SERIÁL SUBKULTURY: My jsme punk. Na kůži máme tři X | E15.cz

SERIÁL SUBKULTURY: My jsme punk. Na kůži máme tři X

Manželé Futákovi kdysi chodili s kohoutem na hlavě a dnes se hlásí k punkové odnoži, zvané straight-edge.

Přerov l Před dvaceti lety byl Vladimír Futák nejznámější přerovský pankáč. Co se vizáže týče, nebylo většího provokatéra. Už ve třinácti letech si vyholil část lebky a uprostřed hlavy nosil do výšky vyčesané „bodlinaté číro“. Extrémní vzhled postupně doplňoval tetováním a piercingem. Učitelé i rodiče byli z jeho výstřední image vyděšení, k babičce musel dokonce chodit s šátkem na hlavě. Své punkerské období si ale užíval. A užívá si ho dodnes. I když kohouta vyměnil za klasický účes, punkerské srdce mu zůstalo. Jen šel ve své filozofii hlouběji. Dostal se k hnutí straight-edge, které v překladu znamená něco jako čistý štít, nebo jasný cíl. K tomuto hnutí se hlásí v Přerově asi dvacet lidí, mezi nimi i Futákova manželka Ivana, která má za sebou rovněž bouřlivé období s kohoutem na hlavě.

Čím vás oslovila punková odnož straight-edge?

Futák: Straight-edge je nedílnou součástí punkové kultury. Je to způsob života, osobní přesvědčení, ale i filozofie. Není to žádná víra, nebo náboženství. Šíří se stejně jako punk, tedy hudbou. Protože se hlásím k tomuto hnutí, rozhodl jsem se dobrovolně vzdát alkoholu, nekouřím, neužívám drogy, nejím maso ani vejce, nepiju mléko. Nevzal bych si na sebe kožené oblečení ani boty. Také bych nepoužíval kosmetiku, která prošla zkouškou na zvířatech.

Futáková: Pocházím od Havlíčkova Brodu a kdysi jsem byla punkerka tělem, duší i vizáží. Nosila jsem vyčesané číro a rozhodně jsem nesplňovala klasickou představu něžně vyhlížející dívky. Na koncertech jsem pila alkohol, kouřila, scházela se s partou a společně jsme řešili různé životní postoje a směry. Mimo jiné i anarchii, která je především o svobodě mysli. Uvědomila jsem si ovšem, že svoboda neznamená dělat si, co chci. Právě naopak, já jsem sama sebe osvobodila od alkoholu a od cigaret, protože jsem si uvědomila, že nechci podporovat společnosti, které se živí jejich výrobou. A nechci si ani ničit zdraví. Člověk, který pije, kouří, nebo užívá drogy, o svou svobodu přichází. S manželem jsme se shodli, že nechceme, aby kvůli nám umírala zvířata, a nepotřebujeme jíst maso. Postupem času jsem se propracovala až k veganství.

Jak se tato filozofie promítá do vašeho rodičovství?

Futák: Chtěli jsme s manželkou a dětmi žít více v souladu s přírodou, proto jsme se odstěhovali na samotu za Přerov.

Futáková: Tím, že jsme vegani, se u nás pochopitelně nevaří běžná jídla. Máme dva syny ve věku dva a půl roku a čtyři měsíce a samozřejmě musím být důsledná v tom, aby jim nic nechybělo a nestrádali. I bez masa či vajec se ovšem dá uvařit chutné a plnohodnotné jídlo.

Jaké punkové kapely posloucháte?

Futák: Zpívám v punkové kapele Abstinentia a snažím se svými texty oslovit lidi, aby se vnímavěji dívali kolem sebe. Naše písničky se točí kolem politiky, ochrany přírody, vegetariánství a ekologie. Kdo by nás chtěl slyšet, může 29. ledna přijet na náš koncert do Zlína. Jinak posloucháme třeba Death Kennedys nebo Minor Threat.

Máte nějaký symbol, který ctíte?

Futák: Mám na těle dvanáct kérek a dalším se nebráním. Důležitým tetováním jsou pro mne tři písmena X, která mám na lýtku. Poukazují na to, že jsem zapřisáhlý abstinent. Tento symbol se k nám dostal z Ameriky, kde mladí lidé mohou pít alkohol až od jednadvaceti let. Když je pustí do některého z nočních podniků, tak je obsluha označí na ruku písmenem X, aby bylo jasné, že jim nemají nalévat. A na zádech mám nápis Vegan.

Futáková: Já také svou příslušnost k punkovému hnutí demonstruji třemi X, která mám vytetovaná na zádech. Manžel je tatér a má své profesionální studio, takže jsem se nebála svěřit se mu do rukou.

Proč jste opustili extrémní vizáž?

Futák: Zhruba v sedmé třídě jsem si poprvé vyčesal pankáčské číro. Udělal jsem si ho tekutým obvazem, což sice krásně drželo, ale pak to šlo špatně sundávat dolů. Rodiče si zoufali, proč nemůžu vypadat jako většina mých vrstevníků, ale já jsem měl potřebu demonstrovat a možná i vykřičet do světa, že nesouhlasím s konzumním světem, který nás obklopuje. Jinak jsem to v té době neuměl vyjádřit. V patnácti letech jsem si nechal udělat první tetování, nosil jsem i piercing. Postupem času jsem se ale své image dobrovolně vzdal. Začal jsem pociťovat, že klasický punk se ubírá komerčním směrem, a to se mi příčilo. Nechtěl jsem patřit k pankáčům, kteří chodí na koncerty proto, aby se tam mohli opít a pak vybuřovat. Nepřál jsem si, aby ve mně někdo viděl příznivce punku, který si libuje v rasistických heslech, jako někteří mí kolegové s čírem.

Futáková: Já mám trochu nezvyklou a možná i provokativní vizáž dodnes, byť mi je osmadvacet let. Nosím červené „rozcuchané“ vlasy, mám dva kroužky v nose, na těle asi deset náušnic. Také oblečením se liším, mám svůj styl a rozhodně nepodléhám módním trendům.

SERIÁL SUBKULTURY: Život na prkně a čtyřech kolečkách

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!