Slavný Harbour Bridge v Sydney je z poldovácké oceli | E15.cz

Slavný Harbour Bridge v Sydney je z poldovácké oceli

Fejtková Veronika

Maloměsto? Možná. Přesto Kladno zanechalo ve světě stopy. Hlavně díky hokejistům a poldovce

Jednou z legend, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat, je hokejista Jaroslav Jiřík. Začínal na kladenském zimním stadionu, kde v roce 1959 poprvé slavil titul mistra ligy. V roce 1961 přestoupil do Brna a o osm let později do klubu NHL St. Louis Blues. Jiřík se stal senzací československého hokeje.

Jako první hráč z východní Evropy dostal oficiálně možnost představit se v této soutěži a byl zároveň prvním hokejistou v NHL, který kdy oblékl kladenský dres s Poldinkou na hrudi. První zápas v NHL odehrál proti Chicagu. Psal pravidelný sloupek do Československého sportu, kde se jednou zmínil i o svých prvních pocitech ze hry v zámoří. „Z naší ligy i reprezentace jsem byl zvyklý úřadovat před brankou soupeře. Tady? Těch ran, co jsem schytal! Obránci tenhle herní způsob nemají rádi a brankáři si taky sem tam praští.“

Ještě úspěšnější v NHL než Jiřík byl kladenský rodák Michal Pivoňka. Mistr světa z roku 1985 emigroval krátce po šampionátu do Ameriky. Tam hrál za klub Washington Capitals až do roku 1999.

Pravděpodobně nejslavnějším mužem z tohoto hokejového trojlístku je však Jaromír Jágr. Momentálně hraje za klub Avangard Omsk v Kontinentální hokejové lize. V minulosti působil v NHL. Jako první kladenský sportovec zhruba před čtrnácti dny přijal z rukou prezidenta republiky medaili Za zásluhy.

Nejen hokej

„Řekl mi, že si vyznamenání moc váží, ale že nechápe, proč má být oceněný za něco, co dělá rád,“ podotkla k tomu jeho matka Anna Jágrová.

Kladno se ve světě neproslavilo jen díky šikovným hokejistům. Málokomu z místních obyvatel něco řekne jméno Luděk Pešek.

Tento malíř se narodil v roce 1919 v Kladně, kde strávil první tři roky svého života. Poté se i s rodiči přestěhoval do Ostravy. Už jako malý kluk toužil cestovat do vzdálených a cizokrajných míst. Jeho neuvěřitelně bujná fantazie se odrazila i v malířské tvorbě. „Maloval vesmír. Jeho obrazy vznikaly, aniž by nějak kopíroval fotografie. Díky svému talentu začal po čase spolupracovat i s NASA,“ řekl ředitel

Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeněk Kuchyňka. Některé Peškovy práce má muzeum ve svých sbírkách.

„Dva obrazy nám darovala jeho sestra, ale nevystavujeme je,“ doplnil Kuchyňka. Po sovětské okupaci v roce 1968 Pešek odešel i s manželkou do Švýcarska, kde v roce 1999 zemřel.

Ve výčtu osobností, které své stopy otiskly ve světě, nesmí chybět asi nejslavnější kladenský rodák Antonín Čermák – zastřelený starosta Chicaga ze 30. let minulého století. Narodil se v Kladně v květnu roku 1873 ve čtvrti, kde byly ulice místo jmény označeny římskými číslicemi – stejně jako třeba v New Yorku. „Jako by už toto předznamenalo Čermákův další osud,“ říká Kuchyňka.

Do Chicaga se Čermák odstěhoval i s rodiči po krachu na vídeňské burze. Z dělnických poměrů se postupně vypracoval až k politice. Kariéru završil v dubnu 1931, kdy byl zvolený starostou Chicaga.

Na podzim roku 1932, po úspěchu F. D. Roosevelta v prezidentských volbách, odjel Čermák do Miami, aby s ním projednal pracovní záležitosti. Na vůz, v němž jel Roosevelt 15. února večer, vystřelil italský emigrant Giuseppe Zangara. Střely však zasáhly vedle stojícího Čermáka, který svým zraněním nakonec podlehl. „Kladno uctilo Čermákovu památku odhalením pamětní desky na jeho rodném domě. V den, kdy zemřel, se sešlo i zastupitelstvo města. O úctě k Čermákovi mimo jiné také svědčí fakt, že se na jeho počest 22. ulice v Chicagu dodnes jmenuje Cermak Street,“ říká Kuchyňka.

Do povědomí zahraničí se Kladno dostalo i kvůli průmyslu. Původní společnost Poldi založil Carl Wittgenstein v roce 1889. Mnoho jejích tehdejších ocelí se proslavilo po světě. Ocel z Poldovky použili dělníci například na konstrukci automobilu Blitzen Benz, který se v roce 1909 zasloužil o nový rychlostní světový rekord. Druhým příkladem pak může být i známý gigantický Harbour Bridge v Sydney. I na jeho výstavbu padly tuny materiálu z kladenské ocelárny.

Dnešní Poldi Hütte má svou mateřskou společnost v Německu. Se svým ocelovým sortimentem se proto orientuje zejména na německý trh. „Zákazníky však máme po celém světě. Své výrobky firma vyváží do Evropy, Asie, Austrálie, Afriky, Severní i Jižní Ameriky,“ upozornila vedoucí oddělení marketingu Marie Drvotová.

Zdravotnický materiál, zejména pak polohovatelná lůžka, do světa vyváží i v Kladně sídlící firma Linet. Naposledy letos uspěla se zakázkou 42 milionů korun ve španělském Murcie.

Autor: Fejtková Veronika
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!