Štíhlá manažerka miluje jitrnice a pivo | E15.cz

Štíhlá manažerka miluje jitrnice a pivo

31. července 2010 • 13:18
Šéfka Masarykova okruhu Ivana Ulmanová odhaluje svých sedm radostí. Sbírku bot ukryla, za slabost pro jitrnice a pivo se nestydí.

Burácení silných strojů za okny neodmyslitelně patří k práci šéfky Automotodromu Brno Ivany Ulmanové. „Když jezdci hlučí, všechno je v pořádku. Horší je, když přestanou, to se něco stalo. Anebo je zrovna čas oběda,“ říká sedmačtyřicetiletá manažerka. A to je právě její chvilka. Jídlo patří k jejím sedmi radostem, se kterými se svěřuje čtenářům Sedmičky. Bývalá učitelka se svým potěšením věnuje hlavně po práci.

Rodina

Moje šestadvacetiletá dcera Zuzana studuje v Praze, předtím sedm let pracovala v týmu Karla Abrahama. Dvaadvacetiletý syn Jan studuje ekonomku a na okruhu pracuje jako traťový komisař. Jediný manžel nemá motosport v lásce, protože zbytku rodiny zabere většinu času. Členy rodiny jsou i králík Fernet, morče Griotka, kocour Ralf a kočka Evička. Když je mi nejhůř, rodina mi vždycky pomůže.

Jídlo

Moje láska k jídlu je dobře známá. Jím vše, nejraději českou kuchyni, třeba jitrnice a tlačenku. Miluji pivo a také červené víno. Po otci mám totiž dobré spalování a jako on nerada jím sladká hlavní jídla. Po něčem takovém si musím vždy dát ještě něco slaného. Ráda nemám jen držky, lečo a mořské plody. Zahraniční kuchyni jím střídmě, protože věřím, že bych výměnu střevních bakterií jen tak nepřežila. Doma vařím jen osvědčená jídla, na což ale v posledních letech nemám moc času.

Dějiny Egypta a Říma

O dějinách Egypta a Říma čtu jakoukoli literaturu a památky Říma jsem si i prošla. Nevím proč, ale do Egypta se bojím jet, snad kvůli bezpečnosti. U obou říší mě fascinuje kultura, která je natolik vzdálená, že na mě nedoléhají její negativa, vše je pěkné a zastřené tajemstvím. Z návštěv míst spjatých s historií si odvážím různé kameny a úlomky.

Sluneční brýle

Brýle nosím pořád, protože mi sluníčko nedělá dobře. Je to neřest, ve sbírce mám asi desatery. V loni na podzim jsem šla v Praze přes Pařížskou ulici k tehdejšímu ministrovi financí Eduardu Janotovi žádat o dotaci pro Grand Prix. Hned mě tam zaujaly jedny brýle. Řekla jsem si, že když dostanu dotaci na závod, brýle si nekoupím. Protože je ale mám doma, říkám jim Janotovy brýle. Mou vášní jsou i boty, v práci jich mám plné skříně. Kolik jsem za ně utratila, neví ani můj manžel, takže to neprozradím. V kvalitních botách každopádně můžu celý den běhat na podpatku a nejsem tolik zmožená.

Cestování

Když cestuji, tak si koupím průvodce a zezadu do něj zapisuji, co mě zaujme. Proto si pamatuji třeba to, že jsem v Syrakusách v roce 1985 kroutila hlavou nad tím, že prodávají balenou vodu v krabicích. Mým snem bylo procestovat Itálii, což se mi povedlo až po dokončení pedagogické fakulty. V atlase, který jsem si odnesla ze školy, jsem měla perfektně vypracovaný itinerář cesty přes Itálii až na Sicílii. Podařilo se mi ho tehdy dodržet. Navíc si doma v krabici schovávám všechny lístky a vstupenky, což jsou hezké vzpomínky. Dnes objíždím Velké ceny a díky přestupům na letištích jsem navštívila třeba krásné a chudé Portoriko nebo Nový Zéland. Tam mě na nejjižnějším cípu zarazilo, že kvůli silnému větru rostou stromy do pravého úhlu. Ráda se ale vracím do Česka, kde se mi nejvíce líbí jižní Morava, ačkoli pocházím z Prahy. Na rozdíl od jiných částí Česka jsou na jihu Moravy vesničky upravené a je vidět, že tu není bída.

Badminton

Je hrozně těžké najít sparing partnerku, která moc nemluví, je fyzicky zdatná a dobře hraje. Dnes chodím jednou týdne do haly s bývalou oštěpařkou. Líbí se mi, že se při badmintonu unavím a musím se celou hodinu soustředit, jinak nevyhraji. Moc si sice neodpočinu, ale na to bude čas v důchodu.

Černobílé filmy

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!