Splnili si sen a uplácali dům | E15.cz

Splnili si sen a uplácali dům

Mají dům jako Flinstoneovi. Jejich novostavba z hlíny a slámy je v Přerově raritou.

Chtěl žít v souladu s přírodou, a tak pro svou rodinu „poslepoval“ netradiční dům. Libor Pokorný z Přerova vytvořil rodinné sídlo, které připomíná vlaštovčí hnízdo nebo chýši z historického filmu. „Na Přerovsku je to vůbec první novostavba z hlíny a slámy, kterou jsme povolili,“ říká Jarmila Havlíčková ze stavebního úřadu města.

Pokorný vybíral záměrně takový pozemek, kde bude dostatek kvalitní hlíny. Nakonec zvítězil ten u lomu Žernavá. „Když jsme udělali základy, zůstaly tu kubíky kvalitní jílovité hlíny, kterou by bylo hřích odvézt na skládku. Od zemědělců jsem koupil slámu a pustil se do práce,“ konstatuje Pokorný.

Stavba trvala od jara do podzimu a po celou dobu lidé nakukovali přes plot s údivem, co za podivnou budovu tam vzniká. Přízemní dům vyrostl na kvalitních základech, na nichž stojí dřevěná konstrukce se střechou. To, co vyplnilo „kostru“ stavení, bralo přihlížejícím postupně dech. „Naskládali jsme na sebe balíky slámy. Pak jsme hlínu promíchali s kousky slámy a dlaněmi jsme tuto hmotu plácali na balíky. Někde ještě trčí sláma, a to je vlastně účel,“ podotýká Petr Ballak, který se stavbou rodině pomáhal.

Památka na stavbaře

Jestliže u jiných domů zedníci dolaďují každý milimetr, tady se „nemalovali“ ani s několikacentimetrovým odskokem. Majitel si totiž nepřál, aby stavení působilo uhlazeně. Přímo před očima tak má denně otisky prstů i dlaní jeho kamarádů - a to nejen z venku, ale i zevnitř. V hliněném interiéru je navíc téměř všechno ze starých staveb. Třeba stěna oddělující koupelnu od kuchyně je z použitých cihel. Také trámy už jeden krov držely. A rozhodně to není proto, že by obyvatelé domu neměli peníze.

„Nechceme ničit přírodu, proto jsme hledali alternativu – a hliněný dům splňuje naše představy. Věříme, že tato přirozená stavba bude i pro naše děti zdravým prostředím,“ vysvětluje přítelkyně Libora Pokorného Pavla Vybíralová.

Dům z cihel, tvárnic nebo ytongů – to není nic pro srdce trampa a milovníka přírody. A tím čtyřicetiletý Libor Pokorný z Přerova bezesporu je. Stavení, které si za tři měsíce uhnětl ze směsi hlíny a slámy, má pro něj neodolatelné kouzlo. Už od léta se nemohl dočkat, až se tady s ženou a dětmi ráno společně poprvé probudí.

Poslední říjnový víkend se mu sen splnil. Když ráno s rodinou vstali, mohli se ze své „Hliněnky“ dívat přímo do ovocného sadu, pod okny jim běhaly ovce a mečely kozy. Pro rodinu, která se ještě před týdnem tísnila v přerovském paneláku, to bylo něco úžasného.

„Teď bydlíme jen zhruba dva kilometry od našeho bydliště – a přitom na polosamotě v Přerově, ke které vede jen polní cesta,“ konstatuje přítelkyně Libora Pokorného Pavla Vybíralová. Stěny jejich nového domu jsou ještě vlhké a teprve pomalu vysychají. Místa, ve kterých vlivem tepla vznikly trhliny, čeká postupem času zacelení.

„Rozhodně ale nebudeme dům zvenku nebo zevnitř líčit třeba nabílo, jak si někteří lidé myslí. Chceme mít všechno přirozené – tak jako naši předci. Nevadí nám, že jsou stěny hrbolaté, nemáme v plánu sem věšet třeba obrázky,“ říká Pokorný.

Počítá i s tím, že časem se může hliněná fasáda trochu rozpustit – zvlášť ve spodních partiích, které střecha neochrání. Ale ani v tom nevidí problém. Prostě vezme ze svého pozemku hrsti hlíny a chybějící část „doplácá“.

Přírodní styl života

Ve stavení bydlí se svými rodiči i dvouletá dcera Anna a půlroční syn Jiří. Nemusejí se ale bát, že by pro ně nadcházející zima byla krušná. I když jejich dům vypadá téměř jako pravěké sídlo rodiny Flinstoneových, nechybí v něm důležité vymoženosti jednadvacátého století – teplá voda, elektřina, topení. Nikdo ale nemůže čekat, že by na hliněných stěnách visely například radiátory nebo přímotopy. I v tomto případě Pokorný přišel s důmyslným nápadem, jak dům příjemně vyhřát.

„Máme tady kamna a v těch budeme topit dřevem. Jedna z vnitřních hliněných stěn má v sobě trubky, v nichž je horká voda. Ta sálá teplo do místnosti,“ vysvětluje Pokorný. Zateplené budou tímto způsobem i dvě hliněné lavice v dětském pokoji, které by svým vzezřením obstály i v pravěku.

Pětaosmdesát metrů čtverečních velký dům stál přibližně milion korun. „Zhruba polovina částky padla na základy a na střechu. Balíky slámy jsem koupil ze zemědělského družstva v Rokytnici za deset tisíc korun, hlínu jsem měl zadarmo. Dalších pět set tisíc korun „padlo“ na takové záležitosti jako koupelna, kuchyň, elektřina, podlahy a podobně,“ netají se Pokorný.

Někteří přátelé majitelů domu byli při kolaudaci rozpačití, jiní nešetřili chválou. „Je to krok správným směrem. Vždyť naši prapředci stavěli svá obydlí podobně,“ říká například rodinný kamarád Martin Kolařík.

Další známý Josef Trubač zase stavbu hodnotí jako průkopnickou na Přerovsku a je zvědavý, jestli se najdou další lidé, kteří zatouží po podobném domě.

„Hliněnku“ pro Sedmičku ohodnotil i přerovský architekt Jan Horký. Předeslal, že na Přerovsku jde opravdu o ojedinělou stavbu. „Dá se ovšem říct, že u nás na Hané jsou historicky vzato hliněné domy běžné. Vždyť co jiného jsou klasické vepřovice?“ podotýká architekt Horký.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!