Stodolní. Život i bez alkoholu | E15.cz

Stodolní. Život i bez alkoholu

11. září 2009 • 21:07
Ostravská Stodolní je možná úplně jiná, než si mnoho lidí myslí. Alespoň tedy přes den.

Stačí se tak trochu pomaleji projít ve slunečném zářijovém dni po Stodolní a těch několika přilehlých uličkách. Potkáte spokojeně pokuřujícího levicového senátora v jedné ze zahrádek, kolem projede černý džíp jednoho z nejvlivnějších ostravských podnikatelů, do toho pár známých fotbalistů a samozřejmě herci. Člověka napadne, jestli toto vlastně není ono pravé centrum města, místo věčně vylidněného Masarykova náměstí a jeho okolí. Někdy to vypadá, že se jednoho krásného dne potkáme na Stodolní na kafi úplně všichni.
Thajky a rotopedy
„Chtěla jsem pohodlně dostupné místo, kde se dá pohodlně zaparkovat a které není někde na okraji,“ vysvětluje mladá inženýrka Marcela Szlauerová, proč si za místo svého podnikaní vybrala Škroupovu ulici, sousedící bezprostředně ze Stodolní. Po svém pobytu v Thajsku si usmyslela, že by se i Ostravanům mohly líbit thajské masáže. Do Ostravy si po složitých úředních formalitách přivezla dvě Thajky. S podnikáním začala tento měsíc. „Chutná mi tady pivo, chleba a moc se mi líbí v Ostravě obchodní domy,“ usmívá se thajská masérka jménem Thitinan, což prý znamená Spokojený život. Za zády ji visí veliký obraz Buddhy. „Kousek odsud jsem pracovala, takže pro mne nejde o velikou změnu. Přes den chodím do zdejších restauracích na menu, večer se pobavit a mám tady vlastně i zubaře,“ říká podnikatelka Szlauerová, jak je v mikrosvětě oblasti Stodolní spokojena.
A obdobně tady mluví všichni. Ve Stodolní sídlí advokáti, mediální agentury, oční klinika stejně jako holiči a kadeřníci, tatéři a nechybějí ani prodejna učebnic, hudebních nástrojů a myčka aut. A taky se tady sportuje. Spinnig Stodolní je už několik let hojně navštěvovaným zařízením. Ženy a muži na zdejších rotopedech šlapou jako o život. Hned pod nohama mají bar Stodola. „Pravda je, že lidi občas zarazí, že něco takového sídlí zrovna tato na Stodolní,“ směje se Adriana Balcarová, která v centru pracuje. Stálí klienti si zvykli. „Chodím sem cvičit po práci. Mám to tady kousek. Často si pak jdeme s přáteli ještě na Stodolní sednout,“ mluví o souznění provozoven na Stodolní klientka sportovního centra Jana Krhůtová. Hasiči a Ferarri
Podnikat v ostravské Stodolní a jejím okolí nenapadlo zdaleka jen dnešní generace. V osmdesátých letech devatenáctého století ustupují zdejší stodoly, po kterých je ulice pojmenována, zděným domům. A obchody se rozjíždějí ve velkém. Jak popisuje městský historik Martin Juřica ve studii zasvěcené právě Stodolní, na začátku dvacátého století je zde už hodně rušno. Jen obuvnických dílen jsou zde desítky, podobně jako řezníků. Uživí se i výrobci zrcadel a hned šestnáct pánských krejčích. A také šest porodních asistentek.
Kromě vykřičených podniků, kde se objevují speciální cedulky zakazující hostům plivat na zem, jsou v provozu i elegantnější domy. V hotelu Slavia se hosté s personálem domluvili všemi světovými jazyky včetně esperanta a k dispozici měli desítky titulů cizojazyčného tisku.
Aleš Ďurka z klubu Sherlock je šéfem sdružení provozovatelů místních klubů. Pochvaluje si, jak v posledních dvou letech rapidně přibylo na Stodolní cizinců ze všech koutů světa. A to individuálně nebo i po skupinách. Nadšení barmanů zde vzbudila nedávná světová olympiáda hasičů, která se konala v Ostravě. Tisíce hasičů z šestadvaceti zemí zodpovědně likvidovaly veškeré tekuté zásoby zdejších podniků celé noci. Jak dokáže být Stodolní pestrá, dosvědčuje i způsob, jakým se minulý měsíc otevírala kavárna Caffeteria. Při otvírání nechyběly celebrity typu Sámera Issy a do Stodolní se sjelo hned devětadvacet vozů značky Ferrari. „Když se chce někdo v Ostravě zviditelnit,“ volá napřed do Stodolní,“ popisuje Ďurka, jak to městě v této sféře chodí.
Kancelář své agentury Intershow má Jindřich Šimek hned na začátku Stodolní ulice u kavárny Černá hvězda. Někdejší sólista ostravského baletu a autor muzikálů na ledě, jakým byl například Mrazík, říká, že jde bezesporu o velmi dobrou adresu. „Když ukážu vizitku, lidi to hned rozveselí.“ Šimek přiznává, že práce na Stodolní má i svá úskalí. „Jako by tam někdy působil vír, nebo co. Člověk chce jít nalevo směrem domů a přitom jde napravo do lůna Stodolní,“ směje se Šimek. Podle Aleše Ďurky ovšem není na Stodolní krásná jenom samotná ulice. „Hlavně napište, jaké tady všude chodí krásné holky. To hned zapomenete i na špatný ostravský vzduch,“ loučí se Ďurka.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!