Sníh a led nemají šanci. Na silnice vyrážejí oranžoví ostravští cestáři | E15.cz

Sníh a led nemají šanci. Na silnice vyrážejí oranžoví ostravští cestáři

Jiří Tomíček

Sníh, břečka, ledovka. Cestáři v Ostravě bojují rok co rok s nástrahy zimy. Starají se o to, aby řidiči mohli jet tam, kam chtějí a ne tam, kam chce auto.

Patnáct oranžových sypačů stojí zaparkovaných v hangáru a připravených kdykoliv vyrazit do ostravských ulic. Nepřetržitě, ve dne, v noci. Předpověď počasí je ale příznivá. Sněžit nemá, naopak, meteorologové hlásí oblevu, a tak se cestáři Ostravských komunikací věnují pravidelné údržbě aut. Klidná směna se měni v napínavou ve chvíli, kdy se z nebe začnou snášet sněhové vločky. Když sněží, telefony se netrhnou. Pochvaly se však cestáři nedočkají. „Lidé si jen stěžují a nadávají nám. Jednou jsem ve sluchátku slyšel ‚Chcípni i s celou rodinou.‘ To nebylo zrovna příjemné,“ říká sedmapadesátiletý výrobní náměstek Antonín Bína.
Takové hovory jsou ale výjimečné. „Lidi si často myslí, že máme na starosti i místní cesty, ale o ty se starají jednotlivé obvody. My se staráme o silnice první a druhé třídy, státní a krajské silnice,“ dodává Bína. Jsou i tací, kteří by si přáli ostravské cestáře před svým domem i mimo Ostravu. „Onehdy nám volala paní z Orlové, když už k nim konečně přijedeme,“ směje se vedoucí zimní údržby Pavel Król.
Narážky přátel a rodiny na to, že cestáři zase zaspali nebo že je překvapil v zimě sníh, už nevnímá. Se sněhem bojuje už patnáct zim. „Akorát přítelkyně mi říká, že když začne sněžit, tak pořád stojím u okna a koukám ven,“ směje se Bína. „Ale opravdu když přijde sníh, tak toho moc nenaspíme. Venku máme pak všechna vozidla, každý řidič má svůj program, své cesty, které musí projet,“ přibližuje Bína, jehož kancelář zdobí výstavka porcelánových figurek. Jedna nosí citát: „Pi málo, aby si mohl piť dlho.“

Proti maléru jsou cestáři pojištění

Jakmile je na cestě více sněhu, začínají být řidiči nervózní. „Lidé si myslí, že když začne sněžit, tak to za hodinu uklidíme. To je ale nemožné. Když jen solíme, můžeme jet poměrně rychle. Ale zkuste se hnát po zaváté silnici se spuštěným pluhem. To prostě nejde. Můžeme jet maximálně třicítkou,“ vysvětluje Król.
Hromady sněhu musí z cesty na krajnici, a tak se stane, že sníh přistane i tam, kde by neměl. „Sem tam obhodíme něčí barák. Ale proti takovým škodám jsme pojištění. Když nám lidé pošlou spolu s dokumentací fakturu, tak své peníze dostanou,“ říká Bína.
Když se potká síla odhrnovacího auta s nekvalitní silnicí, vznikne z toho často díra, v níž se dá nepříjemně poškodit auto. A někteří lidé toho dokáží zneužít. „Přišel k nám pán, že si na výtlukách zničil litá kola. Seděli jsme tady s ním i s našim právníkem a požádali jsme ho, ať tedy ta kola přinese ukázat. Už se neukázal,“ vzpomíná Bína.

Polohu aut prozradí monitory

Odjíždějící a přijíždějící vozy z dispečinku pozorně sleduje třiapadesátiletý Jiří Mynařík. Místnosti vévodí čtyři obrovské obrazovky, které v době úklidu sněhu ukazují přesnou pozici odklízecích vozů. Pravou zeď lemuje dlouhá řada mobilních telefonů, každý označený. „Když je sněhová kalamita, jsou všechny pryč. Mají je řidiči v autech. Musíme být neustále ve spojení. Nikdy nevíme, co se může stát a musíme být připraveni,“ říká dispečer Mynařík.
V hangáru, který s dispečinkem sousedí, je k výjezdu připravených všech patnáct sypačů. „Letošní zima začala už 25. listopadu, takový zápřah nepamatujeme. Každou oblevu vítáme s úlevou,“ povzdechl si třiatřicetiletý cestář Michal Peroutka.
Během svých cest se setkává s nadávajícími lidmi. Nijak si to ale nebere. „Když se mně někdo ptá, co děláme, že jsou cesty neodklizené, říkám jim, že hrajeme karty, popíjíme a pak jdeme teprve odklízet. Dělám si samozřejmě legraci, ale na hloupou otázku patří stejná odpověď,“ vtipkuje Peroutka.
A přitom to je podle náměstka Bíny často vina samotných řidičů, že se cestáři nemohou rychle dostat tam, kam by měli. „Můžeme řidičům vysvětlovat do nekonečna, že nemají vyjíždět, když to není bezpodmínečně nutné. A stejně je to zbytečné. Velmi často stojíme jenom proto, že řidič nezvládne auto a zablokuje cestu,“ připomíná Bína. Sedmihodinová směna s ostravským cestáři končí. Při cestě domů si pozorně všímám, zda jsou cesty uklizené. Když potkávám oranžový sypač, který pouští na cestu sůl, v uších mi zní slova vedoucího zimní údržby Króla: Když si navzájem vyjdeme vstříc, bude se nám pracovat mnohem lépe. A řidičům se bude v zimě lépe a bezpečněji jezdit.“

Autor: Jiří Tomíček
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!