„Švédi a Finové budou mít brzy problémy. Už je dorůstáme“ | E15.cz

„Švédi a Finové budou mít brzy problémy. Už je dorůstáme“

Štěpán Tomš

S náměstkem primátora se dá skvěle rozmlouvat o florbalu. Jiří Bouška patří do extraligového týmu.

Honil se za děravým míčkem a byl u toho, když si nový sport začal získávat mladé lidi v Česku. Byl a je jedním ze stavebních kamenů mužstva amatérů, které dnes patří mezi českou elitu. Nově se jedenatřicetiletý Jiří Bouška řadí i do týmu politického. „Moc volného času mi nezbývá,“ říká čerstvý náměstek primátora Mladé Boleslavi.

Pozitivní vztah ke sportu máte od útlého věku?
Sportuji už od mládí. Ve čtyřech letech mě táta vzal na stadion, začal jsem hrát hokej, a poté chodil do hokejové třídy. Když jsem odešel na gymnázium, znamenalo to konec. V té době jsem byl tak o půl metru menší než moji spoluhráči a na ledě to pro mě už nebylo bezpečné. Následovala cyklistika. Na kole jezdili děda i táta, měl jsem k tomu blízko. Jenže když jsem začal studovat, nezbýval mi na kolo čas, a tím to skončilo. Pokud chce být cyklista dobrý, musí sedět na kole každý den.

Kdy se vám poprvé dostala do rukou florbalová hůl?
Bylo to v posledním ročníku na gymnáziu. Tenkrát přišel tělocvikář a dával dohromady tým na turnaj mezi školami. Dal nám hole, byly rovné, míček se s nimi nedal zvednout. Tak jsme se plácali mezi školami, které hrály při hodinách tělocviku. Až o dva roky později mě florbal opravdu chytnul. S kamarády jsme si chodili jen tak zahrát. Následovala přihláška do nejnižší soutěže, a tím to všechno začalo. Postupovali jsme až jsme se probojovali do druhé nejvyšší soutěže. Ta už byla náročná, cestovalo se po celé republice. V roce 2003 došlo ke spojení s dalším klubem, který v Mladé Boleslavi vznikal. Byl to Sokol. Následně jsme první ligu vyhráli a začali hrát extraligu.

K florbalu jste se musel dostat v době, kdy nebyl známý, že?
Ano. Hole se téměř nedaly sehnat. Jediný obchod, kam všichni jezdili, byl v Praze. Hráči si mezi sebou vyprávěli, jak tam vypadají hokejky. Co je to florbal, věděli pouze ti, co ho hráli. Teď snad každý den potkám někoho s florbalovou holí. Jsem rád, že už téměř každý ví co to je. V současné době je sportem s třetí největší členskou základnou v Česku. Možná jsme už druzí, hned za fotbalem. Důvodů nárůstu popularity je několik. Jedná se o levnou aktivitu, téměř každý rodič dokáže svému dítěti koupit boty a hůl. Děti si mohou hru užít, i když drží hokejku poprvé, jednoduše se honí za balónkem a plácají ho směrem k bráně. Také úplně nezáleží na tom, jaký jste somatotyp. Na vrcholové úrovni hrají šedesátikilová tintítka i dvoumetroví habáni. V tomto je florbal oproti ostatním sportům výjimečný.

V porovnání s jinými sporty není florbal o penězích, přesto je o něj velký zájem.
Je to tak. Hráči si hraním nevydělávají žádné peníze. Úspěšné týmy, třeba ty extraligové, si nemusí kupovat základní vybavení. Dostávají ho od sponzorů. Jinak je to ryze amatérský sport, všichni ho děláme ve svém volném čase. To se mi na tom líbí. Navíc k sobě máme respekt.

Není absence peněz tím hlavním kouzlem florbalu? Hráči se nemusejí potýkat s majetkovými problémy a mediálním tlakem.
Je pravda, že hrajeme „zadarmo“ pro radost ve svém volném čase. Každopádně určitý tlak na nás je. Přece jenom máme odpovědnost vůči lidem, kteří se starají o chod klubu, sponzorům i vůči sobě. Extraliga už je hodně sledovaná, proto je na hráče také větší tlak než dříve.

Zvažoval jste kvůli angažmá na radnici konec kariéry?
To víte, člověk o tom přemýšlí. Život se mi totiž za jeden týden dost změnil. Narodil se mi syn, a k tomu jsem ještě dosáhl politického úspěchu. Teď nemůžu říci, jestli budu muset s florbalem skončit. Nemá ale smysl dělat věci na půl. Když už bylo jasné, že budu náměstkem, přišel jsem do kabiny a řekl, že za téhle situace nemůžu být dál kapitánem. Klademe důraz na disciplínu, bylo by proto špatné, abych něco hlásal a sám to neplnil. Na druhou stranu máme většinu tréninků po večerech, takže to zatím stíhám.

Jak se dá práce náměstka skloubit s vrcholovým sportem?
Je to dost náročné. Nemám moc času pro sebe, ten mi v podstatě nezbývá. Veškeré volno mi zabere rodina, práce a florbal.

Kandidoval jste s tím, že na radnici půjdete, nebo jste byl výsledkem voleb naopak překvapený?
Přál jsem si úspěch našeho politického hnutí, ale zisk tří mandátů nikdo nečekal. Osobně mě těší mé třetí místo, neboť jsem předpokládal, že mě dost lidí z kandidátky přeskočí.

Dosud jste pracoval v automobilce. Tam teď jistě skončíte.
Ano, jsem připravený skončit a politice se věnovat na plný úvazek. Práce ve Škodovce je mou první. Nastoupil jsem tam v roce 2004.
Z pozice náměstka budete mít na starost správu majetku města, životní prostředí a živnostenský úřad. Sport chybí. Nemrzí vás to, když k němu máte blízko?
Mé povinnosti vyplynuly z volebního výsledku. Takto jsme se dohodli. Jsou to zajímavé věci, kterým díky svému studiu rozumím. Ke sportu navíc můžu podávat podněty na zasedání.

Ekonomickým oborům rozumíte, protože jste je studoval.
Po maturitě jsem zamířil na vyšší odbornou školu. Toho nelituji, naučil jsem se tam hodně. Později jsem přešel na škodováckou vysokou školu, která tehdy sídlila v závodě. Když jsem ji ukončil, dodělal jsem si na Technické univerzitě v Liberci inženýra.

Boleslavský sport znáte velmi dobře „zevnitř“. Jak jej jako aktivní sportovec vidíte?
Pozitivně vidím, že se v Boleslavi hrají čtyři sporty na vrcholové úrovni. Fotbal, hokej, florbal a ženský basketbal. Je to vzor pro mládež, snad ji to ke sportu motivuje. Působí tam také množství dalších oddílů a kroužků. Pokud jde o florbal, tak největším problémem je nedostatek míst k tréninku. Jak se florbal v Mladé Boleslavi rozmohl, tak je problém najít pro všechny prostor v halách. Ve městě je kolem tisíce florbalistů. Jsou tam i další lidé, kteří se po práci seberou a jdou hrát. Náš tým řeší třeba živé přenosy. Televize nám nechce zápasy vysílat, protože kamery potřebují snímat proti divákům, a to ve sportovní hale není možné.

Lze to nějak zařídit?
Všechno je otázka peněz. Snad najdeme nějaké smysluplné východisko.

Dostanete se k nějakému sportu kromě florbalu i jako divák?
Rád se kouknu na cyklokros. Naposledy jsem byl na světovém poháru v Plzni. Jinak nejsem úplně divácký typ. Možná je to tím, že nemám moc volného času. Když už ho mám, rád jezdím na kole. Do přírody, všechno hezky vypustit z hlavy. To si strašně užívám.

Sezonu máte s týmem rozehranou slušně, přestože začátek nebyl ideální.
Po každém zápase si v kabině říkáme, jak nám to nejde, co musíme změnit a zlepšit. Přitom jsme druzí třetí. Je fakt, že někteří hráči nemají formu. Ale je moc důležité, že zápasy vyhráváme, i když ne velkým rozdílem. Posun jsme zaznamenali v tom, jakým způsobem v utkáních vítězíme. Když je potřeba, tak prostě zabereme. Vedeme o jednu branku, a přesto dokážeme zápas udržet ve svých rukách. To se nám v minulých sezonách nedařilo, proto je to velká změna. Doufejme, že tak vydržíme hrát i v play-off.

V Česku se v zisku titulu střídají Tatran Střešovice a Vítkovice. Má Billy Boy Mladá Boleslav šanci překvapit?
Tatran je silný dlouhodobě. Ve Vítkovicích si vychovávají generace odmala, na takový model chceme v Mladé Boleslavi přejít také. Vítkovice skončily druhé v letošním Poháru mistrů. Remizovaly s mistrem Švýcarska, porazily švédského šampiona. Je to zkrátka ohromný tým, se kterým dokáže Boleslav hrát. V play-off rozhodují detaily. V posledních letech jsme vždy vypadli s Vítkovicemi v semifinále, sérii rozhodovala disciplína hráčů. Myslím, že herně na tom hůř nejsme.

Dotahuje se náš florbal na ten špičkový severský? Můžeme se už vyrovnaně poměřovat s Finskem a Švédskem?
Za pár let budou mít velké problémy. Mají sice širokou členskou základnu, ale my už je dorůstáme. Letos je třeba u nás vidět, že Future s věkovým průměrem týmu pod dvacet let má největší množství nastřílených gólů. Florbal je u nás stále na vzestupu.

Přijde doba, kdy se budeme radovat z titulu mistrů světa?
Věřím tomu. Myslím, že to nebude v nejbližších letech, ale určitě někdy v budoucnu doroste úspěšná florbalová generace, které se podaří vyhrát takový turnaj.

JIŘÍ BOUŠKA
narodil se 30. ledna 1979
vystudoval dvě vysoké školy. Hovoří anglicky a německy, domluví se také rusky
hraje florbalovou extraligu za Billy Boy Mladá Boleslav. Je kapitánem týmu
stal se náměstkem boleslavského primátora
na starost má správu majetku města, životní prostředí a živnostenský úřad
„Mám jednu ženu a jedno dítě,“ odpovídá s úsměvem otec měsíčního syna

Autor: Štěpán Tomš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!