. Přežila pionýra. Uvnitř zůstala skautkou. Z jejích Veverek jsou dnes babičky.

Anna Ottová vyrostla ve skautské rodině. Její otec Josef Hlaváč, Šedý vlk, byl v čele čtvrtého střediska v ústeckém Krásném Březně, které vzniklo prakticky hned po obnovení Junáka v dubnu 1968. Právě tento oddíl vztyčil 21. srpna 1968 v krásnobřezenské rezervaci státní vlajku na protest proti vstupu vojsk, pak ji stáhl na půl žerdi. Vlála tak víc než týden.

Kdy vás oslovili skauti? Můj tatínek byl skaut odjakživa. V roce 1948 po zákazu organizace zakopal skautskou vlajku na zahradě. Když jsme ji v roce 1968 vykopali, byla bohužel plesnivá. Pamatuju si taky, jak jsme pálili totem. V roce 1969, když zase bylo možné být veřejně skautem, jsem se rozhodla založit svůj vlastní oddíl. Tak vznikly Veverky. Mojí dceři byly tenkrát jen dva měsíce. Napsala jsem jen rukou na papír oznámení, že kdo chce, ať přijde, a vylepila ho v hornické vesnici Tuchomyšl, kde jsme s manželem bydleli. Těch oddílů tenkrát vzniklo víc. Neměli jsme vlastní klubovnu, tak jsme chodili vždycky k někomu domů na kafe.

V roce 1970 skauty opět zakázali. Co jste stihli? Připravit se na krajské závody vlčat a světlušek o totem náčelníka. Byly jsme druhé. Vzpomínám, že jsme soutěžili ve vaření vody na čas, postavení stanu, zdravovědě, rozdělávání ohně, pak byla i výtvarná část. Už si podrobně nevzpomínám, je to přece jenom třicet let. Ale pro nás ten čas nebyl tak krátký, pokračovali jsme ještě další čtyři roky po zákazu organizace. Pod hlavičkou Pionýra v Chabařovicích. Vyměnili jsme šátky, kroje, sliby. Byli jsme prostě navenek pionýři, ale uvnitř jsme pěstovali skautské zájmy. Můj otec se mnou kvůli tomu nemluvil. Prý jsem zradila skautské ideály. Ale já je nezradila, nechtěla jsem zradit svoje děti v oddíle. Měli jsme je s manželem rádi.

Co vám po skautech zbylo? Pár věcí. Vlajka, baret s odznakem, ten nosila moje dcera. A kronika, kterou pečlivě vedl můj manžel. Toho jsem pro skauty získala já.

Další obnova skautských organizací přišla po listopadové revoluci. Šla jste do toho znovu? Už ne. Ale ráda vzpomínám, byly to nejhezčí roky mého života. Vlastně vzpomínám i s mými tehdejšími Veverkami. I když jsme dneska všechny babičky.

A vzpomínáte i výstavou.

Dali jsme ji dohromady všichni staří skauti z Ústí. Sehnali jsme fotky a vystavili jsme je v Severočeské vědecké knihovně. Připomínají krátkou existenci v letech 1968 až 1970, to je od konce zákazu k začátku dalšího. Možná se zdá, že to byla krátká doba, ale pro nás na celý život.

Skauti v datech:

1968:
29.3. v Praze oficiálně obnoven Junák.
30.3. setkání ústeckých činovníků.
30.4. ustavení prvních středisek.
- Skautský ústecký okrsek má 480 registrovaných členů.
- Z toho 43 činovníků starších třiceti let a osmnáct oldskautů.
1969: Pravidelná skautská činnost, letní tábory, příprava mladých vůdců.
1970: 5.9. činnost Junáka rozhodnutím ministerstva vnitra ukončena
25.9. v Ústí konstatuje krajská pionýrská konference, že integrace skautů do pionýra se nedaří.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!