Telefonní budky: konec starých časů | E15.cz

Telefonní budky: konec starých časů

Telefonní budky pomalu mizejí z ulic Olomouce. Lidé už je nepotřebují.

Šedesát telefonních automatů zmizelo v posledních letech z olomouckých ulic a nároží, přesto jich zde jsou ještě více než dvě stovky. Nové době internetového telefonování a mobilů se však musejí přizpůsobovat. Umějí odeslat esemesku nebo e-mail a lze v nich platit nejen českými korunami, ale zároveň také eury.

Přestože je v Olomouci 215 telefonních automatů, často jsou natlačeny na jednom místě. Například na chodbě olomoucké pošty na náměstí Republiky jich visí na zdi rovnou pět. Podobně se vedle sebe často objevuje i několik telefonních budek. V jedné se platí mincemi, ve druhé je přístroj na čipové karty.
Dnes se dají skutečné budky najít v centru pouze v okolí tržnice, v rohu Dolního náměstí a Na Hradě. Zanikla budka před kinem Central u Koruny, stejně jako celé kino. Dovolat se už dávno nedá ani ze Salmova paláce, který je několik let zavřený.

Česko je podle mluvčího Telefóniky O2 Martina Žabky jednou ze zemí s nejhustší sítí veřejných automatů. Jestli během příštích let všechny nezmizejí, ale nikdo přesně neví. „Jejich životnost závisí na tom, jak moc budou potřebné a jak často je lidé budou využívat,“ říká Žabka.

Dana Makrlíková z Českého telekomunikačního úřadu však upozorňuje, že počty veřejných automatů budou i nadále klesat. Doba, kdy před telefonními budkami stály fronty lidí, už jsou totiž dávno pryč. Každý má mobilní telefon.

O tom, jak se automaty využívají, se přesvědčili na rušné Aksamitově ulici u tržnice i redaktoři Sedmičky. V době konání zahradnické výstavy Flora, kdy tudy proudily davy lidí, využil za hodinu čekání telefonní budku jediný člověk, Miroslav Král z Olšan. „Volal jsem rodičům na pevnou linku, protože je to levnější, než kdybych použil mobil,“ vysvětlil Miroslav Král.

Telefonní budky v Olomouci čekají na své poslední zazvonění

Ještě před deseti lety to bylo skoro sci-fi: žena vytahuje z kabelky malý bezdrátový telefon a – někam volá. Dnes při polední procházce olomouckým Horním náměstím má každý třetí člověk ruku u ucha a telefonuje. Všichni mají cosi společného, nepotřebují telefonní budku.

Telefonní budky, jeden ze symbolů dvacátého století, ztrácejí svůj význam. A to se před nimi stávaly i netrpělivé fronty, aby si člověk mohl zavolat.

„Zavedení telefonu do bytu jsme se za socialismu nikdy nedočkali. Dokonce i po revoluci s tím byl zpočátku problém a telefon, to bylo panečku něco. Když jsem v devadesátých letech začínal podnikat, chodil jsem telefonovat do budky v Rooseveltově ulici. Vždycky jsem si tam rozložil notes a volal. Třeba i dvacet hovorů za sebou. To ještě budky měly dveře,“ vzpomíná například Olomoučan Marek Poláček.

Tehdy telefonní budku označoval za svou kancelář. „Pak jsem kolem ní vždycky projížděl s určitou nostalgií. Dnes už tam bohužel nestojí,“ dodává Poláček.

Zmizely i telefonní hovorny z pošt, kde spojovatelky zpoza přepážky posílaly hovory do kabinky. Na poště Olomouc 1 se z bývalé hovorny stala prodejna květin. Telefony přesto nezmizely docela, jsou na chodbě.

„Nejčastěji se tady rozléhá němčina nebo angličtina, ale telefonují samozřejmě i Češi,“ vypozorovala květinářka Monika Suchomelová. Hlasy volajících se od automatů rozléhají od roku 2002. „Nějakou dobu tam po zrušení ještě fungovala prodejna Telepoint, kde se prodávaly telefony nebo telefonní karty,“ vzpomněla vedoucí pošty Vlasta Hošková. Dokud existovala hovorna, střídaly se v ní dvě pracovnice. Kromě obsluhy telefonů měly na starosti dálnopis a příjem telegramů.

Do budky? Jen výjimečně

Dnes však lidé v Olomouci využívají budky jen sporadicky. „Už jsem z ní nevolal, ani nepamatuji. Snad od doby, co mám doma telefon, který jsem před revolucí neměl. Volám jen občas dceři,“ říká například důchodce Antonín Urbánek. Jeho slova by mohla potvrdit drtivá většina Olomoučanů. Telefonní automaty jsou nejméně využívané v malých obcích nebo na předměstí. Naopak nejrušnější bývá provoz tam, kde jsou turisté. „V Olomouci se z telefonních automatů letos v únoru uskutečnilo přes osm tisíc hovorů. Přitom tento měsíc bývá nejslabším v roce,“ poznamenal mluvčí společnosti Telefónica O2 Martin Žabka.

První telefonní automat se v Čechách objevil v roce 1882 v Praze. Jan Galuška z pražského Poštovního muzea ale uvedl, že historiky budky moc nezajímají. „A pro muzejníky je telefonní budka dosti nešikovným exponátem. Telefonní budky u nás se nevryly tolik do paměti, protože nebyly malebné a zároveň výrazné jako třeba ty červené londýnské,“ prohlásil Galuška.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!