Silák Tkadlčík se nepere. Radši tvrdě trénuje a cpe se jako Otesánek | E15.cz

Silák Tkadlčík se nepere. Radši tvrdě trénuje a cpe se jako Otesánek

Přerovský silový trojbojař Jiří Tkadlčík má páru za tři. A chystá se ji poměřit s celým světem.

Kulturisti jsou proti nim tak trochu slečinky. Siloví trojbojaři nechodí do posilovny proto, aby se pak předváděli v plavkách se svými svaly. Tihle borci zvedají železo, aby měli strašlivou sílu. Takovou, jakou má Jiří Tkadlčík. Však ji taky přerovský mladík brzy změří s konkurenty na mistrovství světa. A hodlá vyhrát.

Silový trojboj, známý také jako powerlifting, je sport složený ze tří disciplín prováděných s velkou činkou. Dřep, benčpres a mrtvý tah mají co nejvíce prověřit sílu celého těla. U každé z disciplín má závodník tři možnosti na to, aby uzvedl co nejvyšší váhu a počítá se nejlepší pokus. Kdo nazvedá nejvíc, vítězí. Pravidla jsou jednoduchá. To cesta jednadvacetiletého Jiřího Tkadlčíka mezi juniorskou powerlifterskou elitu byla o poznání komplikovanější.

Chtěl být kulturista

Do posilovny přišel poprvé v patnácti letech a zalíbilo se mu tam. „V tom věku chce snad každý kluk mít pořádné svaly. A mě to začalo táhnout ke kulturistice,“ vzpomíná Tkadlčík. Jenže nebylo to ono. Zjistil, že na postavu kulturisty nemá potřebnou genetickou výbavu. „Dlouhé ruce se špatně obalují a víc než svaly mi rostla síla,“ vypráví mladík. A tak bylo rozhodnuto.

Hned při prvním startu na mistrovství republiky získal medaili a všiml si jej mistr světa Dan Dvořák. „Povídali jsme si a líbilo se mi, že je disciplinovaný. Má výbornou životosprávu a velkou budoucnost,“ chválí Dvořák Tkadlčíka, kterého přizval do veleúspěšného klubu Metal Power Czech Team.

Trénink přerovského siláka se tak ještě zkvalitnil a díky stříbru na letošním mistrovství republiky se nominoval na mistrovství Evropy a světa. Na červnové Evropě musel startovat mimo svou obvyklou váhovou kategorii, přesto získal své první mezinárodní stříbro. A 9. září bude bojovat v Praze na mistrovství světa. Tentokrát už ve své kategorii do sto kilogramů.

„Neberu nic jiného, než zlato,“ hlásí sebevědomě. Věří mu i jeho šéf. „Jirka se hodně zlepšil v mrtvém tahu. Je schopný zaútočit na 315 kilo, což je na jeho váhu a věk strašlivé číslo,“ říká Dvořák.

Sebedůvěra je při závodech potřebná, ale Tkadlčík staví hlavně na tvrdé přípravě. Přes rok trénuje až pětkrát týdně, před závody ještě přidá. „Posledních čtrnáct dnů už spíše odpočívám, ale při přípravě jsem v posilovně osmkrát do týdne,“ vypočítává. Občas si dopřeje i trénink na čerstvém vzduchu. „Nechal jsem si svařit dva stokilové kufry a běhal jsem s nimi po parkovišti před barákem.

Lidi hodně hleděli, zvlášť když jsem si sundal tričko,“ říká silák se smíchem.

Cvičení není všechno

Snad víc než u většiny sportů záleží u powerliftingu na stravě. Silový trojbojař musí jíst kvalitně, pravidelně a hodně. Tkadlčík se cpe až osmkrát denně, z toho dvakrát až třikrát si dává maso. K tomu různé doplňky jako proteinové koncentráty, vitaminy a kloubní výživy. „Měsíčně projím asi pět tisíc. Už mě napadlo, že by se za to daly pořídit i jiné věci,“ přemýšlí Tkadlčík.

Svou sílu dokáže využít nejen na závodech. Třeba vyprostit zapadnuté auto je pro něj banalita. Historku, jak s nějakým rváčem udělal krátký proces, ale v zásobě nemá. „Jsem nekonfliktní člověk. Navíc když si lidi všimnou, že jsem takový větší, dají pokoj,“ říká silák.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!