Srpnové noci lákají hvězdáře | E15.cz

Srpnové noci lákají hvězdáře

24. srpna 2010 • 10:16
Oči obracejí k setmělému nebi nejčastěji v srpnu. Hlavně kvůli letnímu počasí. Karlovarským pozorovatelům hvězdné oblohy nadešel jejich čas.

Na Sokolský vrch, do tuhnických lesů, ale nejraději úplně mimo město a jeho světelný smog. Amatérští astronomové z Karlových Varů mají srpen kvůli teplým a relativně dlouhým nocím rádi. Na začátku měsíce obdivovali nad severním obzorem polární záři, nyní hlavy zdvíhají kvůli slzám svatého Vavřince čili Perseidám nebo také lidově řečeno padajícím hvězdám. Meteorické roje kolem Země prolétají každý rok ve stejnou dobu a pozorovat je může kdokoli, navíc pouhým okem. Astronomické nadšence z Karlových Varů přesně taková pozorování lákají k nočním výletům nebo hodinám stráveným za potemnělým oknem.
„Doma mám stále při ruce Hvězdářskou ročenku s přehledy různých úkazů. Když vím, že na obloze něco uvidím, nařídím si budíka. Je to takový můj koníček, který sdílím i s dalšími kamarády,“ říká karlovarský důchodce Jiří Kučera, který kromě Perseid věnuje svou energii také pozorování přeletů mezinárodní vesmírné stanice ISS. Astronomie jej baví od klukovských let a společně se svými přáteli si vyměňuje textové zprávy o tom, co na obloze viděl. Má sice menší triedr, raději se však dívá na věci, které vidí i bez něj. A z pozorování si odnáší zážitky, na které pak ještě dlouho vzpomíná.

Revoluční záře

„Hodně jsem se těšil na Halleyovu kometu v roce 1985. Pamatuji si, že jsem ji viděl na Barborku, tedy čtvrtého prosince. Úplné zatmění slunce z jedenáctého srpna roku 1999 jsme zase vyrazili pozorovat na mnichovské letiště. Tam bylo totiž opravdu totální,“ popisuje svá amatérská pozorování Kučera. Tak trochu symbolický jev na obloze zažil sedmnáctého listopadu 1989. Ještě několik dní poté prý lemovala nebe fantastická polární záře.
„Pokud opravdu o něco stojím, vyrazím někam mimo centrum města. Chodím na Sokolský vrch nebo nad Tuhnice k hájence,“ prozrazuje Kučera. Místům méně zahlceným světelným smogem dává přednost také Jana Hellerová, šestadvacetiletá amatérská pozorovatelka, která z Karlových Varů utíká za pozorováním oblohy na Žluticko. „O hvězdy jsem se začala zajímat sama někdy v pubertě. Jsem romantik,“ směje se Hellerová, kterou kdysi nadchly knížky o astronomii. Když jednu z nich našla v zimě pod stromečkem, neváhala a okamžitě s ní vyběhla ven. Zima nezima. Nejvíc ji prý baví pozorovat souhvězdí. „Znám ta, která se na obloze drží déle. Rozhodně nepoznám všechna souhvězdí zvěrokruhu, ale mé poznatky mi stačí k tomu, abych překvapovala kamarády v noci u táboráku. Neznají je a já je tím bavím,“ říká vychovatelka, která se ve volném čase věnuje také focení.

Perseidy lidi zajímají

Srpen není jediným měsícem, který pozorovatelům odtajňuje jevy noční oblohy. Jeho výhodou ovšem jsou příznivé teploty v kombinaci s delší nocí. Z hlediska pozorování je nejméně vhodný červen a červenec, protože se pozdě stmívá a brzy svítá. Perseidy, které v těchto dnech brázdí zemskou atmosféru, lákají na karlovarskou hvězdárnu zástupy lidí. „Spousta lidí si myslí, že u nás uvidí letící proud. Tak to ale není. Hvězdárna jim nabídne standardní pozorování oblohy, pokud budou mít štěstí, uvidí i roj,“ upozorňuje Miroslav Spurný, ředitel karlovarské hvězdárny. Podle něj se v nadcházejících měsících a letech mohou lidé těšit na několik vzácných úkazů. „Čeká nás tranzit Venuše přes sluneční disk, který nastane 6. června 2012. Lidé jej mohli vidět už v roce 2004. My jej pojedeme pozorovat do Japonska,“ těší se Spurný.
Vzácné jevy na noční obloze však lidé uvidí i dřív. Během letošního podzimu ozdobí nebe Hartleyova kometa, označená jako 1003P. Vrací se každých šest a půl roku. Od Země ji bude dělit pouhých osmnáct milionů kilometrů a nejlépe viditelná bude v říjnu a listopadu. Radost z ní budou mít také karlovarští pozorovatelé. Viditelná bude pouhým okem a podle Spurného bude připomínat mlhový obláček.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!