Školní jídelny vaří jako za minulé éry. Dětem to ale chutná | E15.cz

Školní jídelny vaří jako za minulé éry. Dětem to ale chutná

Zuzana Banasiková

V mnohých školních jídelnách dostávají děti totéž, co před třiceti lety. Víc než na normách ale záleží na invenci kuchařů.

Školní jídelny. Mnozí na ně vzpomínají s nostalgií, jiní s lehkým znechucením. Jisté však je, že stravování se ve většině z nich ani po revoluci nezměnilo. Na jídelníčcích stále vedou takzvané univerzální hnědé omáčky nebo čočka na kyselo. Tedy jídla, o kterých mohou hovořit i pamětníci.

„Naše děti jí v podstatě to stejné, co jsme jídávali my,“ říká třiačtyřicetiletý Radovan Mrazík z Břeclavi. „Na jídelníčku byly tehdy klasické hnědé omáčky, samozřejmě rajská a krupice,“ vzpomíná.

UHO znají i za hranicemi

Před vstupem Česka do Evropské Unie označily noviny Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung univerzální hnědou omáčku za nejdůležitější součást české kuchyně. Podle tvrzení německého listu se vyráběla v socialistické éře ve státních chemičkách a dopravovala se do všech gastronomických zařízení.

Záhadou podle listu zůstává, proč i po pádu komunismu pokračuje ve výrobě univerzální hnědé omáčky i privátní sektor, kterému se podařilo zachovat její typicky nezaměnitelnou chuť.

Strávníci si zvykli

Rodiče a děti jsou však s nabídkou jídelen vesměs spokojeni. „Myslím si, že je to v pořádku,“ míní Radovan Mrazík. Na půl století trvající neměnný styl jsou rodiče zvyklí, řada matek navíc podobná jídla sama vaří.

Podle odborné výživové poradkyně Kateřiny Heczkové jsou normy pro školní stravování zastaralé. „Od roku 1957 se nijak nezměnily. Konkrétní skladba jídelníčku ale ve skutečnosti záleží na vedoucích jídelen,“ vysvětlila Heczková.

„Nedá se proto zobecnit, že by jídlo bylo všude špatné nebo naopak vynikající. Odborníci, kteří by se ale zabývali přímo skladbou školního jídelníčku, ale v podstatě neexistují,“ dodala Heczková.
Se skladbou školního jídelníčku svých dětí není spokojen ani Michal Novotný z Hodonína. „Jsme s manželkou vegetariáni a nechceme, aby naše děti jedly maso. Celková skladba jídelníčku je špatná, připadá mi, že se ve školní jídelně za posledních padesát let nic nezměnilo,“ posteskl si Novotný.

Víc jídel to nezachrání

Zastaralé normy a nedostatky v zavádění trendů zdravé výživy nahrazuje většina jídelen alespoň tím, že dávají dětem možnost vybrat si z několika jídel.

Například v jídelně hodonínské základní školy Očovská mají ve čtvrtek 10. září na jídelníčku uzenou polévku s kroupami. Jako hlavní jídlo si mohou děti vybrat buď bramborový knedlík plněný uzeným masem se zelím, nebo vepřový plátek na žampionech s rýží a zeleninovým salátem. V pátek se vaří čočka na kyselo či vepřové maso po myslivecku.

Kyjovská dietoložka Magdalena Kuzníková je však přesvědčená, že výběr z více jídel není zrovna výhra. „Děti si vyberou podle svých chuťových preferencí a ne podle toho, co je zdravé a nutričně přínosné. Záleží samozřejmě na tom, jaké mají stravovací návyky z domu,“ míní Kuzníková. „Většina dětí ale obědy vůbec nejí nebo sní jenom část a zelenině se všeobecně vyhýbají,“ doplnila dietoložka.

Děti si vybraly smažák

Podle vedoucí školní jídelny Ireny Svačinové z břeclavské základní školy Slovácká mají děti nejraději omáčky a sladká jídla. „Mezi nejoblíbenější jídla patří také krupičná kaše a špagety,“ popsala Svačinová.
Souhlasí s ní i hospodářka ze základní školy Jana Noháče v Břeclavi Jaroslava Ruferová. „Dělali jsme dokonce anketu. Zvítězil smažák s hranolky a tatarkou, palačinky, omáčky a špagety,“ vyjmenovala.

Podle výzkumu FoodLife.cz, který se zaměřil právě na české špagetové recepty, je jen malá část z nich opravdu kvalitních. Skutečné italské boloňské špagety zcela jednoznačně zastínily jejich levné kečupové varianty s kouskem bezejmenného nastrouhaného tvrdého sýra.

Autor: Zuzana Banasiková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!