Škrovád, Cotkytle nebo Leština? Žádné nadávky, ale názvy obcí | E15.cz

Škrovád, Cotkytle nebo Leština? Žádné nadávky, ale názvy obcí

Divnopis, tedy neobvyklé názvy měst a obcí, je v Pardubickém kraji bohatý. Jména vesnic jsou oknem do minulosti.

Když staří Češi vymýšleli pro svá sídla jména, svět byl jiný a hlavně, bylo to velmi dávno. Na území dnešního Pardubického kraje byly stále ještě pralesy s divou zvěří, na obloze plachtili orli a lidé se živili, jak nejlépe dovedli, třeba i loupežnictvím.

To vše se odráží v názvech vesnic a osad, které někomu zní možná poněkud divně. Na mapě Pardubického kraje jsou třeba Cotkytle, Voděrady, VoděraŠkudly, Třibřichy a mnoho dalších. Vesnice, které lze zařadit do takzvaného divnopisu, i když mají podivné názvy, se ale nijak zásadně neliší od ostatních, stejně jako jejich obyvatelé. A s názvy svého domova nemají problém. Naopak, hodně z nich je hrdých na to, kde žijí.

Je potřeba si také uvědomit, že mnohé názvy „divnopisných“ obcí na území současného Pardubického kraje byly ve staročeštině neutrální nebo měly dokonce jiný význam než dnes a nikdo se nad nimi nepozastavoval. Zkrátka, časy se mění. Lidé za dlouhá staletí také jména zkomolili. I to se do současného vnímání názvů některých vesnic promítá.

Každý se pozastaví

Příkladem úsměvných či kuriózních jmen v Pardubickém kraji je třeba vesnice na Orlickoústecku s podivným jménem Cotkytle. A že by obyvatelé cítili nějaký pocit méněcennosti či pohrdání? Tak to ani náhodou. „Nelze spolehlivě říci, z čeho název naší vesnice vznikl. Každopádně je to jméno velmi neobvyklé. Když kdekoli řeknu, odkud jsem, tak se lidé s podivem zeptají: Jak že se ta vesnice jmenuje? To svědčí o tom, že název je skutečně specifi cký,“ říká starosta Cotkytle Prokop Holý.

Jak tak neobvyklé jméno vzniklo, je pro spoustu lidí záhada. „Ve slově Cotkytle není totiž nic, co by mělo v češtině nějaký význam, a to některým lidem nejde na rozum. Nepotkal jsem člověka, který by se nad jménem naší vesnice nepozastavil. Nám to ale divné nepřipadá. Nesetkal jsem se s tím, že by se nám kvůli tomu posmívali. Spíše to vyvolává u lidí zájem,“ líčí Holý.

Obyvatelé obcí s úsměvnými názvy jsou dokonce hrdí na to, kde žijí. Výjimkou nejsou ani lidé z malé vesnice Třibřichy na Chrudimsku. A to i přesto, že takový název si o kanonádu z řad různých vtipálků doslova říká.

„Pochopitelně, že jsem hrdý na to, kde žiju. Reakce na to, odkud jsem, jsou vesměs pozitivní. Nepamatuji se, že by někdo chtěl název vesnice změnit. Je to takové pěkné české jméno,“ řekl starosta vesnice Třibřichy Jaromil Mádlo.

Také Rváčov, část obce Vysočina na Chrudimsku, patří právem do seznamu divných jmen v Pardubickém kraji. „Nikdy jsem se nad jménem Rváčov nepozastavovala, připadá mi normální. Rváčov je navíc díky fotbalu docela slavný. Nanejvýš jsem se setkala s tím, že někdo ho nedokázal na poprvé říci. Ale jinak nic mimořádného,“ uvedla Iveta Tichá ze Rváčova.

Pardubicko, Chrudimsko a Orlickoústecko jsou v Pardubickém kraji z hlediska divnopisu nejzajímavějšími regiony. Lze tam najít Řestoky, Řetovou, Řetůvku, zmíněné Cotkytle, Příkrákov, Koloděje jako část Sezemic, Čeperku, Nasavrky a další neobvyklá jména vesnic.

Podle historiků je to hlavně z toho důvodu, že se jedná o staré sídelní regiony a zmíněná jména pochází většinou ze staročeštiny. Na Orlickoústecku je navíc v místopisných jménech také patrný vliv němčiny, což souvisí s německou kolonizací.

Velká věda

Původ některých názvů vesnic lze vysvětlit poměrně snadno, ale nad jinými vedou badatelé nekonečné spory. Vědní obor, který se tím zabývá, se jmenuje toponomastika a mnoho současných odborníků čerpá z děl filologů a historiků Jana Svobody, Antonína Profouse a Vladimíra Šmilauera.

Vesnice s podivnými jmény lze podle původu jejich jména rozdělit do celé řady skupin. Podle autora publikace Místní jména v Čechách Antonína Profouse, který se v minulém století zabýval českým místopisem, jsou významnou skupinou obce, jež získaly název po zaměstnání svých dávných obyvatel.

Například Vinary, Svinná nebo Svinčany. Jak je patrné, tak první příklad je odvozen od pěstování vína a v dalších dvou se objevuje základ „svině“, tedy, že lidé se tam zabývali chovem vepřů.

Nebo třeba takové Voděrady, které leží v kopcovité krajině Orlickoústecka. Původ tohoto názvu jazykovědci a historikové spatřují v povinnosti středověkých obyvatel obce upravovat či řídit vodní tok.

Slavné Rybitví

Podobné je to i v případě Rybitví, starobylé vesnice, která je součástí Pardubic. „Dřívější označení pro Rybitví bylo Rybitew, což má základ ve staročeštině a znamená to „rybář“. Původně to zřejmě byla vesnice na břehu některého z labských ramen,“ řekl historik František Musil, který se dlouhá léta věnuje dějinám východních Čech.

Jiná skupina místních jmen má původ ve specifi ckých fyzických vlastnostech dávných obyvatel. Sem by mohly patřit třeba Škudly, které jsou dnes součástí Přelouče a nebo Třibřichy na Chrudimsku. Podle Profouse je jméno Třibřichy odvozené od rodiny, které ves patřila. Tedy od rodiny Třibřichovy. Jiní jazykovědci se ale kloní k názoru, že jméno má původ v přezdívce obyvatel.

Častá jsou i jména, která souvisela s přírodou či přírodními podmínkami v místech, kde obce vznikaly. Tak třeba název Hylváty, část města Ústí nad Orlicí, jazykovědci vysvětlují tak, že ves vznikla v mokřinách. V němčině totiž existovala slova „hulwe“, „hülwe“, „hulbe“, „hülbe“, což znamenalo kaluž či zamokřený terén.

„Na význam místopisných jmen lze pohlížet z mnoha hledisek. Nejčastěji jsou v názvu zachycené přírodní podmínky. V některých jménech je možné najít i nějaký vztah k řekám, potokům nebo rybníkům,“ říká historik František Musil. Příkladem je město Ústí nad Orlicí nebo i vesnice podél řeky Chrudimky s podobnými názvy Kamenice nebo Kameničky.

„Kamenice, to byl původní název řeky Chrudimky a souvisí to s kamenným dnem. Je to příklad přenášení názvů řek na obce. I název Čermná, tedy obec na Lanškrounsku, souvisí s říčkou a odvozuje se od slova červený, ve staročeštině „čermný“. Hornina v korytě říčky zabarvovala řeku do červena,“ vysvětluje František Musil.

Filolog a historik Vladimír Šmilauer, který napsal knihu Osídlení Čech ve světle místních jmen, uvádí, že k nejstarším patří skupina obcí, které mají v názvu „ves“ nebo „jedy“, jako jsou třeba Srnojedy kousek od Pardubic a Vestec v Chrudimi.

Od Němců

Pozdější jsou názvy související s německou kolonizací ve třináctém a čtrnáctém století, tedy jména odvozená od takzvaných lokátorů, která byla v první formě německá a pak se počeššovala. V Pardubickém kraji se vyskytují hlavně na Orlickoústecku. Podnikatel, který v době kolonizace vesnici založil, ji pojmenoval svým křestním jménem.

„Tehdy se totiž příjmení ještě nevyskytovala. Příkladem jsou ve východních Čechách různé vesnice stejných názvů jako Petersdorf nebo Waltersdorf, tedy v počeštěné podobě Petrovice či Valteřice,“ říká historik Musil.

Jedním z nejzajímavějších jmen v kraji jsou již zmíněné Cotkytle. Na původ tohoto názvu se názory jazykovědců různí. Podle jedné verze je to jméno německého původu, které patří do skupiny takzvaných jmen výstražných. Má jít o zkomoleninu německého „zucke“ a „kittel“, tedy ve volném překladu „strhni halenu“ nebo „strhni kabát“. Tuto teorii podporuje i středověký název vsi „Zockitel“.

„Mohlo to být určité varování pro pocestné, že se v těch místech krade,“ uvedl František Musil. Tento výklad ale místní neradi slyší a kloní se spíše k verzi, že název vychází ze starého označení pro druh javoru, který tam rostl.

VÝZNAM JMEN NĚKTERÝCH OBCÍ

Cotkytle (Orlickoústecko)

• Jméno spíše hanlivé, která pochází od obyvatel sousedních vesnic. Jedna z mnoha verzí je, že Cotkytle lze volně přeložit jako „stáhni kabát“, což mělo varovat pocestné před místem, kde se kradlo.

Třibřichy (Chrudimsko)

• Název vsi Třibřichy je podle jedné teorie odvozený od přezdívky dávných obyvatel.

Nasavrky (Chrudimsko)

• Podle jedné teorie je to zkomolenina německého slovního spojení Nasse Aue Berg nebo Werk, což lze přeložit dohromady jako „Důl u mokré nivy“.

Řetová, Řetůvka (Orlickoústecko)

• Jedna z verzí je ta, že název pochází z jihoslovanského výrazu „rit“, „ritka“, tedy „vrch“, „vršek“ či „holý vrch“ nebo „svah“.

Škudly (část Přelouče)

• Pravděpodobně od slova škudlit, tedy šetřit.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!